Bod obnovy

Lahůdka pro fanoušky P. K. Dicka, sci-fi i českého filmu obecně. Ti první si přijdou na své díky potemnělé atmosféře plné paranoie a zákulisních intrik, i závažným otázkám, které snímek nastoluje, spojeným s využíváním nových technologií. Druzí se po letech dočkali kvalitního žánrového přírůstku, třetí se přesvědčili o tom, že i v českých (a spřátelených) poměrech se dá zvládnout slušná produkce, kterou zdobí výprava, zvuk i vizuál. Vady na kráse se pochopitelně najdou - sama detektivní linka není nijak objevná a možná trochu skřípe, stejně jako věrohodnost chování postav. Za mne slušné 4,5*, původně jsem dal 4, ale po přečtení názorů některých zdejších rozumbradů, kteří si do české žánrové tvorby musí kopnout už z principu, s čistým svědomím zaokrouhlým nahoru. (15.11.2023)

„Je to divnej pocit. Člověk se cítí…“ - „Smrtelnej?“ - „Chtěla jsem říct spíš jako člověk.“ Technologie nejsou dokonalé. Už začátek se skenem známek života ukáže jejich nespolehlivost. Ale co když je ten největší problém v jejich stvořiteli, tedy člověku? Jistě, uvědomuju si nedostatky snímku, který není dokonalý. Dají se asi zmínit povětšinou nepříliš povedené dialogy, scenáristické veletoče či slepá, nepříliš pasující ulička ohledně „dárečků“ (včetně toho pomrkávajícího na konci). Ale pořád je Bod obnovy moderní české sci-fi, které nepůsobí trapně. Ba naopak, má kvalitní řemeslnou stránku, zajímavý futuristický svět, atmosféru, napětí a v neposlední řadě myšlenku. Ta v sobě sice může mít technologické mouchy, ale po stránce psychologické/etické? Rozhodně stojí za úvahu. Ústavní právo na oživení v případě nepřirozené smrti, zneužití systému…Hlozův celovečerní režijní debut určitě má něco do sebe. I přes zmíněné zápory tak dám slušné 4*, milé překvapení. „Jak dlouho to potrvá? To prázdno?“ - „Jestli to někdy zmizí, dám vám vědět.“ (02.02.2024)

V Praze ani dalších městech budoucnosti green new deal zdá se nevyšel. Vypadají, jako by tu až do roku 2041 vládla ODS - tedy jako realizace vize města z třicátých let, s dopravní infrastrukturou a pseudonovobrutalistní architekturou navazující na léta šedesátá. Vyrostly tu v  nesrozumitelném množství monumentální budovy odrážející výheň slunce do zaasfaltovaných ulic. Pokud v budoucnosti nějaké slunce je. Nevidíme žádnou zeleň, jen tmu, beton, sklo. Nevidíme žádný volnočasový veřejný prostor. Auty se lidé přesouvají predimenzovanými dopravními koridory mezi svými vymazlenými interiéry a ústředním tématem je privatizace veřejné služby. Jop, to je uvěřitelný. A v souladu s poměrně old school sci-fi stereotypem. Nereaguje to ale tedy příliš (jak je jinak pro sci-fi běžné) na současná společenská témata a estetické podněty, spíš jen těží z popkulturnich odkazů minulosti (jak zmiňuje i Niktorius), což je za mě promarněná příležitost. ___ Bod obnovy je důstojný sci-fi s důstojnou krimi zápletkou. Není přehnaně opulentní, drží se své ligy. A to při rozpočtu, za který by ekvivalentně kvalitní sci-fi na západě zkrátka nevzniklo. Na  Black Mirror, Blade Runner aspol. kouká trochu provinčně z dálky, zejména co do scénáře, který sice čerpá z lákavé premisy, ale příliš hýří kýčem,  předvídatelností a diskutabilní logikou konání postav. Zarazila mě v tomto ohledu i režisérova poznámka na ČSFD projekci. Řekl, že nepřijali korejskou koprodukci mj. protože Korejci chtěli mít ve filmu korejské herce, a to si nedokázal představit. Omlouvám se, ale šlo o poznámku úplně mimo. Případně by si zasloužila dovysvětlení. Mám pocit, že v evropské metropoli globalizovaného světa 21. století je máloco tak snadno představitelné, jako že tu žijí lidé s korejskými nebo jakýmikoliv jinými rysy a jsou běžnou neexotickou součástí naší společnosti. Každopádně není tomu tak v roce 2041 v Bodu obnovy. ___ Je moc dobře, že snímek vzinkl. Snad si na sebe vydělá a otevře v české produkci dveře ještě ambicióznějším žánrovkám. Já bych byl nejradši za nějaké intelektuálně vymazlené opravdu vizionářské hard sci-fi. (19.09.2023)

[67%] Viděno v kině. Trailery mě zaujaly, zejména ten novější. Neměl jsem až tak velká očekávání, přesto mě to docela zajímalo, tak jsem na to vyrazil. Ve výsledku nejsem vůbec zklamán, jen ta detektivní linie mě zhruba za pokročilou půlí filmu přestala zajímat. Dokonce jsem byl i z těch menších nenápadných zvratů trochu zmaten, a především jsem nedostal ke konci všechny odpovědi. Ale takto jsem určitě nechtěl tento ambiciózní český projekt negativně pospat. Na české poměry je to celkově solidní nevšední počin, který minimálně za to 1 vidění nejspíš stojí. Vizuální stránka je výborná, k tomu ty veškeré vymoženosti jako jsou hologramy a já nevím co. První půlka filmu mě bavila víc, pak už se to trochu pokazilo, ale ne až tak o moc. Herecké obsazení je zde docela dobré. Hlavní ženská postava určitě charisma má, i když zde působila docela chladně, ale v rámci její postavy je to i logické. Potěší Matěj Hádek a nebo i v menší roli Jan Vlasák, kterého především hltám jako dabéra. Zato taková Agáta Kryštůfková – ta mi zde moc neseděla, i když tu měl jen dvě nepodstatné konverzační scénky. Moc tu herečku nemusím, hrát neumí, ale to je fuk. Hudba od začátku připomene jiné hollywoodské skladatele, pak se umírní, ale funguje v rámci daleké budoucnosti docela dobře. Možná, že tomu ještě někdy dám šanci, uvítal bych lepší a propracovanější pokračování, ale nemyslím si, že vznikne. Pecku bych z tohoto počinu určitě nedělal, ale ani o žádném zklamání tu rozhodně není řeč, takže asi tak. (30.09.2023)

Ode mě velká pochvala! A žádné že laskavá. Krásný biják! Vymazlený casting, to předně. Každý jeden z aktérů, který se objeví před kamerou je atraktivní a odvádí hereckou excelentní práci. Andrea Mohylová je TOP! Neznala jsem, ale dávno se mi nestalo, že vidím naši mladou herečku, která vystupuje bez afektu a manýr, naposled Zuzka Konečná v Budiž světlo, za což ostatně získala Slnko v sieti, Andrea Mohylová je mimořádně zajímavá, tohle jí sedlo. Dále luxusní kombinace výrazných tváří Karla Dobrého, Jana Vlasáka, Milana Ondríka, Václava Neužila, Richarda Stankeho, Ivety Duškové, Matěje Hádka, atd. Užívala jsem si je, jako dávno ne!  Navíc konečně se jede na vlně, kdy Slováci mluví slovensky a Češi česky, snad se blýská na konec Burešů a šišlajících Darinek, které neumí české š, č, ž plus správný akcent ani po sto letech života u Vltavy, konec dabování Jiřího Bartošky do slovenčiny a obráceně, kamera top, make-up maximální pochvala, skvěle upravení, dávno jsem takto brilantní práci na plátnech v českých, byť koprodukčních, filmech, neviděla, lokace, výprava, dialogy, kvalitně odvedená režisérská práce, střih i scénář. Nesouhlasím s kritikou, že příběh pokulhává a že už to tady bylo a podobně, za roky kinematografie už tady skutečně bylo vše, ale já se řadím k těm, kterým extravagantní výstřelky, vzniklé jen proto, že to tady ještě nebylo, málokdy ulahodí, respektive velmi zřídka mi dopřejí pohodový filmový zážitek, pokud ano, většinou se jedná o kolosální projekty megalomanských zahraničních produkcí, ale tady je řeč o vcelku komorní česko-slovensko-polské trošku Gattace, která je velmi vkusně vypiplaná, citlivě nasnímaná, má tempo vhodné pro široké spektrum diváků, rozumně nakládá s násilím, je vizuálně podmanivá, s krásnou hudbou i závěrečnou skladbou Káči a 518, čili věřím, že tohle dokáže oslovit i diváky, kterým žánr sci-fi k srdci zrovna nepřirostl. Bodu obnovy přeji mnoho spokojených diváků ve všech koutech světa, kam jejich distribuce film zakoupily (že jich je luxusní řádka) a Robertu Hlozovi mnoho dalších úspěchů. Jo a nemusíme se bavit o srovnání s celou řadou stupidních, splývajících kravin, které české a slovenské produkce chrlí roky, kdy člověk strká hlavu studem pod sedadlo a nemíní je ocenit ani z nelaskavější slušnosti, či z osobních vztahů k aktérům, kteří to kvůli složenkám vzali... (23.09.2023)