Bod obnovy

Velmi se mě líbila kontaktní kampaň tvůrců s diváky, ze který je opravdu cítit, že o nás diváky stojí, že to není takový to ryze český "udělali jsme si film pro sebe a celebrity a nazdar". I s rozhovorů byla cítit, že tvůrci se chtějí s diváky o tenhle film rozdělit a tomu ja teda velmi tleskám a samozřejmě na základě toho jsem se rozhodl, že si zajdu na film do kina. Odmítl jsem i naší projekci v Atlasu, protože přece jen sál č12 v pražským Cinestaru mě na tenhle biják přijde jako lepší varianta, jak z hlediska zvuku, tak velikosti plátna. A musím říct jedním slovem wau, chlapci a děvčeta, jste dobrý, fakt dobrý. Mít koule na to udělat film úplně jinak než se tady dělá, s citem pro vizuální stránku, v budování future atmosféry, kreativní nápady z hlediska exteriérů. Velmi kvalitní casting taky super. Václav Neužil je pro mě tahoun číslo jedna ať už má méně prostoru jako třeba tady nebo hlavní roli jako třeba jinde. Adrejka Mohylová je kvalitní, neokoukaná, charismatická holka na kterou si určitě vyjedu do Plzeňského divadla a umí hrát,  to teda ne že ne. Připomínala mě takový ty detektivy ze starý školy. Mám bohužel i výtky, jedna z nich se týká, že až příliš se napovídalo jak to všechno bude, já bych to naopak zahalil a na konci to všechno odpálil na diváka. No to asi stačí, zkrátka jsem nadšenej, z toho co jsem viděl, velká pochvala pro tvůrce a oprávněný čtyři hvězdy Jen tak dál český filme, jen tak dál ! (22.09.2023)

Ty 4* fakt nejsou z milosti. Každý, kdo se alespoň trochu štrejchnul o proces natáčení filmů ví, jaká je to řehole, kór v našich luzích a hájích, kde musíte škemrat o každou korunu. Takže i fakt, že z celého filmu by šel udělat cca 5-ti minutový trailer se všemi trikovými záběry co ve filmu jsou, nebudu snižovat a jsem rád aspoň za tohle. I za to, že konečně byl v kinech domácí film, kde se netrapošilo s Langmajerem, mladým Polívkou  a jinými, kde se neksichtil mladej Prachař atd., prostě že tady se dohlédlo dál, než v obvyklých provinčních semi-romantických kusech, kterých jsou česká kina plná a za  2 měsíce si na ně nikdo nevzpomene. Tady je v případě pana Hloze cítít sympatická ambice přijít s něčím, co vybočuje ze současné české filmové produkce, která spokojené zahnívá na Voyo a jim podobných kanálech. A v tomhle případě musím přimhouřit oko nad tím, že když se odmyslí základní premisa s „obnovováním“, která jediná naplňuje sci-fi žánr, tak celá ta zápletka a cestičky, kudy se vine, je spíše na úrovni průměrné televizní detektivky. Jinak ale kamera moc pěkná, chvílemi i kouzlí skvělé kompozice a nemusí být zrovna trikové, a vůbec v jednotlivostech (piano, zuby s projekcí) je to zajímavé a nápadité. Za to fakt dík a ano, poslední tak dobré domácí sci-fi tady bylo před DLOUHÝMI 61 lety (!!!), tedy magnus opus pana Jindřicha Poláka a to se musí brát v potaz. (28.01.2024)

Bod Obnovy je skvěle vypadající české SciFi, které za opravu málo peněz nabízí strašně moc muziky. No a ikdyž chytrá a promyšlená práce s rozpočtem je možná nejsilnější aspekt filmu, určitě to není jediná kvalita, jakou tento snímek nabízí. Pravda, zápletka je relativně banální a předvídatelná. Tady Bod Obnovy neuhrane. Ovšem dynamika i vztah mezi detektivem Trochinowskou a zavražděným a oživeným Davidem Kurlstatem funguje na jedničku a jejich odlišné pohledy na svět se krásně doplňují. Stejně tak fascinující je i debata kolem titulní technologie filmu, kterou scénáře vede napříč celým vyšetřováním, díky různorodé skupince postav. Díky časovému limitu záloh se zde i dobře pracuje s napětím, které vynahrazuje slabší akci. No a zakončení pro jednotlivé postavy i film mi přišlo velmi silné. Musím se přiznat, že na druhé zhlédnutí jsem si to užil i o kapánek více. Prostě kvalitní, detaily napěchovaná, česká podívaná, která stojí za to. (02.11.2023)

V Praze ani dalších městech budoucnosti green new deal zdá se nevyšel. Vypadají, jako by tu až do roku 2041 vládla ODS - tedy jako realizace vize města z třicátých let, s dopravní infrastrukturou a pseudonovobrutalistní architekturou navazující na léta šedesátá. Vyrostly tu v  nesrozumitelném množství monumentální budovy odrážející výheň slunce do zaasfaltovaných ulic. Pokud v budoucnosti nějaké slunce je. Nevidíme žádnou zeleň, jen tmu, beton, sklo. Nevidíme žádný volnočasový veřejný prostor. Auty se lidé přesouvají predimenzovanými dopravními koridory mezi svými vymazlenými interiéry a ústředním tématem je privatizace veřejné služby. Jop, to je uvěřitelný. A v souladu s poměrně old school sci-fi stereotypem. Nereaguje to ale tedy příliš (jak je jinak pro sci-fi běžné) na současná společenská témata a estetické podněty, spíš jen těží z popkulturnich odkazů minulosti (jak zmiňuje i Niktorius), což je za mě promarněná příležitost. ___ Bod obnovy je důstojný sci-fi s důstojnou krimi zápletkou. Není přehnaně opulentní, drží se své ligy. A to při rozpočtu, za který by ekvivalentně kvalitní sci-fi na západě zkrátka nevzniklo. Na  Black Mirror, Blade Runner aspol. kouká trochu provinčně z dálky, zejména co do scénáře, který sice čerpá z lákavé premisy, ale příliš hýří kýčem,  předvídatelností a diskutabilní logikou konání postav. Zarazila mě v tomto ohledu i režisérova poznámka na ČSFD projekci. Řekl, že nepřijali korejskou koprodukci mj. protože Korejci chtěli mít ve filmu korejské herce, a to si nedokázal představit. Omlouvám se, ale šlo o poznámku úplně mimo. Případně by si zasloužila dovysvětlení. Mám pocit, že v evropské metropoli globalizovaného světa 21. století je máloco tak snadno představitelné, jako že tu žijí lidé s korejskými nebo jakýmikoliv jinými rysy a jsou běžnou neexotickou součástí naší společnosti. Každopádně není tomu tak v roce 2041 v Bodu obnovy. ___ Je moc dobře, že snímek vzinkl. Snad si na sebe vydělá a otevře v české produkci dveře ještě ambicióznějším žánrovkám. Já bych byl nejradši za nějaké intelektuálně vymazlené opravdu vizionářské hard sci-fi. (19.09.2023)

Český film má dlouhodobě jeden zásadní problém (no, spíš česká kultura obecně, ale zatímco českou literaturu už nikdo normální nečte, na filmu lidem z nějakého, mně neznámého důvodu furt záleží): až náboženské lpění na předpotopním rozdělování na „vysoké“ a „nízké“ umění a z toho plynoucí přesvědčení, že pouze to „vysoké“ může zprostředkovávat význam, natož hlubší vhled do podstaty brouka, což v českém podání znamená v lepším případě hřebejkovské stolování, v tom horším „chcípácký lůzr bloumá městem a má myšlenky“. S tím logicky souvisí ofrňování se nad žánry coby útvarem, který přece „z principu“ nemá co říct, a fakt, že se tu točí jen s největším sebezapřením, neochotou pochopit, co vůbec je jeho smyslem, a tupým přejímáním, co udělali někde jinde, ať se tedy lůza nažere, když nepobírá opravdovou tvorbu. Česká romantická komedie tudíž není pokus o to ztvárnit jeden z milionů způsobů, jimiž se v tomhle studeným vesmíru pokoušíme nebýt sami; je to Langmajer, co nesnáší svou manželku. Kriminálka zobrazováním lidských krajností netematizuje sociální problémy; účelem je zaslintat si nad sexy vraždičkou. A u historického filmu radši rovnou zapomeňte na nějaké jeviště, kde by se analogicky naráželo na problémy moderní doby, a buďte rádi, že tu lesní mlátičku klubu historického šermu netočili iphonem. Bod obnovy nestojí za povšimnutí proto, že jde o první seriózní, neparodické české sci-fi od Ikarie XB1 (ježíšikriste). Stojí za povšimnutí proto, že fungl jde od Ikarie XB1 o první upřímný, kompetentní, neustrašený žánrový film, tečka; žánrový film, který si je pro změnu vědom, na čem zvolený žánr stojí, a vědomě s tím pracuje, včetně konzistentního worldbuildingu, od nějž se odvíjí realita vnějšího i vnitřního světa postav, a tématu, jímž je krásně české „a tak to zprivatizujem, ne?“. A to je kombinace, která se v Česku obecně prostě nevyskytuje. (24.09.2023)