Jako zabít ptáčka

Maloměsto. Amerika třicátých let, povrchnost, nesnášenlivost, arogance, pokrytectví. Řvou z každého špinavého koutu tohoto drásavě odporného místa. Z této odporné společnosti. Bezmoc člověka, který se rozhodne jít proti proudu, boj s větrnými mlýny. Hnusný flegmatismus a zavírání očí okolí, jednoduchá ovlivnitelnost lidského stáda. Lehkost bytí v síle davu. Pravdivý a silný otisk nejstinnějších stránek lidí ve výborné adaptaci románu Harper Lee, s otázkou, jestli se od té doby ve společnosti až tolik změnilo. (03.01.2015)

// Baví mě, jak si člověk během let k podobným filmům vytvoří v hlavě určitý obrázek, ale když se na ně pak konečně podívá, zjistí, že jsou ve skutečnosti něčím zcela jiným. Stejně jako s Casablancou se mi to teď stalo i s Ptáčkem a opět jenom zírám, s jakou lehkostí se tehdy takové příběhy vyprávěly. Takový malý velký film, na kterém je strašně cítit, že vychází z naprosto dokonalé knížky. V tomhle případě ho to ale jenom posiluje. Úchvatná záležitost. 10/10 (18.12.2016)

Dvě hodiny utekly jako voda, jelikož v dramatu Roberta Mulligana se neustále něco děje. V úvodu se divák seznamuje se všemi hlavními hrdiny příběhu, prostředím, ale i dobou, v němž se budou následující minuty odehrávat. Děti advokáta Finche si hrají a občas jejich hra přeroste v pořádný horor, který jim pěkně nažene strach. To je zde podpořeno vynikající hudbou, ale i zpracováním scén. Jakmile se rozjede proces Toma Robinsona, dostane se snímek do pozice soudního dramatu a dostává na svoji hloubce a hodnotě. Projev Finche je velmi silný a obsahuje nejednu skvělou ideu, kterou se tehdejší americká společnost neřídila. Závěr snímku je taktéž výborný a já po chvilce rozmyšlení dávám plný počet hvězd. (12.02.2012)

Naozaj kvalitná adaptácia literárnej predlohy. Nič podstatné v nej nechýbalo a pán Mulligan to výborne natočil. Herci, predovšetkým deti, tomu dodali niečo navyše, dokonca ma to viac bavilo ako kniha, ktorá je určená predovšetkým mladšiemu čitateľovi ... pri filme som to tak nevnímala. Skvelá hudba vytvárala výbornú atmosféru. Čo dodať na záver? ... že vždy budú na svete dobrí a zlí a nie vždy vyhrá pravda nad lžou. (05.06.2016)

Strhující příběh, ve kterém se bílý obhájce snaží zastupovat u soudu černocha. Snímek jasně ukazuje americkou společnost ve 30. letech minulého století očima ženy, která vzpomíná na tuto dobu, když byla ještě malá dívenka. První část se zaměřuje na děti a s druhou části jakoby moc ani nesouvisí. Ve druhé třetině se dostáváme do soudní síně, kde můžeme sledovat marný boj obhájce Gregory Pecka. To je velmi silná část. Ovšem ani závěrečná nezůstává nic dlužná a naprosto ovládne naše emoce. Já filmy ze soudního prostředí miluju a tenhle k těm špičkovým patří, i když u soudu jsme jen menší část filmu. (08.05.2009)