Zásah štěstím

Dvanáct let to je, co jsem viděl poslední film Woodyho Allena. A vlastně jsem jich ani neviděl moc - jen šest (nejnovější byl Match Point). Na tomto posledním (prý doslova posledním) allenově filmu mě zaujalo hodnocení v červených číslech na ČSFD, francoužština a z fotografií svěže vypadající hlavní hrdinka. Podíval jsem se na to bez detailnějšího čtení komentářů, recenzí a nejsem sklamán. V první části mě bavila ekvilibristicky-allenovsko povrchní společenská konverzace, uprostřed až sympatický cynizmus a chladnokrevný děj, který plynul podle "plánu", na konci nečekaně bizarní rozuzlení (přiznávám, název filmu se dá vyložit různě, já ho pochopil jinak a čekal jiný a možná cyničtější "happy end"). Když to shrnu, tak: 1) Příjemně přirozeně vypadající herecké výkony - až tak , že mi trochu vadila francouzština, neboť jsem musel sledovat i titulky a ne pouze tváře, 2) výborná režie a kamera, 3) naprosto dokonale padnoucí hudba. ■ Maximum nedávám, protože jsem ho nedal Purpurové růži z Káhiry, tak nemohu ani tomuto. ■ P.S. SPOILER !!! Čekal jsem, že vše projde a na konci bude hlavní hrdinka se svým manželem spokojeně žít dál, doslova "zasažena" masou životního štěstí. (08.05.2024)

Sympatická Francouzska si žije na vysoké noze, má kariéru o které vždy snila a pohybuje se mezi smetánkou. Má to však drobný háček – nejen že jí nepřijde divné, že po několika letech v manželství vlastně netuší, čím se její chlap živí, ale on je navíc neskutečná „stíhačka“ a svou ženskou neustále pronásleduje. Proto není divu, že jakmile narazí na bývalého spolužáka, zatouží po nějakém tom vzrušení a úniku ze stereotypu. Woody pro mě bohužel v posledních filmech sklouzl do průměru (možná lehkého nadprůměru) a nejinak je tomu i v případě téhle tragikomedie, která koukatelná rozhodně je. Avšak nevidím důvod se k ní ještě někdy v budoucnu vracet a raději z jeho tvorby krimi/mystery zvolím opět Scarlett/Cassandru. Odnáším si z toho dva poznatky - romantická první polovina mě zde bavila a seděla více než ta druhá detektivní. A nikdy nevěřte dospělým lidem, kteří si ještě hrají s vláčky. ■ AnanAss‘s Score: 5/10 ■ (09.05.2024)

Tak nám 88 ročný Woody Allen predviedol úžasný šprint. Film má šialené tempo - a to sa zo začiatku tvári ako nudná konverzačka. Všetky zvraty a dejové zmeny sa dejú v podstate okamžite. Hlavná postava je veľmi rýchlo neverná a jej manžel veľmi rýchlo na neveru príde. A hoci film hovorí o zložitých životných situáciách, dokonca aj o zločinnom konaní, stále si drží istú grotesknosť a je nad vecou. Je to najlepšie využitých 90 minút vo filme, čo som za ostatný čas videl. Záver je v štýle "kto druhému jamu kope, sám do nej spadne" - mohli by to premietať ako šablónu deťom na prvom stupni základnej školy... Ale to neuberá snímke na kvalite, len podčiarkuje jej grotesknosť. (11.01.2024)

Je to jednoduchý. Ze života - myslím ten "zásah lásky" - ne to, jak si žije manželský pár v blahobytu. Nevidím na filmu nic extra, jen chápu, že je to spojené s Woodym, který už tedy asi odchází do "důchodu"...Narovinu ten film za mě skončil vlastně dobře - zajímalo mě, jak si pak žila ta manželka...Asi dobře :D (27.05.2024)

Majster sa lúči. Zas vycibrenými dialógmi, vzťahovými eskapádami, fenoménom nevery aj náhody a to všetko s nádychom typického humoru. Nejde o dokonalosť typu Match Point, ale stále cítiť z toho Woodyho v každej molekule. Bude kinematografii ako takej veľmi chýbať, no nikto ho už nezmaže. Veľmi dôstojná rozlúčka. (06.05.2024)