Dobré ráno, Brno!

„To je na hovno totok, ty musíš tu stolicu pořádně ředit!“ „A jak?“ „No tak si dej burritos na Cejlu.“ Jakožto osoba, která ve Štatlu spokojeně prožila cca pětinu života, jsem převelice překvapen, že borec odkudsi od Příbrami to trefil až takto skvěle! Až jsem si z toho při sledování občas, jako např. u výše citované scény či u Kmotrovského setkání poškádlených lokálních divizí veřejnoprávní mafie, kvalitně zvlhčoval spodní prádlo (přičemž zejména kontyšák Luba Slovák, alias da Vinci z průjezdu, by si zasloužil vlastní seroš, nebo alespoň tři další řady tohoto). ------------ Resp. uvedené žel platilo toliko o první sérii a dejme tomu s přimhouřenýma bulvama o prvním dílu druhé. Následně však komusi kdesi zjevně přeskočilo a k mému zděšení se seroš bez varování přepnul na Dobré ráno v růžových Babovřeskách, tj. zasmrádlou žumpu beznadějně nehumorné a pečlivě vymýdlované scénáristické nemohoucnosti beroucí za vděk i evrgrýny jako chrápající a prdící Mirda, kterého s takovou měli raději nechat vesele komatovat a předat štafetu Šmardovi. No, Morávkovou a souložící ropuchu jsem ještě se skřípěním zubů zvládl, aniž bych prohodil obrazovku oknem, nicméně dále si dojem z první řady kurfit opravdu nehodlám. (04.03.2023)

Zajímavé a oproti předchozím Prušinovského počinům ještě o něco méně korektní. První díl byl fantastický a potom měl seriál ještě pár světlých chvilek, ale kvalita bohužel upadala. V druhé řadě už byla spousta momentů, které se objevily, někdy i vícekrát, ale žádná pointa s nimi nesouvisela. Za co jsem ale ze seriálu nejspokojenější, je pro mě objevení spousty zajímavých herců. Kokorský, Kolařík a několik dalších. (10.04.2024)

Pomalý rozjezd, u kterého by mě nepřekvapilo, že někdo seriál vzdá (i zde je aktuálně vidět, že epizody první řady 1-3 jsou modré, zbytek červený), ale kvalitní koncovka. Nebo možná jen zpětně zjišťuji, že můj oblíbený styl humoru je aktuálně - crazy, unhinged, mental (evidentně nejspíš comfort zone Jana Prušinovského). Jak jinak taky popsat bláznivý děj a chování postav, který si nezadá se zahraničními sitcomy? To dokládá i závěr první řady, který ctí kontinuitu a následky ne nepodobně jako tomu bylo např. u Seinfelda. Rád bych v textu vzdal hold dvěma postavám (resp. herečkám) - prvně je to Zuzana Zlatohlávková, která mi byla sympatická a povědomá, ale nemohl jsem ji zařadit (vzpomněl jsem si přitom na Zuzanu Onufrákovou, které jsem fandil v dnes již pomalu archivní Redakci) - a v tom jsem při návštěvě její Wiki stránky zjistil, že se jedná o tu samou osobu. Jsem rád, že jsem na ni opět narazil. Druhak je to Tereza Volánková, kterou jsem sice z dřívějška neznal, ale bavila mě stejně dobře, nejvíce asi její kuřátka, kulíšci, myšičky, (beránci!) atd. Tím samozřejmě nechci podtrhávat zbytek ansámblu, ostatně bylo vynikající, že do děje byl zahrnut celý štáb včetně například osvětlovačů nebo zvukařů. Ono celkově byl seriál pozdvihnut na vyšší úroveň, jelikož se jedná o pořad založený na sice fiktivním pořadu, ale podle mustru reálného pořadu a na reálné televizní stanici. Sice jsem určitě nepobral úplně všechny parodované reálie, ale obě dvě řady (u kterých to nejspíš i díky celkem uzavřenému konci zůstane) mě bavily dobře. (01.03.2023)

Průša je dobrej rejža, většinou mi náramně sedí. Na tohle sem dostal od mnoha lidí recenze, že je to taky parádní jízda. Možná byla chyba, že sem čekal něco až tak fajnovýho jako MOST, ale to se bohužel uplně nestalo. Né, že by tenhle kraťas byl špatnej, ale nemá to zdaleka takový grády. POstavy skvělý, ale dějově mi to přišlo prakticky o ničom... (30.05.2024)

Žánr české tragikomedie stále žije.  Je to stále ten stejný příběh. Prušinovský přinese relativně zajímavý námět se slušným potenciálem. Bohužel opravdu kvalitní komedie i toho dramatu je v tom asi tak na 3 epizody. Místo toho, aby se scénáře vyvíjely déle, tak se dopíše jen taková ta klasická vata o lidech a jejich disfunkčních vztazích, sem tam se přihodí nějaký ten "šrapnel," a rázem tu máme 8 epizod! Velkým plusem je výrazná role antihrdiny Jana Kolaříka, meta vtipy a situace vycházející z prostředí TV tvorby a pasivně agresivní obraz planety Česko. Co však výrazně zaostává je celkové tempo, typická seriálová nemoc, kde se na pointy vtipů a zápletek čeká úmorně dlouho.  Ale asi to je ten účel. Udělat neambiciózní televizní sedativum s nálepkou nekorektní zábavy. Tahle formule fungovala už u seriálu MOST! a zjevně bude fungovat i dál. (28.02.2023)