The Price We Pay

Pre mňa najlepší hixploitation od druhého Wolf Creeku a excelentné oživenie tohoto viac-menej mŕtveho hororového subžánru. Ryuhei Kitamura vie presne čo hororoví fanúšikovia od filmu chcú a to im aj prináša. Nadupaná banda zbojníkov, ktorí hláškujú pri každej interakcii (tu lutujem divákov nehovoriacich anglicky, pretože v preklade sa toho dosť stratí), nádherná rukojemníčka v nesprávnom čase na nesprávnom mieste, rodina zmagorených vidlákov s fanatickou ideológiou a v neposlednom rade telesné končatiny a tekutiny lietajúce na každú stranu. V závere prišli trochu zbytočné hrátky s kamerou a osvetlením, ale to režisérovi odpustím. Milujem tieto horory, v ktorých vlastne nikto nie je tým dobrým a nehrá sa tu na nejaké moralizovanie. Po viac ako roku zaslúžených päť pre celovečerný horor od ktorého som ani na sekundu nedokázal odtrhnúť zrak a už sa nemôžem dočkať, kedy si to pozriem zase. (19.01.2023)

Přepvapivě v první polovině doslova excelentní zážitek, jelikož postavy jsou dostatečně sympatické, aby si urvaly film pro sebe a jejich příjezd na farmu je zkrátka výborný - po celou dobu funguje napětí, atmosféra postupně houstne a divák se jen nervózně ošívá v křesle a čeká, co přijde dál. V té druhé polovině přichází paradoxně ten největší problém, protože Kitamurovo jméno slibovalo jatka, ale opak je pravdou a jestli film na něčem ztroskotává, je to právě gore. Všechno je to přinejmenším úsměvné, ne-li dokonce naprosto debilní, že si myslí, že naservírovat nám takhle trapně odfláknuté a neuvěřitelné gore bude stačit ke spokojenosti, protože působí zkrátka zábavně (tlaková láhev do hlavy, vyříznutí očí, všechny operace... lol). Lépe řečeno, krvavé gore či celý "proces" ubližování zde jako diváci nevidíme a je mimo záběr, ale výsledek nám poté odkryjí a to je ten prvek, který filmu škodí. Přišli jsme sem kvůli krve, odcházíme spokojeni s první budovanou částí filmu a s postavami, ale ta druhá nás už absolutně minula. Škoda, podle úvodu a zábavnosti prvních minut jsem očekával minimálně tučnou 4hvězdu... (23.01.2023)

Nemocnice na kraji Nového Mexika.. Jedna z věcí, co mě nalákala, jsou dvě známá jména v hlavních rolích. Snaha přiblížit se k páru Clooney, Tarantino před dobrodružstvím v Titty Twisteru tam je, ale zatímco Dorffovi jde toho tvrďáka věřit, obrýlený Hirsch působí jako knihovník, kterého vykolejila porucha kávovaru. Problém je, že do odhalení účelu odlehlého ranče to nemá čím zaujmout a po nástupu majitelů to není o moc lepší. Primář Sova trpí klasickým neduhem záporáků a epicky vysvětluje své pohnutky, pivotmanka Čeňková divně kvílí a odvádí špinavou práci a tak srdce jinak než pomocí rozvěrače hrudníku bude muset ukázat mladej doktor Blažej. Masky vypadají dosti lacině (nevím, kde nechali tvůrci oči) a jen kvůli prasárničkám jako napínání plotového drátu na živý sloupek si do textilu cvrnkat nebudu. To už mě v těchto dnech víc rozruší kandidát Makake McKňů, když svým kolovrátkem značky Prchal & Tünde blábolí o míre, pětikolke a především hovně.. (24.01.2023)

Rjúhei Kitamura otevírá rok svým exploiťákem, který subžánru ostudu nedělá, ale nepřináší nic nového, neposouvá hranice a taky se neodváže tolik, jak Kitamurovy předchozí snímky ( Midnight Meat Train a No one Lives už nejspíš nikdy nepřekoná). The Price We Pay je přímočarou žánrovkou, která si bere všechny ty známé hororové klišé, které mě paradoxně i potěšily, protože tyhle žánrovky vznikaly 10-15 let zpět, takže je fajn si je připomenout. Máme tu bandu zlodějů, kteří přepadnou zastavárnu a vezmou si sebou atraktivní rukojmí ( krásná ženská v těchhle filmech je základ a ten je dodržen- byť kozy neukáže), Auto se jim klasicky porouchá a nejblíže je odlehlá farma, kde se rozhodnou usídlit. Tam je však zvrácený Grandpa a jedna obludná hromotluková ženská- správně slizký záporák, jak se patří. Úvod sice trvá nějakých 40 minut než se něco začne dít, ale nenudí to. Jakmile dojde k vzájemnému střetu, tak příjde na řadu Kitamurové oblíbené mučeníčko ( trochu jsem doufal, že vyříznutí očí bude na kameře, tentokrát však mimo   ). Gore scén jsem čekal upřímně více, vizuál je jen průměrný a herci jsou béčkoví, takže tam se nedají čekat zázraky. Nejlepší scénou je finální fatalita s ostnatým drátem, která byla za plnéj počet, ale takových scén by to chtělo aspoň 5, abych mohl jít na vyšší hodnocení. Jsem rád, že po delší době vzniknul alespoň koukatelný přírustek do Explo subžánru, avšak kvalit svým předchůdcům nedosahuje ani zdaleka ( Frontiere´s je ještě o 2 levely výše po stránce špíny a gore pro představu). 6/10. (19.01.2023)

To věčný ždímání tématu mě ani moc nevadí. Ale tohle potvrzuje dost slabou kvalitu pana režiséra, kterej to blbě obsadil ( Hirsch budiž důkazem), udělal to amatérskou rukou, a nudí to jak prase. Přece nikoho nemůže uspokojit jen to, že tam je krev a drsný záběry. Film musí mít i trochu zajímavýho děje. Srovnání s Wolf creek 2 je dost mimo mísu. To je božskej film. 20%. (26.02.2023)