Nashville

Společensky se angažovat? Proč ne? Altman ví, co chce říct a v průběhu filmu by to měl pochopit i divák, který není úplný ignorant. Nashville má výpovědní hodnotu, chvílí sice trvá zorientovat se v množství postav, ale pak už není problém sledovat všechny ty minipříběhy a lidské pachtění se za slávou. Bohužel to, na co jsem se hodně těšil a co zaujímá značnou část stopáže - písně - mě zaujaly asi nejméně, drtivá většina jsou nevýrazné country odrhovačky, textově nezajímavé, jedním uchem tam, druhým ven. ( oscarová "I´M Eeasy" je spolu se závěrečnou jednoznačně nejlepší ). Vzpomněl jsem si na Formanův Taking Off, kde byl výběr hudby perfektní, i když to byl rok 1971 a hippies ještě nebyli out. Proto nemůžu jít na vyšší hodnocení a taky proto, že Altman umí líp a Nashville nemá "filmovou" ( vizuální ) sílu. Ale těch 160 minut není vůbec úmorných a uteče kupodivu možná i rychleji než u jiných a lepších filmů. (09.06.2006)

Bezesporu pozoruhodný snímek, který určitě Američanům zvedá jejich ego... na mě ale bylo všechno moc americké. Vím, že to byl pravděpodobně účel, ale všeho moc škodí! Byl to jen shluk amerických symbolů. Vadila mi hádavá a uvřískaná atmosféra filmu a spousta zbytečných dialogů, což se odrazilo i na délce filmu. Možná, že kdybych byla fanynka country, tak by těch hvězdiček bylo víc, ale bohužel. (15.09.2006)

Dějová linka se dá charakterizovat jednou větou, ale srozumitelně ji přiblížit může zabrat celý večer. A nemýlíte se, dvě a půl hodinky tu zní country - a dvě a půl hodinky je Nashville fascinujícím filmem. U mě žádná vznešená nuda nebo epizodická sociální kritika, jak někdy Altmanovo dílo bývá označováno. Tady vážně stačí jen otevřít oči. (09.06.2006)

Ne mozaiku, spíše střepy a střípky z jedné velké okenní tabule připomíná Altmanův košatý portrét Ameriky let sedmdesátých. 24 důležitějších postav spojil městem zasvěceným hudbě. Jednoduché songy, povětšinou netknuté komplikovanou politickou situací, tvoří nedílnou součást americké kultury a na jejich textech lze vysledovat mnohé z povahy tamějších lidí. Nashville není snadné sledovat. Určitě ne s plnou pozorností, která se nemá k čemu upnout. Je jako countryová slavnost, kde potkáte mnoho lidí sympatických i méně sympatických, lidí, na které záhy zapomenete i lidí, jež vám nadlouhou utkví v paměti. Výstižné pro tento počin mi přijde slovo „míjení“. A když už jsme něj – žánry folk a country mě až na pár čestných výjimek (Bob Dylan, Johnny Cash) úspěšné míjí. Dvě a půl hodiny jsou krom toho opravdu, ale opravdu příliš. 60% Zajímavé komentáře: Rob Roy, Aquarius (04.04.2009)

God bless America, oni to mají setsakra zapotřebí. Mimochodem, může mi někdo vysvětlit proč dobrák distributor snaživě nacpal do obsahu ten spoiler? Když na to člověk není připraven, sic dříve nebo později tuší, nabere finálovka nenadálý spád. Proto je velká škoda, když po přečkání, pro mnohé určitě po přetrpění té vrchovaté porce country, přijde o šokující moment překvapení, což rozhodně musí kazit dojem. Takže jak už tady někdo napsal, byla jsem i já vděčná za mojí lenost přelouskat si ten rozsáhlý a prozrazující text před zhlédnutím filmu. (30.03.2012)