Nashville

Společensky se angažovat? Proč ne? Altman ví, co chce říct a v průběhu filmu by to měl pochopit i divák, který není úplný ignorant. Nashville má výpovědní hodnotu, chvílí sice trvá zorientovat se v množství postav, ale pak už není problém sledovat všechny ty minipříběhy a lidské pachtění se za slávou. Bohužel to, na co jsem se hodně těšil a co zaujímá značnou část stopáže - písně - mě zaujaly asi nejméně, drtivá většina jsou nevýrazné country odrhovačky, textově nezajímavé, jedním uchem tam, druhým ven. ( oscarová "I´M Eeasy" je spolu se závěrečnou jednoznačně nejlepší ). Vzpomněl jsem si na Formanův Taking Off, kde byl výběr hudby perfektní, i když to byl rok 1971 a hippies ještě nebyli out. Proto nemůžu jít na vyšší hodnocení a taky proto, že Altman umí líp a Nashville nemá "filmovou" ( vizuální ) sílu. Ale těch 160 minut není vůbec úmorných a uteče kupodivu možná i rychleji než u jiných a lepších filmů. (09.06.2006)

Typický film R. Altmana: nadprůměrná stopáž, mnoho postav (v tomto případě až zbytečných), pomalé tempo a příběh složený z mozaiky. Tento způsob vyprávění mi nikdy příliš neseděl, s postavami je téměř nemožné se ztotožnit a celé to na mě působilo dost odtažitě, navíc moje záliba rozhodně nespočívá v tom, poslouchat 160 min country. Naštěstí film je natočen zkušenou rukou (až pseudo-dokumentárně) a kupodivu nepůsobí ani moc roztříštěně. Vrcholem je vystoupení K. Carradina s písní I´m Easy (Oscar), která se jako jediná vymyká z celkového hudebního složení.____Komentář a bodové hodnocení berte s rezervou. Za poslední měsíce jsem viděl několik Altmanových filmů, z nichž většina se mi velmi líbila, proto dám "Nashvillu" ještě jednu šanci. 6/10 (01.08.2006)

24 rolí a velkou část z nich představují zpěváci a zpěvačky. Co z toho vyplývá? Že většinou někdo stojí na pódiu s mikrofonem v ruce a zpívá. Nemám nic proti americké country (a k městu neodmyslitelně patří), ale občas jsem se prostě nudil. Jediná píseň ve filmu ovšem funguje v muzikálovém smyslu a posouvá děj (a Keith Carradine za ni dostal Oscara, což mu celkem přeju). Zaujala mě hlavně solidní politická kampaň, která je ve filmu stejně všudypřítomná jako hudba. Kolektivní filmy Roberta Altmana mám celkem rád, ale té country na mě prostě bylo moc. (14.06.2006)

Mám rád filmy Roberta Altmana. Country divy, zpěváci se stylovými kotletami, jejich manažeři, netalentované zpěvačky, které si umanou, že se stanou hvězdami, senzacechtivé novinářky, místní obyvatelé a další vytvářejí kolorit, do kterého nás režisér bere tentokrát. Oproti některým svým jiným multistory movies se Altman věnuje politickým prvkům, které diváka osloví i dnes, téměř padesát ler po premiéře. Nejen svými narážkami na populismus, jenž aktuálně rovněž bují na politických scénách celého světa, ale také svým ironickým pozorováním určitých lidských vlastností, které potkáváme i v časech současných a budeme potkávat v časech příštích. Více zde. (28.06.2023)

Nashville není film,který by bylo snadné sledovat.Nemá žádnou dějovou linku,které by se divák mohl chytit.Nedá se o něm ani říct,že by to byl sled nějakých epizodek,které by pojily jednotlvé postavy.Divák je prostě vržen do životů dvou tuctů postav,které nejsou nijak představené,jen se prostě náhodou všechny ocitly v hlavním městě country,kde se snoubí neustálé rozhovory,chytlavé melodie country písniček (které mám mimochodem moc rád) a otravný,všudypřítomný kandidát na prezidenta,který hlásá do světa svá moudra.Zezačátku jsem film za tenhle styl nenáviděl,ale jak jsem se začal s postavami seznamovat,orientovat se v jejich vzájemných vztazích a jak se mi písničky začaly dostávat pod kůží,začal jsem se i já bavit,unášet uspěchanou atmosférou a režií Roberta Altmana,který přesně věděl,co chce svým filmem říct a taky to řekl.Rozhodně zajímavá filmová mozaika,která sice děsí délkou a nepřístupností,ale ukrývá v sobě upřímné a zábavné jádro.Překvapivě příjemný filmový zážitek. 80 % (18.01.2011)