Domácí víno

Jeden z nejvýraznějších specialistů na československé seriály (někdy dost zásadní), či TV filmy, nám tu nabízí skvělou groteskní komedii ve stylu kolegy O. Lipského. Místo rozjetého a v podstatě nezastavitelného Miloše Kopeckého, je zde PANÍ herečka Medřická plus jeden dost zásadní rozdíl. Tím je vynikající drámo, které má v sobě i kousky rodinné psychologie soužití. Maloměšťácké a společensky povrchní smýšlení v uvolněné atmosféře doby nemůže vyústit v nic jiného, než ve střet léty skrývané pravdy, míchané se silnou upřímností. Upřímnost zde má ovšem vícero podob "takovej socializmus ještě není, abych si mohla nechat vydrátkovat parkety...". Zárukou kvalitního herectví jsou jistě první tři herci v seznamu, zvláště mladičký Tříska velmi potěšil. Skok strejčka Jedličky je k "popukání", ovšem jinak je humor chvílemi lehce nucený a skutečně, nebýt zmíněné dramatické části, stačily by mi ***. Ovšem M. Kozáková zde předvedla opravdu úctyhodnou premiéru a ve dvojici s Danou Medřickou jim to sedí dokonale. Pan Záhorský je zde ztělesněním takového dobra, které je přece jen silnější, než jakékoli spory. Opět nenápadný, skoro ve všech směrech kvalitní československý kumšt, který je pro režiséra jistě jedním ze základů pozdějších vynikajících, seriálových románů. (10.11.2013)

Na tehdejší televizní produkci vlastně vynikající inscenační počin s výbornám scénářem a vcelku uměřenými hereckými výkony. Povedená - až nadčasová - sonda do života jedné >šťastné< rodiny. Jó, Igi B. to zná, Igi B. se právě tenkrát narodil a od té doby to ví: "Hlavně aby si ty lidi nedělali ze života peklo..." Komedie kyselá i hořká, jak to tatínkovo zvětrané domácí víno... (05.02.2006)

Vynikající psychologická studie o domácím násilí. Tedy tom v té duchovní rovině, což bývá často daleko horší. Kdo nezažil v rodině sebestředného sobce a manipulátora, asi film až tak nevezme. Ale o tomhle to přesně je - o lidech, kteří manipulují našimi životy, a my se necháme (protože jsou to rodiče, protože je to partner, kterého mám rád/ráda, protože je to někdo jiný blízký) a nakonec nežijeme své životy, ale jejich, podle jejich představ. Ve filmu je to ukázáno na tak drobném detailu, jako je pití vína (nebo salát) - všichni nesnášejí, když maminka dolévá víno vodou, raději by ho pili bez vody, ale nikdo nic neřekne. Tatínek salát nemusí, ale protože si maminka myslí, že ho má rád, tváří se, jak mu chutná. Jenže ono nejde jen o salát a víno, ale celkově mezilidské vztahy, a hlavně o nápadníky dcer, kteří posléze vycouvají. Film představuje i možné postoje - už smířený tatínkův, který jej omlouvá tím, že když někoho máme rádi, tak ho bereme i s chybami, i kdyby to znamenalo dělat sem tam chyby a špatná rozhodnutí, resp. podvolit se špatným rozhodnutím. Jiná dcera se to snaží hrát půl na půl, ale zjistí, že to prostě nejde. A mladší dcera rozhodně takový život nechce žít, chce mít svůj. Jen mi vadil konec, kde jsem čekal, že dojde k výraznějšímu střetu a nějaké možnosti prozření, ale místo toho dojde k dalšímu rádoby naoko smíření - vše pro jednoho sobce, který ovládá životy druhých. Ale ono otázkou je, nakolik si podobní lidé uvědomí, že zmanipulovali životy druhých. Vždyť oni to přece dělají s láskou, vůbec ne pro sebe, oni si ani na sebe nic nekoupí... V něčem to připomíná téma knížky Já nebyl u tebe, když přicházelo jaro, kterou napsala pod pseudonymem Agatha Christie. (23.07.2017)

Přemýšlím, zda máme v dnešní době herečku, která by v hodině a půl dokázala předvést tolik hereckého umu dramatického i komediálního. Paní Medřická nám ukazuje vrchol hereckého umění a když k tomu přičteme výborné herecké výkony ostatních hereček a herců, vznikne z toho tato úžasná komedie, která ani po 60 letech neztratila nic ze svého lesku a dokáže i dnes oslovit všechny generace posluchačů. (13.08.2023)

Vo víne je pravda. Spíš voda... Ale krv nie je voda, takže rodina musí žiť a to aj cez mŕtvoly. Rodina je puto, ktoré pojí, ale aj spútava. Ak ste mali niekedy dilemu, či sa venovať sebe, alebo brať ohľady na blízkych, toto je film pre vás. Začiatok je milý, no skôr jednoduchý. Zobrazuje priemerný víkendový deň priemernej rodiny. V druhej tretine je dej už naplno rozbehnutý a môžeme sa tak tešiť podarenej komédii. Posledná časť je však fatálna. Jedna nočná debata odhalí všetko, čo bolo roky zakopávané pod rodinný koberec. (12.06.2015)