Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh, kterému za předlohu sloužila stejnojmenná črta Aloise Jiráska, ukazuje na třech vojácích rakouské armády celou nesmyslnost války. V polovině osmnáctého století, v době prusko-rakouské války, se náhodně setkávají kyrysník, husar a pěšák a společně se ukrývají na samotě. Na každém z nich zanechala válka jiné stopy, ale všichni touží po normálním lidském štěstí. I když z počátku mají odlišný poměr k vojenské službě, mění se pobytem na samotě a atmosférou života v selské chalupě a odmítnou vrátit se k rakouské armádě. Ale všichni tři tereziánští „ztracenci" berou do svých rukou opět zbraně, kterých se již nechtěli dotknout, když je samota přepadena Prusy. Podaří se jim krýt útěk rodiny i s dítětem, ale sami to zaplatí svými životy. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (53)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Vynikající přepis jedné z Jiráskových povídek na filmové plátno se skvělým scénářem, režií i kamerou. Jeden z prvních filmů, které ukazovaly odvrácenou tvář války, její dopad na psychiku vojáků i na civilní obyvatelstvo. Také vyniká na svou dobu perfektním technickým zpracováním vč. takových detailů, jako správné nabíjení dobových zbraní a manipulace s nimi. Brdečka dělal nejen vyníkající komedie, ale i vážné filmy. Poznámka: několikrát se tu o tom nejistě zmiňují komentáře. Pro film to není ani důležité, ale dle povídky se děj odehrává v létě 1745 po prohrané bitvě u Ostřehoma (Striegau, též jako bitva u Hohenfriedbergu). P. S: Kdo psal tu zajímavost, že "Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím v této válce vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii" by zasloužil propadnout z dějepisu. Nejsme v roce 1866, ale ve válkách o rakouské dědictví o 120 let dříve. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Téměř >barokní< drama na jiráskovská (národ dávno povznášející) témata... Na svou dobu však poctivá - ba vynikající filmařina se skvělými hereckými výkony, skvělou hudbou i kamerou, historicky byť poněkud fabulující - přesto poutavý film s (v náznacích - prostě dobou daným - samozřejmě protiněmeckým) humanistickým a protiválečným poselstvím... A právě u takovýchto starých >česko-slovenských< filmů si člověk až povzdechne, jaká mohla ta kinematografie naše tenkrát být, nebýt toho neustálého >socrealistického< ideologického ovlivňování... "Nezvednout šavli, bambitku nenacpat..." Mír s tímhle filmem. Čtyři a půl hvězdičky za krásné dílo - leč s těžkým srdcem nakonec zaokrouhlené dolů... ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

"Ty vojny kdyby nebyly!" Nezáživný Jiráskův text byl proměněn ve strhující obžalobu absurdnosti válečných konfliktů, které lidem berou domov, přátele, zdraví, čest a nakonec i život. Komorní drama pro pět vynikajících herců (dominující výkon Gustáva Valacha), nosný příběh, kamerová a hudební virtuosita. Bezesporu jeden z vrcholů soudobé kinematografie se světovými parametry. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Patrně vůbec nejlepší filmové zpracování Jiráskovské látky jaké jsem kdy viděl. Nemalý podíl na tom však měl také znamenitý scénář Jiřího Brdečky. K působivosti filmu navíc přispěla i netradiční kamera Vladimíra Novotného. Její tzv. subjektivní záběry snímané především z pohledu jednající postavy což ještě více zvýraznilo existenciální polohu tohoto filmu nebylo do té doby až tak běžné. Film je opravdu vyjimečný a působí neuvěřitelně svěže dodnes,a fakt jak z cizé planety, někde z daleka odjinud. V porovnání co tady v té době celkově krom nějakých pohádek a třeba historických děl a jejich přepisů vznikalo. Film je vlastně příběh tří vojenských zběhů z prusko-rakouské války kteří hledají v kruté době marně svou identitu. Na osudu všech třech zběhnuvších vojáků poukazuje a ukazuje film také nesmyslnost a hrůzu válečného tažení. Asi nejlepší Makovcův film který byl určitě jeho uměleckým vyvrcholením padesátých let a možná i vůbec. Tímto snímkem reprezentoval také naší kinematografii na MFF v Cannes r. 1957. Hodně opomíjený malý velký film..Samozřejmě plný počet 5*, a to i třeba za krásné tehdejší Jizereské hory kde se film tenkrát natáčel. Byl jsem zas jednou a po dlouhé době příjemně uchvácen.. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Za doby Prusko-rakouských válek se odehrává příběh o putování tří "ztracenců" , kteří už nechtějí bojovat a shodou okolností se všichni ocitnout v horách na samotě jednoho hospodáře. Každý má z války nějaké svoje trable, které je sžírají. Jejich tragický osud vypovídá o nesmyslnosti válčení a ta nesmyslnost platí samozřejmě v každé době. Myslím, že tohle je Makovcův nejlepší film, není vůbec poplatný době a tudíž neobsahuje zidealizovanou propagandu, ale přímočaře vypráví osudy hrstky lidí, kteří se snaží v oné temné době žít a přežít. Některé scény jsou hodně vypjaté, zejména ty, odehrávající se v poslední čtvrtině. Hudba Jana Rychlíka zní chvíli barokně jemně a hladce, aby v některých pasážích až nepříjemně burácela, bitevní scény doslova rozbíjí. Kamera Vladimíra Novotného si pohrává s různými detaily, prostřihy a nasvícením, na svou dobu nápady těžce neotřelými. Trojice "ztracenců" zahraných Gustávem Valáchem, Vladimírem Hlavatým a Stanislavem Fišerem laťku kvality filmu posunují nahoru. Nemám absolutně co vytknout, nečekal jsem takové emotivní a vcelku i brutální drama. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (3)

  • Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím v této válce vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii. (ArthasKarfa)
  • Na natáčení měl Stanislav Fišer svou manželku a dceru Ivanku. Když tvůrci potřebovali do jedné scény dítě, zahrála si jej jeho 11měsíční dcera. (sator)
  • Film měl soutěžní premiéru na filmovém festivali v Cannes 1957. Nezískal však žádnou cenu. Vyhrál film Friendly Persuasion (1956), který je také z válečného prostředí. (Terva)

Reklama

Reklama