Nám se to stát nemůže

Nejlepší hořkosladké repliky dostal všechny Petr Nárožný. Obsahově cynické věty podal dokonale gentlemansky smutnou formou a právě on spolu se scénáristou Boučkem zaslouží největší pochvalu za tuto kvalitní konverzačku místy až francouzského střihu. Ostatní herci víceméně příjemně sekundují, minimálně Vladimír Brabec však za své gagy "nejlepšího přítele rodiny" zaslouží rovněž zmínit jmenovitě. 80% (28.02.2016)

Za pozornost stojí, že pokud to výslovně nevyžadoval scénář, tak za socíku měli všichni byty jako kráva. A i když se tu uvádí žánr komedie, Petr Nárožný v překvapivě solidní vážné poloze. Proti němu neméně dobrá Alena Vránová jako lavírující strážkyně rodinného krbu. Jejich společné úsilí ale sráží konec o hovně. (11.10.2017)

Jedna čtyřčlenná rodina a prostor obývacího pokoje, v němž vyjde najevo nevěra i těhotenství. A v podstatě nežádoucí přítomnost hlásí přepravky chlebíčků od rozvozce, co dlouho hledají své strávníky. Takřka v divadelním aranžmá se na televizní hodinu rozjede konverzační kolotoč, který je v podání Petra Nárožného, atypicky tentokrát ponořeného do ne pro něj až tak ustálené vážnější polohy, Aleny Vránové, neřestné svůdnice rodinných hodnot, Veroniky Gajerové, zdárné propagátorky socialistického sexy stylu, Lucie Juřičkové a dalších, kteří zazvoní u dveří jejich bytu, poměrně nenápadně břitce komponovaný. Herci perfektně zvládají jemné (pře)chody do společenské kritiky své doby a jejich komičnost postupně dostává seriózní význam. Tahle hořká komedie rozhodně nesloužila jen pro plytké pobavení televizního národa, a je-li cítit prostor pro zamyšlení, tak je poměrně chytře zaobalen, aby tehdejší cenzura nepojala podezření. Závěrečné "zázračné" vyjasnění všech vztahů i osob je sice víceméně křečovitější, nicméně režijně to Hynek Bočan ustál a vtiskl svému tv filmu příznivou až osobitou formu s lehce hořkým odérem. Doba sice přála pozitivněji orientovaným tv počinům, snad proto tohle dílo nevešlo ve velkou známost. Pro herecké sdružení v oslnivé formě, dovedně skryté narážky na společenské poměry tehdejší doby, koneckonců i raritní donášku občerstvení do domu se vyplatí si jej po letech archívně připomenout. 7/10 (07.11.2020)

Každý pohár jednou přeteče... Rozpad jednoho zdánlivě obyčejného manželství, v němž muž dlouhá léta trpně a mlčky snášel všechna morální příkoří, kterých se mu ze strany jeho neupřímné ženy dostávalo měrou vrchovatou, je sice ve svém televizním provedení co chvíli narušován poněkud prvoplánovým situačním humorem, jeho vyznění je ale ve skutečnosti mnohem vážnější – cítíme z něj určitou sounáležitost, která plyne z toho, že (z)klamaný manžel odmítá nadále hrát tuto falešnou hru. Režisér Hynek Bočan měl šťastnou ruku při výběru hereckých představitelů – to platí nejen u Petra Nárožného, pro nějž to byla bezpochyby jedna z méně obvyklých rolí, ale také Aleny Vránové, jejíž hysterická slepice, co zanáší do cizího kurníku, je dokonalým zosobněním rafinované ženskosti. (16.07.2022)

aj ked ceskoslovenske filmy v druhej polke 80. rokov uz dodychavali a nebolo jaxi ani tem na tocenie, stale ide o lahko nadpriemernu normalizacnu konzervacku. Petr narozny sa ulohy zhostil dobre, dialogy su take normalne, na urovni, Vranova bola vyborna, trochu slabsi rozjazd, ale slusna podivana stale : 70 % (11.02.2017)