Záblesk

V jádru naprosto jednoduchý příběh v interesantním kabátku s nádechem let čtyřicátých zaujme strhujícím hereckým výkonem oficíra Douglase a hubaté překladatelky Melanie Griffith stejně tak, jako naprosto neosobním pohledem na několikaletý válečný konflikt, který změnil celý svět. Naprosto civilní, naprosto realistické co se faktů a prostředí týče. V závěru je story lehce uslzená a přespříliš romantická, ale jinak se to pravděpodobně zakončit nedalo. Několik scén je napínavých a nesmírně působivých - především pak Melanie Griffith behind enemy lines. Celá tato část snímku se dá zhltnout víceméně jedním dechem, stejně jako strhující závěr, který tak brutálně zkazila ona otřesně okatá a tak důležitá bíla čára. (05.10.2007)

Osobitý špionážní thriller s romantickou zápletkou a občas slušným napětím, byť díky dějovému spoileru hned ze začátku filmu víte, že vše dobře dopadne. Je to každopádně mnohem více o Melaine Griffith než o Michaelu Douglasovi, jelikož ta dostává více prostoru a má tak i větší možnost svojí postavu rozehrát. Douglas nicméně svojí roli odvedl taky velice slušně a mě tohle válečné drama jako celek bavilo a s délkou přes dvě hodiny jsem vůbec neměl problém. (01.09.2022)

Celkem slušná válečná špiónská romance, jejímiž největšími klady jsou zvučná jména, nikoliv už výkony jejich nositelů. Některé momenty slušně napínavé, ale jelikož tušíte jak to skončí, nebere vás to ani zdaleka tolik jako by mohlo, nemluvě o tom, že právě vzhledem k obsahu je to přehnaně dlouhé. Je to takové slušně odvedené řemeslo na dnešní poměry spíše televizního formátu a já hodně váhám mezi padesáti a šedesáti procenty. Ale jo, za Joely Richardson dám 60% a zase zopakuju, že pro role z této doby se narodila:) (13.07.2008)

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Mně zazpívali jména Douglase a Neesona, přidali sloku o válečném špionážním dramatu a doplnili to refrénem o mladé Američance židovského původu, která sebere všechnu odvahu a vydá se přímo do jámy říšsko-německé. Já jsem pro změnu musela sebrat veškeré sebeovládání, abych to vydržela do konce. Protože slibované drama se kouzlem nějakého poťouchlého alchymisty přetavilo v knihovnu červenější než zář nad Kladnem, postavy se do jedné chovají jako osazenstvo ústavu pro choromyslné, spíš než tomu, že by osoba typu Lindy Vossové přežila v nacistickém Německu déle než dvě hodiny, uvěřím v existenci létajících hranostajů, a navíc se to celé díky k prasknutí nafouknuté stopáži vleče jako umírání. Budiž, Douglasovi a Neesonovi to v uniformách sekne a Joely Richardsonové coby pohlavárské dcerce s nejedním tajemstvím také (kdy už té ženské dá konečně někdo pořádnou roli?), jenže na to, aby vyvážili příběh plný nesmyslných zvratů a završený koncem, který zřejmě splňuje americkou představu o dramatickém vyvrcholení a mou o nepovedené parodii, prostě nestačí. (07.10.2007)

Velice povedená výprava ve velice povedené parodii na válečné špionážní drama z pera Rosamunde Pilcherové. I když si nejsem jista, zda Pilcherové nekřivdím, tolik náhod, nelogičností, zvratů a podivností by asi do jednoho svého canccu nedokázala napěchovat. Jediný přínos filmu spatřuji v tom, že mě donutil se zamyslet nad tím, jak je možné, že II. světová válka netrvala jen 10 minut. Podle Američanů jsou totiž filmoví němečtí vojáci naprosto neschopní trefit se na 10 metrů do ležícího cíle, pro SS pracují ňoumové, které oblafne i malé děcko, a gestapo, to jsou strejdové, kteří si nevšimnou krvavé louže, i kdyby v ní uklouzli. Nechápu tedy, jak je možné, že tuhle neschopnou bandu nezničila americká armáda v počtu jednoho dítěte již první den. (06.11.2018)