Metoda Markovič: Hojer

Vynikající seriál, který chválím kudy chodím. Jsem opravdu moc šťastný, že takhle skvěle natočený seriál vznikl v Česku, a že ho natočili Češi. Opravdu hodně moc mi seriál sedl a já si užíval každou minutu. V každé scéně jsem viděl výbornou vizuální stránku, precizní režii, vynikající scénář, skvělou kameru, střih, parádní hudbu, a samozřejmě herce, kteří odvedli luxusní výkony, za které si zaslouží každou cenu. Tvůrci seriálu odvedli luxusní práci a já jim tleskám. Je vidět, že si vše poctivě nastudovali, dali si práci se scénářem, přemýšleli o tom jak to bude fungovat, vyhráli si atmosférou a nakoukali ty nejlepší detektivní seriály. Hned od prvního záběrů je vidět, že se tvůrci inspirovali u Davida Finchera, True Detective nebo Mindhunter. A z mého pohledu se k těmto seriálům Metoda Markovič kvalitou přiblížila. Režisér Pavel Soukup mi minulý rok vytřel zrak svým filmem #annaismissing a teď mi ho vytřel znovu tímto seriál. Soukup je skvělý režisér, výborně umí vyprávět příběhy a jeho režie je sebevědomá, plná nápadů, a hlavně je kvalitní. Soukup ví, jak má točit, aby dané scény byly silné, funkční a dokázali vás poslat do kolen, a dostavil se pocit, že danou scénu sledujete se zadrženým dechem. Prostě z mého pohledu Soukup odvedl vynikající práci a já se těším na jeho další projekt. Jaroslav Hruška napsal vynikající scénář. Nutno podotknout, že tento seriál stojí na kvalitním scénáři, a Hruška odvedl výbornou práci. Hruška napsal neskutečně silné a kvalitní dialogové výměny, a nejen ty.  Jsou tu skvěle napsaný postavy a parádně funguje jejich vývoj po čas děje. Máme tu vynikající scény, u který si budete říkat, jak špičkově jsou napsané, zahrané a zrežírované. Klobouk dolů za to, co Hruška napsal. Metoda Markovič: Hojer stojí na výborné režii Soukupa, na vynikajícím scénáři od Hrušky, a taky na perfektních hereckých výkonech. Petr Lněnička předvedl opravdu povedený výkon a zahrál svou roli na pána. Lněnička parádně zvládl svou civilní roli a je radost na něho koukat, jak přemýšlí, uvažuje a jakým způsobem se chová. Petr Uhlík podal životní herecký výkon, ze které ho mě mrazilo v zádech. Uhlík je v této roli neskutečný a doslova se převtělil do Hojera. To jakým způsobem mluví, jak se chová, jak přechází z jedné scény do druhé. Vau!! To byl herecký koncert. A ty dialogové výměny mezi ním a Lněničkou jsou pravá kinematografii. Václav Neužil je tady moc dobrý a krásně doplňuje Lněničku v jeho výborném výkonu. Velmi příjemně mě překvapil Adam Mišík, který odvedl opravdu povedený a dobrý výkon. Ve vedlejších rolí jsem si dost užil Vojtu Kotka a Michala Isteníka, kteří májí menší role, ale svými hereckými projevy jsou velmi výrazný. Seriál má dobré tempo a jsem rád, že má jen šest úderných epizod. Kdyby byl příběh natahovanější, tak by začal ztrácet na své intenzitě, nepříjemnosti a místy by se začal opakovat. Metoda Markovič: Hojer je vynikající český seriál, který můžeme vyslat do světa, protože jeho kvality docení všude. (15.04.2024)

Upřímně, jsem stále v šoku. Z toho faktu, že nova natočila něco tak nadprůměrného a po všech stránkách kvalitního, se budu vzpamatovávat asi ještě hodně dlouho. Je mi poněkud žinantní vyjmenovávat všechny složky seriálu, protože proti žádné nemám téměř nic. Dalo by se říct, že nova se „svezla“ na žánru true crime (což ale není zápor) a nepřipraveného diváka mohlo zaskočit příliš mnoho mluvení (které je ale jen přípravou na strhující scény). Dostala mě Soukupova režie, kompletní vizuál, bravurní herci, či depresivní hudba pro mě prakticky neznámého Jannyho Richtera. Tvůrci si navíc našli čas na psychologii postav (nakolik může zlo fascinovat i jinak dobrého člověka) a etická témata, jako je řešení trestu smrti. Vůbec netuším, kdo bratři Hruškovi jsou, ale pokud tímto způsobem zpracují i další Markovičovy případy, nemůžou šlápnout vedle. Když jsem se svého času dozvěděl, že producent Michal Reitler odchází z ČT do novy, kde byl předtím, říkal jsem si, jestli se náhodou nezbláznil. Onehdy jsem viděl kus nějakého rozhovoru s ním, kde novu dost blbě velebil a měl ty klasické komerční kecy („vizionářský pořad Tabu“), to mě docela mrzelo a navíc mě žádný seriál z Voya nepřesvědčil, že by nova šla dobrou cestou – ani Guru, Iveta, Případ Roubal, Matematika zločinu nebo Král Šumavy (zatím) nevystoupil ze stínu „lepšího průměru.“ Až do teď. Jestli půjde o trend, nebo výjimku, poznáme teprve v budoucnu. JESTLI SI ZAČNEME MYSLET, ŽE SI SMRT NĚKDO ZASLOUŽÍ A NĚKDO NE, TAK JAKEJ JE PAK ROZDÍL MEZI NÁMA  A TĚMA, CO SE SNAŽÍME CHYTIT? (14.03.2024)

Bezprostredne po zhliadnutí poslednej časti seriálu nie som schopný dostať zo seba nejaké komplexné hodnotenie. Možno ani v budúcnosti nebudem a možno to ani nie je potrebné. V tejto chvíli som presvedčený, že žiaden lepší domáci kriminalistický seriál som dosiaľ nevidel.  Dôvodom hodnotenia je, že bol iný, ako všetky predošlé. A bol iný prijateľným spôsobom.  Realistický, zaujímavý s neopozeranými hercami. Trochu som mal dojem, že v ňom fungoval Štokholmský syndróm.  Napriek tomu, že som bývalý dlhoročný fajčiar mi v seriáli prekážalo fajčenie vždy a všade. Ale je to asi jediná výhrada, ktorú mám. (01.03.2024)

Táto šesťdielna miniséria ma doslova rozbila a po mojej obľúbenej Pustina mi dopriala najsilnejší seriálový zážitok od českých bratov. Počnúc réžiou, perfektnými dialógmi, výbornou kamerou, vypiplanou výpravou a skvelou retro atmosférou zahalenou v takmer nemiznúcom opare kúdolu dymu, cez depresívnu hudobnú zložku, až po postavy, ktoré vám tak hlboko vlezú pod kožu, že si k nim za nebezpečne krátky čas vytvoríte ozajstný vzťah. V prípade tejto kriminálnej série máme prakticky až dve hlavné postavy - výnimočného kriminalistu, sympaťáka Jiřího Markoviče a sériového vraha a kanibala Ladislava Hojera. Hádam najviac ma fascinovalo sledovať to zvláštne puto, ktoré medzi nimi vplyvom času vznikalo. Vzťah vytvorený za absurdných podmienok, ktorý asi sotva dokáže chápať niekto iný, okrem nich dvoch samotných. Duo Lněnička-Uhlík predvádza absolútny herecký koncert a hoci samotný obsah výsluchov nebol často ľahko stráviteľný, ich vzájomné dialógy stáli vždy za to. Tvorcom sa podarilo vytvoriť niekoľko skutočne živých mnohovrstevných postáv, ktorých príbeh okamžite zaujme (výborný je aj Vojtěch Kotek v role nadpriemerne inteligentného sadistu). A či už dokážete Markovičov veľmi osobitý, dôverný, až miestami láskavý prístup uplatňujúci voči zločincom chápať  či aspoň akceptovať (do konca svojho života zásadne odmietal trest smrti) alebo jeho riskantné metódy považujete za číre bláznovstvo, jedno je isté. Fungovali a dosahoval s nimi výnimočné výsledky. Metóda Markovič: Hojer je príbehom, v ktorom sa prelínajú tie najbrutálnejšie vraždy v ČSSR počas 70. a 80. rokov, no súčasne sú prepletené tak hmatateľným faktorom ľudskosti, túžbou po pochopení a pravde, až vyvolajú zmes pocitov, ktoré vás zaskočia nepripravených. Seriál režiséra Pavla Soukopa je nielen jedným z najlepších českých seriálov, jeho kvalita v rámci žánru true crime je, dovolím si tvrdiť, konkurovateľná na svetovej úrovni. (10.04.2024)

Mix vysterovani ruznych vrazd a zlocinu, provazany pripadem Hojer. Provedenim je to bezny moderni cesky serial. Zahrano dobre, jen zklamani z vykonu Prachare. Jinak je zarazejici, ze vysetrovani v serialu vypada jako spousta legrace, vyletu, chlastani a vypraveni si forku...nevim, verim, ze p. Markovic mel vysledky, ale stejne mi to prijde podivne. Jako by ani neslo o takovy strasny zlociny. Jedinej, kdo se chova normalne a prirozene (alespon z meho pohledu), je Markovicova zena. (08.03.2024)