Onibaba

Jáma. Hluboká a temná. Její kletba přetrvala z dávných časů.....Věru pěkné intro. Okamžitě se mi vybavilo dílo českých klasiků. A chca nechca jsem se pobaveného šklebu nezbavil až do finále, což asi nebyl záměr tvůrců. Pro mě je to prostě " too old, too cold." http://www.youtube.com/watch?v=5o4O1lFHC0M (10.10.2010)

Onibaba je jeden z mála príkladov vo filmovej histórii, kde sa podarilo na minimálnej filmovej ploche (myslené vo všetkých smeroch) natočiť perfektne fungujúci film svojho žánru. Je to dôkaz, že na natočenie dobrého filmu stačí mať k dispozícii dobrý scenár, potom stačí ho už len správne uchopiť, netreba mať finančné prostriedky na viac hercov, ako je treba a prostriedky na dekorácie a architektúru. Japonci mali po druhej svetovej vojne vo svojich žánrových filmoch na čo reagovať a prejavilo sa to aj v tomto "takmer" horore. (05.08.2012)

Minimalistický snímek oplývající nádhernou širokoúhlou kamerou a hudbou, která vytváří pohanskou a mýtickou atmosféru. Některé momenty překvapí svou syrovostí a brutalitou, nebo erotičností. Každopádně silný příběh, ve kterém mimo jiné hraje velkou roli větrem se pohybující rákosí, hypnotizující každé lačné oko prahnoucí po kvalitní japonské kinematografie let šedesátých. Věřím, že u nás to v kině tenkrát mezi záplavou budovatelských filmů musel být zážitek a hotové zjevení. (27.11.2019)

Tento film je dôkazom, že geniálnemu režisérovi napriek nízkemu rozpočtu stačí iba jeho fantázia a čas na rozmyslenie, aby nás svojím majstrovstvom dokázal presvedčiť o tom, že aj na pustatine s troma hercami dokáže natočiť veľkolepý snímok. Famózne dielo, ktoré je viac sociálnopsychologickou drámou ako hororom, s nádhernou Jitsuko Yoshimura a dychberúcou atmosférou najmä v posledných desiatich minútach. Vycibrená kamera so zábermi v chatrči a na mesiac, sú práve tie chvíle, kedy si kamera najlepšie rozumie so svetlom a tieňom. Mystické obrazy rákosia, samurajova maska a nočné scény v daždi s výborne hrajúcou Nobuko Otowa sa vám navždy zaryjú do pamäte. (25.01.2015)

Ztráta lidství či spíš probublání naší skutečné podstaty na povrch? Tváří v tvář otázce vlastního přežití je zřejmě každý člověk schopen páchat skutky, které by za jiných podmínek s opovržením odsoudil. Tolik k onomu syrovému poselství Onibaby, která se onou temnotou lidské duše přímo opájí. Stylisticky dokonalá procházka beznadějí ve mne však nezanechala hlubší dojem. Obě ženy totiž měly zcela pochopitelně zanesené komíny a byl-li by onen navrátivší se kominík co k čemu a protáhl je obě dvě, nemuselo dojít k zbytečné tragédii. Navíc si myslím, že právě tady se Onibaba přes veškerou syrovost vyprávění cudně zastavila před skutečným pádem do hlubin (ne)lidského charakteru a místo nabízející se amorální švédské trojky, která by však jistě vedla k minimálně dočasné prosperitě, nabídla kromě uvěřitelného chtíče i náznak lásky a zcela v dané situaci nevýhodnou monogamii. Až příliš morální hledisko. Tak alespoň trojka co do hodnocení. Viděno během Season Challenge tour 2015 (20.09.2015)