Režie:
Sophie BarthesScénář:
Sophie BarthesKamera:
Andrij ParekhHrají:
Emilia Clarke, Chiwetel Ejiofor, Vinette Robinson, Kathryn Hunter, Jean-Marc Barr, Verona Verbakel, Rosalie Craig, Leonoor Koster, Ken Samuels (více)Obsahy(2)
Romantická sci-fi komedie Generace F, britské režisérky Sophie Barthes, vypráví příběh newyorského páru Rachel (Emilia Clarke) a Alvyho (Chiwetel Ejiofor). Ve společnosti bláznivě zamilované do technologií, všichni touží po ještě pohodlnějším životě. Jenže jsou věci, které prostě z podstaty být pohodlnější nemohou... Nebo ano? Divoká cesta Rachel a Alvyho za rodičovstvím právě začíná. (Donart Film)
(více)Videa (2)
Recenze (15)
Někdy jdu do kina cíleně na béčkový film. Prostě si vypláchnout mozek. Účel splnila romantická scifi komedie Generace F. Ve 22. století jsou lidi tak posedlí technikou, že in jsou stromy jako hologramy a děti rozené v umělé kapsuli. Je to roztomilé, v podstatě bez jasného poselství - ani nás to nestraší před budoucností, ani ji nevychvaluje. Kdo chce, může mít dítě po staru a zalévat živé kytky, ale proč to dělat, když to není moderní, že? ()
Blízká budoucnost, kde AI a nové technologie vytváří i nové společenské problémy, jako absence přírodního prostoru, přístup k mateřství a silný korporátní tlak. To si přímo žádá o hlubší sondu. Ta se bohužel drží jen těsně pod povrchem a film tak - z mého pohledu - zůstal trochu za očekáváním. A když už zde chybí prostor pro hlubší zamyšlení, nabízí film alespoň solidní herecké výkony, působivé prostředí a soundtrack, či nějaké ty úsměvné situace, z tohoto pohledu je alespoň přístupnější, což byl nejspíš i záměr autorky. ()
Obrovské překvapení, podle zdejšího hodnocení jsem čekal nesmysl, ale naopak film vyvolává celou řadu otázek, ať už filozofických, teologických, nebo prostě jen o přetechnizovaném světě, ve kterém žijeme a budeme žít ve 22. století. Upřímně řečeno mě tato vize budoucnosti hodně vyděsila, více než leckterý dystopický film... Tzv. LUSK místo matčina lůna, to je prostě děsivé. Trošku je poznat menší rozpočet, ale hlavní jsou ty otázky, bohužel se nedozvíme odpovědi na ně, ale řekl bych, že je to proto, že odpovědi prostě nejsou. Tolik kritizovaný konec se mi líbil, takže nemůžu než za pět...95% ()
Asi v 80minutě jsem usnul. Rozhodnutí ale hned padlo. Dokoukávat tuhle nudu nebudu. Je to děsně ukecaný. Navíc o věci, která je mě neskutečně proti srsti. A tak jedna hvězda za možnost zbytek filmu ignorovat bez toho, že by mě žralo, jak ten film skončil. Protože je mě to naprosto u prdele. Druhá hvězda za sympatickou Emilku Clarkovou. Jinak se tomu vyhněte. Velký špatný. 30%. ()
Film je skvělý, nečekané překvapení, pracuje totiž s několika zajímavými tématy. Podle zdejších recenzí mám pocit, že jsem se díval na jiný film. 1) Film nenápadně ukazuje naprostou zoufalost a bizarnost woke feministek, a celý ten bullshit okolo "můžu naplno dělat kariéru a zároveň být skvělá máma". Tady ukázáno jako "nebudu rodit, a šupnu dítě do umělé dělohy (kokon), aby mě to náhodou neomezovalo." A korporátní HR to doplňuje finanční podporou pro koupi kokonu. Ale běda s kokonem dítěte do officu! Hezky šup ho do skříně, aby ses plně soustředila na práci! Autoři oblékli ženy v mužském stylu, aby to Vám to fakt došlo. Autorům tleskám, jak mistrně ten bullshit ukázali. 2) Jaké je to být ňouma, zbaven své mužnosti, co si nechá lhát, manipulovat a gaslightovat od své woke feministické ženy? Bylo mi z toho někdy špatně. A Vám by mělo taky. "Cože, Tys mi neřekla, že jsi nás přihlásila do programu pro to mít dítě v kokonu? Cože, Tys tam šla na úvodní pohovor a zaplatila jsi deposit $8k? .... No tak teda jo. Jsem totiž úplně zoufalý *****, jako všichni chlapi, klidně se mnou zametej dál." 3) Celý svět je prostoupen AI, která decentně manipuluje míněním lidí. Ukazuje realitu, ve které lidé chodí k AI terapeutovi, místo aby šli k lidskému terapeutovi. Velmi aktuální téma v příštích letech. Film je komornější, ale za to, jak přistoupil k těmto věcem, dávám 5*****. ()
Galerie (16)
Photo © Quad
Reklama