Čínský měsíc

Klasický devadesátkový thriller s femme fatale, který nenadchne, ani neurazí. Víc než na budování atmosféry či nějaké napínavé chvilky se Bailey soustředí na stavbu zápletky a to je asi trochu chyba. Poměrně předvídatelný děj se v závěru dočká několika veletočů, které působí až příliš překombinovaně a je tu tolik proměnných, že to ani nedává valný smysl. Nicméně koukalo se na to i tak dobře a jestli se něco povedlo stoprocentně, tak je to casting s nádhernou Madeleine Stowe. Ta by mě zblbla taky. 60% (25.03.2018)

Solidní thriller, který si svou přímočarostí a chytrostí hravě utírá zadnici většinou současné produkce tohoto žánru. Užijte si krásnou M.Stowe s pletí čínského porcelánu, detektiva E.Harrise, jenž vyšetřuje vraždu a přitom zároveň zahlazuje její stopy (!) a jeho kolegu, zdánlivé ucho B.Del Tora, prokazujícího talent, ačkoliv má na své herecké bradě ještě rozlitý nejmíň litr krabicového mléka. (29.12.2009)

Kyle Bodine naivně uvěřil tajemné krásce Rachel Munro a sám sebe nepříliš vychytrale lapil do propracované pasti. Odhodlaně se vrhl do odhalování pravdy, aniž by tušil komplikovanost zápletky a rozhodně si neuvědomil, že boj neprávem obviněného muže nemusí vždy skončit tím nejhappyendovštějším happyendem. (29.12.2009)

Solidní devadesátkový thriller s kvalitním scénářem. Bez šance předem odhalit pointu, s matoucími vsuvkami a postavy hnající do kouta více, než byste čekali. A s koncem, jaký se dnes již (bohužel) moc nenosí. K vyššímu hodnocení chybí “pouze” přidaná hodnota více autorské režie, která by z pouhého kvalitního řemesla udělala osobité dílo s přesahem. Ten melancholický jazzový soundtrack Georga Fentona si o to doslova říká. Třeba o Polanskeho. (14.04.2020)

Ryzí, stylově čisté rané devadesátky. Dusná atmosféra převážně noční Tampy, milostný x-úhelník, zášť, vášeň, chamtivost, zrada, zločin a trest, to vše podbarveno teskným zvukem saxofonu a bubnováním tropického lijáku na kapoty velkých amerických bouráků. Ano, vypadá to jako jedno velké šablonovité klišé, co? A taky to je jedno velké šablonovité klišé, navíc film je od začátku zdánlivě průhledný jako sklo a předvídatelný jako kostka ledu ve floridském pařáku. Ale závěrečná scéna mě stejně překvapila. A dvakrát. A hlavně - herecký čtyřlístek Del Toro, Dance, Harris a Stowe je už sám o sobě pádným důvodem ke zkouknutí. Hodně příjemné retro. (09.03.2017)