Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)

(více)

Recenze (85)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Netradiční western, který rozhodně stojí za pozornost, i kdyby třeba jen kvůli tomu závěru, který je prostě dobrý. Herecké výkony jsou ozdobou tohoto snímku, který Robert Altman skvěle stylizoval a natočil tak něco, co je nezapomenutelné a ve svém pojetí jedinečné. Jako kdyby to ale bylo bez hudby Leonarda Cohena jen poloviční. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Predať, či nepredať. Warren Beatty rieši na sklonku éry divokého západu poznačeného kapitalistickým zmýšľaním a monopolistickými statusom firiem existenciálne problémy. Pokiaľ však chcete bojovať za svoje práva, podľa jednej z tých múdrejších postáv filmu to býva vykúpené smrťou. Možno tento film ani nie je potrebné zaškatuľkovať do žánru westernu, kľudne ho môžeme nazvať historickým komentárom s poetickým nádychom. Prestrelky tu nie sú, pokiaľ nerátame tú záverečnú, neohrabanú a keď zbadáme koňa zistíme, že je to somár. Film je príbehom (konkrétne dnes nezákonného) podnikania na divokom západe, ale môžeme ho chápať aj ako príbehom lásky a bezpredsudkovým pohľadom na postavy, ktoré toto nehostinné, drsné, ale zároveň krásne prostredie obývajú. Atmosféru dokresľujú pesničky Leonarda Cohena, zároveň vyplňujúce ticho spôsobené málovravnými postavičkami. Žiadne Wayneovské hláškovanie s protivníkom tu nie je, i keď občas vylúdi McCabe nejaký drsný fór o žabe. ()

Reklama

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Jeden z těch atypických melancholických westernů, které mám tak rád ( Malý velký muž, Život a doba soudce Roy Beana ). Warren Beatty buduje kvalitní bordel, s čímž mu pomáhá Julie Christie a začíná se mezi nimi vytvářet určitý vztah, to ale není jediné, důležitým hybatelem děje jsou právě ony "hamižné rodící se korporace", jak správně píše betelgeuse. Pomalu se odvíjející děj ( to už tak u Altmana bývá ), melancholické náladové písně Leonarda Cohena ( sakra, od toho chlapa si budu muset něco půjčit ), které mají podobný účinek jako Simon a Garfunkel v Absolventovi ( to znamená VELKÝ ), sympaticky obyčejný Warren Beatty. Posledních 25 minut je ukázka režijního mistrovství a ten přenádherný konec, ááách... ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Clivá atmosféra podporená smutnou baladickou linkou sprievodných piesní Leonarda Cohena. Smútočné ladenie príznačne dotvára smutný príbeh končiacej sa slobody v Amerike. Konca slobody dlhodobejšieho fungovania podnikateľského nápadu, nelimitovaného a nelikvidovaného vôľou mocnejších hráčov. Vybavovači oligarchov a monopolistov skupujú či ničia všetko, čo im narúša rastúci monopol. Všeobecnejšia myšlienka o limitoch slobody podnikania vynikajúco prenesená do príbehu zakladateľa nevestinca a jeho parťáčky. Prašná atmosféra baníckeho mesta preniká pod kožu, rovnako ako mrznúca sila okolitej uhrančivej prírody. Je len prirodzené, že v takomto prostredí je telesné zahriatie žiadané. Dôstojný nevestinec sa priam žiada. Pretože popri ňom samozrejme funguje v osade aj zahrievanie iného druhu - pohostinstvá. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. "Peníze a trápení." Westerny mám moc rád, ale tenhle příběh o budování saloonu a bordelu tam někde v zimní pustině a později riskantně nepřijaté nabídce nějak nebyl můj šálek kávy. Takže třetí hvězda do průměrného hodnocení je hlavně za krásné písně kanadského písničkáře Cohena. Vlastní film, byl takový... jiný a divný. Surový, chladně realistický, pomalý, bez pořádného příběhu, dost nudný. Jediný šmrnc tomu dodala krásná ale haštěřivá společnice a bordelmamá děvka paní Millerová. A závěr byl taky dobrý, ze života. Řečeno s Kurtem Vonnegutem: Tak to chodí. Trailer je zde: http://www.youtube.com/watch?v=F2BSHp9oYD0 ()

Galerie (35)

Zajímavosti (4)

  • Keith Carradine v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
  • Snímek byl natočen na motivy románu "McCabe", který napsal Edmund Naughton. (Hans.)
  • Robert Altman byl jedním z prvních tvůrců, který využíval při komponování obrazu tansfokátor, který byl urážkou starých hollywoodských kameramanů, protože transfokace je vždycky riskantní. Ve zvláštní oblibě ji nemají ani herci, protože přizpůsobují svůj projev tomu, jak daleko jsou od kamery. Režisér ale inscenoval velký celek, zalidněný řadou postav, a pak se vydal pomocí transfokátoru davem pro detaily, takže si herci nebyli jisti, jestli jsou jen jednou z dvaceti tváří, anebo úplně sami. (Andrrew)

Reklama

Reklama