O sirotkovi z Radhoště

Pane Bože to bylo co? Pohádka? Ani omylem. Spíše depresívní báseň o ničem. Michálek byl zřejmě dementní, protože nepoznal bylinkáře, který jej chtěl obrat o ovci, a pustil si jej do domu. Dále stojí o komtesku, která se při výběru ženichů chovala, když ne jako kráva, tak jako fetlá určitě. Nepoznal ani babici jako vandráka, alias příšerně dabovaný pan Chudík. On ten zvuk byl vůbec celý divný. Já nevím už přesně, ale tuším dvě scény jsem musel jet znovu. Ne, že by se mi líbily, ale že prostě nešlo rozumět co ten či onen říká. Oni tam snad na postsynchronech dali omylem efekt sportovní haly či co. Prostě příšerné. Dějově to skáče jako koza na ledě. Nic se nevysvětluje, a celé to ani pan Roden, který snad jediný se tam snažil, bohužel nezachraňuje. Hudbu pana Hapky mám rád, a zde perfektně podkreslovala depresívní práci kamery. Ale že bych to považoval za klad, to se říci nedá. A tak je pohádka, či co to bylo, z kraje mého mládí nadobro zprzněna a už o to nechci ani zavadit. (08.08.2018)

Dokonalý Chudík jako pán z Radhoště, Roden již tradičně dobrý v roli bídáka. Chudý sirotek to udělal špatně. Misto aby si vzal krásnou, zelenou hejhulu Kuklovou, se vydal zachránit rozmazlenou, unylou a ukňouranou komtesku Bělinku, která za všechnu tu námahu dle mého nestála. Zatímco první půlka pohádky působí autenticky Valašsky, tak druhá půlka je dosti utahaná fantas magorie, kde zvláště závěrečný souboj dosti odflákli. Za mne průměrná pohádka (06.11.2020)

Porevoluční záchvat filmařů jak uctít národní povědomí Valachů a nasrat tak Slezinu, je mi jasný, že jsem píchnul do hadích sraček, takže se vyvaruju polemice o tom, že vše na východ od Pelhřimova je Asie a nechám si i další vejšplechty, které mám na svém českém jazyku. Stačí, když nebudu souhlasit s tím, že by zde byla Hapkova hudba pro mé ucho lahodící a jako vždy, dnes už klasicky, odporné postsynchrony se zvukem jak ze sloní prdele. No, a abych nezapomněl na oko, díky mé čivě si nakonec vysloužila pohrábka aspoň dvě hvězdy a to díky primáři Sůvovi, protože jako radhošťská transka by mohl z fleku mazat do Bouloňského lesíku a kasírovat těžké love.Takže jedna hvězda za transportéra a druhá za to, že se netočilo v barandovském papundeklu. (20.01.2013)

Chudák malá. Vypadat v dospělosti jako Dlouhý a navíc se stejným hlasovým projevem, šla bych si hodit mašli. Navíc Kuklová ve své milionté roli krásné děvy v nesnázích, Schneiderová v roli dementní komtesy (ani nekoukne nápadníkovi do tváře, hlavně že přinesl odoporné zlacené srdce) a Roden zase jako záporák. V záporné roli Roden sklouzne (myslím v pohádkách) do naprosto stejné šablony. Mezi tímhle černokněžníkem a padouchem z Ptáka Ohniváka nenajdete rozdíl. (08.05.2008)

Malý, ubohý chlapec je zlým bylinkářem vyšoupnut do jeskyně, kde má umřít, když se nezadařilo už po cestě. Nad dítkem drží ochrannou ruku pán Radhoště. Chlapec tedy získá kouzelný artefakt a v mžiku dožene stárnutí, které se mu podařilo zastavit. Takže je věkem tam, kde by být měl, akorát mezi tím neměl nic odžito, pokud cestu přes louku a taneček s dámou v zeleném nechceme vydávat za životní zkušenosti. To mu ovšem nebrání v tom zamilovat se do první ženský, co kdy viděl. Vlastně to vzplanutí tím je dost vysvětleno. A nad vším dozoruje stařenka, tedy pán Radhoště. Chlapcova životní láska je unesena zlým čarodějem, jak jinak, hodní čarodějové dívky neunášejí. Chlapec pak svou lásku statečně vysvobodí, což je po tom, co ji viděl chovat jako naprostého troubu, vcelku s podivem. Zlu se dostane odpuštění a ponaučení, hudbou Hapka vykradl sám sebe, ale pan Chudík se mi jako pán Radhoště moc líbil. (20.01.2013)