Přízrak

Velmi zajímavý scénář by asi zasloužil lepší zpracování. Na to, jak hvězdně jsou role obsazeny (i když v době natáčení vlastně ještě většina mladičkých hvězdiček hvězdami nebyla), je ve výsledku film celkem roztříštěným a zmateným dílem. Asi nejvíc mi vadí Ivana Vávrová v hlavní roli, protože ta svým hereckým (ne)výkonem prostě roli nezvládá. No, ano, svlékne se a ukáže neforemný zadek na kameru, ale to je asi tak maximum jejího výkonu. Jinak je v gestech zoufale teatrální a nepřesvědčivá a všichni její méně zabíraní "spolužáci" hrají viditelně líp. (Mimochodem tato herečka mi pila krev i ve filmu Copak je to za vojáka a děkovala jsem Koubovi, když ji vysadil v lese.) Vyloženě nevhodná je i hudba. Napětí a hrůzu si představuju naprosto odlišně, než jsou tradiční samohrajkové brnkačky televizních inscenací 80. let. (11.05.2014)

Československý televizní film natočený podle povídky H. Proškové odehrávající se v létě 1946 na starobylém hradě, kam přijela skupina studentů filozofické fakulty na brigádu. Studenti si pro zpestření pobytu na hradě a také znervóznění správce hradu pana Leníčka (B. Navrátil) vymyslí fiktivní postavu, která se se sípavým dechem pohybuje po hradě. Záhy však začnou studenti své legrácky litovat, neboť Eriku (I. Vávrová), jednu ze studentek, začne skutečně sledovat a ohrožovat neznámá osoba. Díky této tajemné hrozbě je rázem atmosféra na hradě zcela odlišná než na začátku a mění se i chování jednotlivých studentů, obzvláště poté, co dojde k nevysvětlitelnému zmizení Eriky z hradebních prostor. V závěru dojde k pozoruhodnému, překvapivému, ale logickému rozuzlení, jež má co dělat s Eričinou smutnou minulostí a nepěknými zážitky během právě skončeného světového konfliktu. V rolích studentů se objevili mladí herci, jež ve většině v současnosti patří k uznávaným hereckým umělcům - J. Langmajer, M. Táborský, M. Suchánek, M. Bočanová či méně známý M. Mejzlík, jenž se však lstí nejvíce zasloužil o objasnění totožnosti záhadného hradního přízraku. Dále jsme mohli sledovat M. Vávru jako hrubiánského řidiče, nájemníky části hradních prostor V. Jandáka s manželkou J. Švandovou. Hodinový televizní film Přízrak režiséra D. Kleina mě zaujal především v dramatickém závěru, ale i v ostatních částech snímku lze cítit mysteriózní hororovou náladu. U hodnocení tohoto snímku, jenž naznačuje přesah a nečekané důsledky válečných událostí do životů osob po válce, si nejsem zcela jist, nejraději bych udělil tři a půl hvězdy, ale vzhledem k tomu, že je to nemožné, hodnotím nakonec pouze průměrně, neboť mám dojem, že do nadprůměru přece jen něco schází. (19.06.2020)

Nebylo to vůbec špatný, kamera byla moc pěkná, prostředí zámečku taky výborný, herci taky skvělí, tady se sešla elita mlad´ochů - Langmajer, Táborský, Suchánek, Mejzlík, Bočanová, Vávrová. Ze starších hereckých kolegů byl nejlepší Miloš Vávra v roli agresora Grubera, on už jinší role hrát snad ani nemůže, jenom padouchy. Dále se zde předvedla moje velká oblíbenkyně Emma Černá, kterou jsem si zamiloval ve Vláčilově kultovním snímku Adelheid. Navrátil i Jandák byli taky výborní. Příběh byl zajímavej a až ke konci filmu jsem ho prokoukl, nicméně pointa byla výborná. Hudba dotvářela skvělou inscenační atmosféru. Takže vlastně všechno v pořádku. Co mě ale opravdu vadilo, tak to, že příběh se odehrával v roce 1946 a herci byli oblečení do hadrů z let devadesátých, to mě opravdu moc rušilo, stejně tak, jak i některé rekvizity, které rozhodně pocházely z doby nedávno minulé. To si teda Dušan Klein měl pohlídat a rekvizitáře a kostymérku pořádně seřvat! Jinak kdyby to mělo tu pravou poválečnou atmosféru, která tady opravdu hodně chyběla (vzhledem k tomu, že se v ní odvíjí celý příběh), tak bych neváhal i s plným počtem. Televizní filmy se dají taky zvládnout s patřičnou atmosférou a ne je jen takhle odfláknout. Ale určitě jinak zajímavej snímek. (20.09.2011)

S televizní výpravou let osmdesátých se smíříte, s tím, že víte, co se stane a jak to dopadne, už ale ne. Klein mne zklamal, jeho Básníky mám rád. Ostatně, právě svůj vhled do studentské generace osmdesátých let nedokázal opustit a uškodil tak tomuto dílu. Těžko zkrátka uvěřit, že takto mluví a chová se parta studentů v roce 1946. (21.01.2016)

Typická „Kleinovka“ – příběh sice k zahození není, ale to zpracování…Krimi stojící na poněkud prapodivné zápletce, plná známých tváří – jenž ovšem předvádí skoro až ochotnické výkony. Asi to dělali za málo peněz, jinak si to neumím představit. Třeba Bočanka nebo Taborský jakžtakž dobré, ale Suchoš, Langoš a Vávra podprůměr svých možností. Už jsem jenom čekal, kdy se ve finále začne Jandák chlámat nad tým trapným vyvrcholením a bylo hotovo. Vávrová měla asi slabost pro Langoše, v Copak je to za vojáka si lehala do trávy, no a tady si už lehnout ani nestihla….Slabá atmosféra jako třešnička na rozteklém dortu, naprosto nevyužitý potenciál povídkové předlohy… (06.09.2022)