Slon

Po formální stránce se nic originálního nekoná. Tarantinovsky roztříštěné a nelineární vyprávění tu bylo už mnohokrát. Van Sant ze začátku diváka ukolébává, aby ho pak o to silněji chytil pod krkem. Ale přeci jenom, ty záběry sledující studenty při chůzi a při různé činnosti byly na můj vkus až příliš dlooouuuhéééé a neměly žádnou výpovědní hodnotu. Van Sant nic neřeší, nic nevysvětluje, nepídí se po příčinách onoho hrůzného činu, pouze až dokumentaristickým stylem ukazuje události toho dne. Ten film je studený jako psí čumák a je otázka, jestli je takový přístup správný. A nedá se mi zastavit u samotné scény masakru. Oceňuju, že se Van Sant vyhnul lacinému ukazování naturalistických momentů zabíjení, ale podle mně to režijně nezvládl. Téměř žádný křik, studenti jen tak pobíhají sem a tam. Postava jednoho ze svědků, černocha Bennyho přijde do třídy, kde leží zastřelený student a u něho stojí dívka jakoby nic, založené ruce, žádné slzy, žádné emoce, žádný šok. Benny ji doprovodí k oknu a ona z něho vyleze úplně v poklidu, Benny se potom sebere a jde se nechat v klidu odprásknout. Copak takhle se lidé chovají ve vypjatých krizových chvílích, kdy jim jde o život? Ani náhodou....PS: Nejvíc mně stejně zamrazilo při scéně, kdy pošťák přijde se zásilkou, ve které je funkční samopal a vydá ho nezletilým děckám jen tak na podpis. Amerika a její zákon na volné držení zbraně je fakt na palici. (31.08.2004)

Samozřejmě nevím, jak to vypadá na americké střední škole... Zajímavý experiment s výhradním využitím neherců, digitální kamerou zaostřenou vždy na jedinou postavu, kterou sleduje s až dardenneovskou urputností, práci s reálnými zvuky a nechronologickým vyprávěním stojí za pozornost. Jen klavírní koncert (Beethoven) mi přišel zbytečně dlouhý a poukazování na tradiční viníky (počítačové střílečky, fašismus, homosexualita – zapomněli snad už jen na metalovou hudbu) děsivě zjednodušující. (03.03.2010)

Zcela originální sonda do tehdejších událostí. Gus Van Sant má originalitu v krvi, zvolil pozvolný tok děje a dle mého názoru se vkusně vyhnul tomu, aby divákům naservíroval masakr a totální šok. Nicméně, již zmíněný pozvolný tok děje nepřinesl nic nového, co by nás obohatilo v pohledu na onen osudný den. Byli jsme seznámeni s hlavními protagonisty, ale nebyly nikterak nastíněny motivy, příčiny a už vůbec žádné následky. Jedná se tak o hraný dokument s otevřeným koncem, který snad v reálné budoucnosti nikdy nedojde pokračování... (03.03.2010)

Príliš odosobnenia, tým pádom niet divu, že sa divák má problém zžiť s ktoroukoľvek postavou a skutočne sa do filmu ponoriť. Musím však uznať, že príčiny konania postáv sú vykreslené viac než realisticky. Viem si predstaviť, že nejako podobne uvažujú dnešní teenageri, len ma nepresvedčil, že by to dokázali tak chladnokrvne realizovať. Každopádne chápem, že zámerom snímku bolo vyvolať znepokojenie, neviem či to zafungovalo u ostatných, ale u mňa nebolo videné nič nečakaného. Napriek tomu musím oceniť námet aj myšlienku. (21.04.2017)

Typický Gus Van Sant - silný námet, nanič spracovanie. Chápem, že sa tu snažil o akúsi neosobnosť a čo možno najpresnejšie vykreslenie (niečo na báze polodokumentu) týchto hrôzostrašných udalostí, ale čo je moc je moc. Absolútne nudné, nezáživné a čo je najhoršie, bez akejkoľvek možnosti aspoň minimálneho zblíženia sa s postavami. Príliš neosobné, sterilné a preto bola emotívna stránka niekde blízko nuly. Na túto tému poznám ďaleko lepšie spracovaný snímok - Polytechnika (2009), kto nevidel tak dajte radšej ten. 35/100 (11.10.2016)