Je mi ze sebe špatně

Attention whoring na max. Severská bizarnost vytažená do absurdna, která koketuje s žánrem body hororu, trpí lehkou předvídatelností i sveřepou obranou proti logice (po prvním krevním rozboru by Signe putovala na akutní příjem psychiatrie). Pokud přistoupíte na tvůrčí hru, užijete si černohumornou jízdu do nitra bortící se osobnosti, která v závěru prolne vlastní myšlenkové pochody s realitou natolik důmyslně, že vyklizené místnosti i skupinovou seanci přijmete s nemalou úlevou. (28.02.2023)

V rychlém sledu jsme viděli s přítelkyní Nejhoršího Člověka na Světě a Je mi ze sebe špatně. Oba filmy jsou norsko - švédské, oba mají provokativní název, oba pojednávají mimo jiné o nespokojených vztazích. Z pomyslného tříhvězdičkového duelu ovšem vychází ve vyznění a celkové vymazlenosti Je mi ze sebe špatně jako ten horší film, hlavně co se týče celkové uvěřitelnosti a atmosféry. Od počátku filmu mi vadilo že mezi ústředním párem není vidět žádná láska, žádné porozumění, jen vidíme jak On ji neskutečně sere a ona jeho skoro nezajímá. To brání v emočním prožívání příběhu s hlavní hrdinkou, která je divákovi spíše nesympatická a o nějakém napojení (jako třeba v Midsommaru na hlavní hrdinku, se kterou vše člověk prožívá a fandí jí) zde nemůže být moc řeč. Nutno taky říci že filmu jsem se trochu bál, jak moc bude vizuálně odporný a nechutný, ale naštěstí se nejedná o nic výrazného a detailní záběry na anomálie a nechutnosti lidského těla se nekonají nijak výrazně.    Film se ohání všude narcistní poruchou osobnosti, mnohem spíše se ale (u hlavní hrdinky) jedná o kombinovanou Histrionskou poruchu s Hraniční poruchou osobnosti. (Hlavní hrdinka chce být zajímavá a úspěšná tak moc, že ji ve výsledku nezajímá naprosté zničení její tělesné schránky - (ničení vizáže a vizuální podoby je pro typického narcistu naprosto nepřípustné.)    Poruchu kterou trpí hlavní hrdinka lze najít paradoxně hlavně u herců - (Christian Bale hubnoucí kvůli roli na kost, Heath Ledger který se kvůli roli Jokera ufetoval k smrti.) U těch je to ale bráno jako společensky akceptovaná norma, mnohem nezvyklejší tudíž je když je takto "postižený" obyčejný člověk. (A že takových není málo, pár takových znám i osobně.) Film tedy není žádný zázrak ale v objevování neprobádaných psychiatrických témat a užívání si severské atmosféry je jistě zajímavým přínosem. (Navíc se v něm najdou ti, co si rádi jako malí představovali jaké to bude až budou mít pohřeb a přijdou je oplakávat zástupy lidí 😅) (01.05.2023)

Jelikož jsem si přečetl anotaci filmu před jeho shlédnutím, myslel jsem si, že tuším do čeho jdu. Och, jak šeredně (pun not intended) jsem se mýlil! Kristine Kujath Thorp i Eirik Sæther jsou ve svých rolích naprosto skvělí, na výkonu Kristine ale samozřejmě celý film stojí a padá. A jaký to byl panejo výkon! Takovouto emocionální jízdu a povedené hraní si s divákem na takto malém prostoru jsem opravdu nečekal. (12.01.2024)

První film ze tří navštívený v kině o jarácích a skvělé! (Za mě i z těch tří nejlepší.) Už před promítáním mi bylo jasné, že když se bude jednat o hlubší severský film pojednávající o narcismu, bude to muset aspoň trochu za něco stát, tak jsem nějaká ta očekávání na myšlenkový skvost měl. Naštěstí se vyplnila, stálo to za to. Příběh byl velmi originální a poutavý. Postavy (ne)sympatické přesně tak, jak mají v takovém druhu snímku být. Signe jako postava zkrátka skvělá a přítel Thomas přesně to samé - jejich neustálé vyvyšování eg bylo stále a stále nové a neopakující se situace nikdy nenudily. (Vtipný) humor byl dobře dávkován a neruinoval vážnou notu filmu, dokonce bych řekl, že jsem rád, že tam byl, akorát to dobře podtrhlo absurditu celého sebestředného zápolení (sex, nevidomá atd.) . Gradace děje byla pro Signe dost nelítostná a v poslední třetině mě několikrát při zhoršení jejího zdravotního stavu nepříjemně zamrazilo (sama v takových scénách, jako by vypadla ze své role narcistky a došlo jí, že je to ku*va špatně, a měla strach!). To byly ty nejvíce (dobře) nepříjemné momenty filmu. Konec samotný mě zamrazil naposledy a odcházel jsem z kina nadšený. Co mě také potěšilo, že myšlenek bylo mnohem víc a nad každou z nich jsem musel nějakou dobu přemýšlet. Jedná se o opravdu originální film. Jediné mínus snad vidím ve volnějším tempu, které je ovšem pro severské filmy typické. Já na to však úplně nejsem. Brácha by šel s hodnocením níž, tolik ho to nezasáhlo. Vyhodnocení: Mnohokrát lepší než nějaký marvelovky pro děcka a podobný avatarovský pitchoviny P.S. Název filmu se mi moc líbí (01.03.2023)

Satirický pohled na dnešní společnost, kdy není těžké zviditelnit se, což paradoxně znamená, že to těžké je. Aby si vás ostatní všimli, musíte se hodně snažit. Co všechno je tedy člověk ochoten udělat pro to, aby se stal středem pozornosti? Třeba se i naprosto zničit. OK, bizarní to je, ale asi jsem čekal větší odvaz jdoucí až úplně na dřeň, byť jako zamýšlená výpověď to asi stačí. První více jak čtvrtina je nezáživně užvaněná, ovšem postavy se alespoň snaží být zcela nesympatické. Občas mě mátl podivný střih, takže jsem se mírně ztrácel, což byl možná záměr, jelikož film dostával lehce halucinogenní nádech. Kujathová dobrá, škoda, že v závěru nezmutovala v nějaký obří hmyz, to by byl hezký happyend. (27.09.2023)