Vřískot

Baf! Lekli jste se? Pokud ano, tak pro vás bude Vřískot horrorem minimálně desetiletí. Pokud ne, tak víte co je horror... No a teď vážně. Vřískotu jde spíše o zábavu stavěnou na uvědomělém pošťuchování tradičních vyvražďovacích klišé než o vzbuzování pocitů děsu. A to je ve výsledku problém, jelikož nakonec se sám v těch nejstandardnějších klišé utopí. (01.11.2007)

„Teď přichází chvíle, kdy se zdánlivě mrtvý vrah zvedne ke svému poslednímu úderu." „V mém filmu ne!" Kultovní snímek, který si nebere servítky. Úvodní smrt připomene Psycho. A pak následuje řada odkazů na všechny možné horrory, jimž kraluje Halloween, samozřejmě nechybí Noční můra i s Freddym, Pátek 13. a další. Ukázkový slasher se nebojí klišé a sám několik budoucích přináší. Navrch skvělý soundtrack, jen namátkou - Nick Cave, Alice Cooper, Republica, Moby, Soho, Sister Machine Gun.... Původní hodnocení jsem zvedl o jednu hvězdu, jelikož po dlouhých letech jsem si film užil, jako bych ho viděl poprvé. A potěšilo mě, že hodnocení 74% se zvedlo na 75%. (16.12.2020)

Wes Craven se ukazuje jako neskutečně uvědomnělý tvůrce, který přesně zná hranice žánru a dokáže si s nimi pohrávat. Vřískot je klasický teen horor, který jede podle schématu, který moc dobře známe, jen s tím rozdílem, že se jej drží až křečovitým způsobem, což samo o sobě působí komickým dojmem. Ale tvůrci v čele se scénáristou si dovolují jít ještě dál, nastrkávají do děje veliké množství komediálních vložek, které během celého děje fungují díky jejich různorodosti. Ale nebojte se, že díky vtipným scénám přijdete o očekávaný horor, to se totiž vůbec nestane. Wes Craven pečlivě buduje atmosféru, pohrává si s hudebním doprovodem a nechává diváka pomalu předvídat co se asi tak stane. Vřískot je jeden z mála hororů, který disponuje chytrými dialogy a inteligentně sepsaným scénářem, který musí potěšit snad každého fanouška. Jediným záporem je až přiliš vybledlý konec, který se sám polapil do vlastní pasti. Dvojice magorů sice skvěle zapadá do posavadního dění, ale závěrečná scéna již nemá takové grády jako zbytek filmu. (02.11.2007)

Druhý film od Wese Cravena a znovu jde úplně mimo mě. Je pravda, že čím jsem starší, tím mě horory baví méně, ale ještě před pár lety jsem byl jejich častým konzumentem. Pokud je to opravdu věkem, tak je na CSFD až mnoho, řekněme dětských profilů, které začínájí slovy "Miluju horory", ale možná se mýlím. Kvalitním hororem nepohrdnu ani dnes, ale bohužel je jich zatraceně málo, ale zpět k Vřískotu. Wes Craven je známý tím, že do tohoto žánrů rád vnáší humorné prvky, neříkám, že jsem proti, ale Rob Zombie to dělá taky a já se nejen zasměju, ale občas i leknu nebo se mi udělá špatně z nějaké nechutné scény. Tady bylo až moc trapných narážek, že se nejedná o krev, ale o kečup a já si po pár minutách vsugeroval, že je to opravdu tak. Za snahu o novátorskou činnost v této oblasti dám jednu a za moji oblíbenkyni Courteney druhou hvězdičku. (05.01.2010)

Vřískot jsem viděl aspoň desetkrát a už se u něj tudíž moc nebojím, nicméně je to stejně pořád dobrá zábava - scénář si zajímavě pohrává s žánrovými klišé, obsahuje hodně fórků, narážek a referencí, má (v rámci žánru) zajímavé postavy a vůbec představuje pro kvalitního režiséra Cravenova formátu solidní základ pro vysoce nadprůměrnou hororově-komediální podívanou. I s odstupem deseti let je jasné, proč zrovna tenhle snímek odstartoval další hororovou vlnu. Zkrátka klasika. A dvojka je asi ještě lepší. (13.12.2006)