Niagara

Rok 1953 už plně patřil MM. Měla štěstí na trojici filmů, které zabodovaly. Niagara ještě neobratně nabízela hlavně Marilynin surový sexepeal (kromě skvělých exteriérů), ale bylo jasné, že pro příště se už nebude plýtvat její energií na vedlejší roličky a levné produkce. Po Niagaře byla MM součástí už jen drahých, případně barevných či CinemaScopových produkcí. Žádná béčka. Čím si to zasloužila? Obyčejným napínákem o ženušce, která plánuje se svým milencem vraždu manžela. A takových příběhů znal Hollywood mnoho, jednou to byla Barbara Stanwycková, jindy Lana Turnerová, ale tentokrát to byla skandální holka z nahého kalendáře, která uhrála klevety i vlastní ambice. (26.09.2021)

Jeden z filmů, které nejsou s Marilyn, nýbrž stojí na Marilyn. Královsky obsazené drama/noir ze začátku nemá vůbec tempo, režisér Hathaway (který přitom později přesvědčil nejednou o kvalitách) chrlí bezradně co nejbarevnější obrázky a ani nemůže příliš vyvést s přílišně literárním scénářem, jenž neměl opustit papír. Než se divák zorientuje a zjistí, oč se tady hraje, je dobrá půlhodina v tahu. Následně se film poněkud zvedne a narůstá napětí, ale problém přetrvává už v samotném zárodku, protože ani Marilyn Monroe a překvapivě ani jindy spolehlivý Joseph Cotten příliš nezvládají charakterní herectví. Niagara se může opřít ještě o další herce, nic netušící dvojice manželů zatáhnutá do toho všeho je však ukázková rodinka padesátých let, pro což já nemám příliš pochopení. Konec je díky nad užité zadní projekci a svítícímu technicoloru docela zábavný, přesto je to spíš taková nezamýšlená zábava. Tohle neříkám často, ale asi by to chtělo remake, ten příběh má na víc. A mám za to, že znát zákulisí vzniku by mohlo být snad ještě o něco zábavnější než ten konečný výsledek. (17.09.2010)

Ukážková hra s rečou štylistiky, kedy vidíme tradičný film noir vo farebnou ponímaní, ale bohužiaľ, s čiernobielymi postavami. Väčšina pravidiel a dovedností tohoto jedinečného žánru sú tu teda postavené tak trocha naruby. Exotické prostredie v priľahlých lokáciach blízko Niagarských vodopádov sú príjemným osviežením naproti stereotypom mestskej džungli. Ale zas v špinavých mestách tvorcovia lepšie dokážu pracovať s mystifikáciou reality, dotykom zla, a atmosferizáciou noci. Obsah tejto, formálnej netradičnej Niagary je ale zakomponovaný s umelo prehrávanými peripetiami zvratov, násilia a samotných dôsledkov vyčíňania postáv. Niežeby som všetkým súvislostiam plne chápal, lenže pokiaľ máte nastavený určitý prah únosnosti na niektoré elementárne veci, začne vám pripadať zápletka tak trochu otravná. Môj prípad k tomuto filmu. Keby ho písal (a nedajbože natočil) John Huston, konštatoval by som kvalitatívny pokles v jeho kariére. (21.08.2014)

Pěkný důkaz, že noir nemusí být černobílý, aby fungoval. Krásná kamera (ty barvy! ty barvy!), úžasné prostředí Niagarských vodopádů, temná atmosféra, spousta napětí, Marilyn sexy jako nikdy (já vím, že to píšu u každého druhého jejího filmu, ale tady je to pravda :o)), škoda jen trochu moc přímočaré zápletky. 90% (09.07.2007)

Moja fascinacia filmom noir uspesne pokracuje, tentokrat padla volba na Niagara od rezisera Henry Hathawaya /Na Sever Aljasky, Letiste 1970, Garden of Evil/. Tematicky sa film venuje nevere a planovanej vrazde, pricom sa to odohrava v pozadi krasnych Niagarskych vodopadov. Chvilu trva, kym sa film rozbehne, ale potom nastupuje vyborna atmosfera vzajomnej nedovery, podozrievania. Trochu mi nesedi film noir ako farebny film, skor preferujem cierno -biele filmy, ale od prirodzenia som tolerantny, a preto rad odpustam. Diviak ako ja chtivy hereckych vykonov si pride na svoje najma v osobe Josepha Cottena /Obcan Kane, 3rd Man/, ale slusne hrala aj Norma Jean a.ka Marilyn Monroe /Slameny Vdovec/, ktoru sice nemam rad, ale hrala to na urovni. Okrem nich dvoch este tu boli aj vyborna Jean Peters /Viva Zapata s istym Marlonom Brando/ a Max Showalter. Napatie na urovni, Za mna maksimalna spokojnost s tymto noir-om. 89 % (09.02.2016)