Niagara

Rok 1953 už plně patřil MM. Měla štěstí na trojici filmů, které zabodovaly. Niagara ještě neobratně nabízela hlavně Marilynin surový sexepeal (kromě skvělých exteriérů), ale bylo jasné, že pro příště se už nebude plýtvat její energií na vedlejší roličky a levné produkce. Po Niagaře byla MM součástí už jen drahých, případně barevných či CinemaScopových produkcí. Žádná béčka. Čím si to zasloužila? Obyčejným napínákem o ženušce, která plánuje se svým milencem vraždu manžela. A takových příběhů znal Hollywood mnoho, jednou to byla Barbara Stanwycková, jindy Lana Turnerová, ale tentokrát to byla skandální holka z nahého kalendáře, která uhrála klevety i vlastní ambice. (26.09.2021)

Niagarský (s)pád. Zazpívej mi píseň na přání, zazpívej mi o vraždě. Večírek na rozloučenou chystá pro mě paní má. Až bude vše hotové, zvony na věži vyzvánět budou splnění úkolu, ale zmizelý občan prokoukl podezřele lstivé stíny, vystavil parte tomu plánu, zastavil tu blond vlnu. Sbohem, miláčku, stanu se vdovcem. Dva taháky z řad nostalgie a romantiky tu jsou - načančaná kočka společenská Marilyn, prchající z autobusové zastávky, svůj dravě sametový sex-appeal ženoucí k nouzovému východu a nebezpečně zurčivá síla vodopádu, který jak známo, teskně hučí, hučí do noci, ale s duhou na obloze se přeci opět vyčasí. Když padne noc, klidně i zrána, Marilyn křupe vášeň pod nohama, je nesoucí se manekýnou, rájem na zemi, ohněm praskajícím v krbu, vznášející se kostkou ledu, šumící v bourbonu. (18.08.2016)

Jeden z filmů, které nejsou s Marilyn, nýbrž stojí na Marilyn. Královsky obsazené drama/noir ze začátku nemá vůbec tempo, režisér Hathaway (který přitom později přesvědčil nejednou o kvalitách) chrlí bezradně co nejbarevnější obrázky a ani nemůže příliš vyvést s přílišně literárním scénářem, jenž neměl opustit papír. Než se divák zorientuje a zjistí, oč se tady hraje, je dobrá půlhodina v tahu. Následně se film poněkud zvedne a narůstá napětí, ale problém přetrvává už v samotném zárodku, protože ani Marilyn Monroe a překvapivě ani jindy spolehlivý Joseph Cotten příliš nezvládají charakterní herectví. Niagara se může opřít ještě o další herce, nic netušící dvojice manželů zatáhnutá do toho všeho je však ukázková rodinka padesátých let, pro což já nemám příliš pochopení. Konec je díky nad užité zadní projekci a svítícímu technicoloru docela zábavný, přesto je to spíš taková nezamýšlená zábava. Tohle neříkám často, ale asi by to chtělo remake, ten příběh má na víc. A mám za to, že znát zákulisí vzniku by mohlo být snad ještě o něco zábavnější než ten konečný výsledek. (17.09.2010)

Marilyn je kosť, a v tej dobe musela čo do zvodnosti vynikať ešte oveľa viac. Herecky to z jej strany tiež nie je zlé, aj keď jej rola je na rozdiel o samotnej herečky plochá. Príbeh je viac romantické krimi, než triler - ono, trilerových prvkov je tam fakt málo. Ale film je napriek tomu, keď teda odoberiem nudnejší začiatok a krivkajúci záver, pozerateľný a originálne zasadenie do Niagarských vodopádov mu dodáva fajn netradičnú atmosféru. Kvitujem tiež, že vo farbe. (27.11.2018)

Pěkný důkaz, že noir nemusí být černobílý, aby fungoval. Krásná kamera (ty barvy! ty barvy!), úžasné prostředí Niagarských vodopádů, temná atmosféra, spousta napětí, Marilyn sexy jako nikdy (já vím, že to píšu u každého druhého jejího filmu, ale tady je to pravda :o)), škoda jen trochu moc přímočaré zápletky. 90% (09.07.2007)