Most

Most je komorní film, připomínající svým pojetím například filmy Karla Kachyňy. První lásky a společné hry, klukovské sny o hrdinství, běžný život... Tedy pouze do chvíle, než těmhle šestnáctiletým gymnazistům z rozkazu "vůdce" v posledním zoufalém sebezáchovném pokusu rozdají zbraně a pošlou je "statečně bojovat o každý metr jejich krásné vlasti"... I po padesáti letech rozhodně mimořádný film, který určitě stojí za vidění... Zajímavé komentáře: gudaulin, jondzavid (29.11.2008)

Po americké invazi se "názory na válku" začaly stále více různit. Sotva by základní polarita mohla znít: 1. Jak se z války vyzout. 2. Jak se do války dostat. Rozdíly názorů se měnily podle zkušeností a možností jednotlivců. Chlapci samozřejmě neměli zkušenosti žádné; měli však určité možnosti. Naložili s nimi tak, jak by s nimi dnešní mládež nenaložila? Byla by schopna přebrat si informace lépe než tehdejší, A byla by schopna učinit rozumnější rozhodnutí? (14.10.2023)

Německý film Most z roku 1959 natočený režisérem Bernhardem Wickim podle stejnojmenného románu Manfreda Gregora, je nesmlouvavou obžalobou války i militaristické výchovy dospívající mládeže. Děj se odehrává v prvé půli roku 1945 v bezejmenném městečku kdesi v Třetí říši, kde jsou ještě školou povinní chlapci odvedeni, aby doplnili prořídlé stavy wehrmachtu. Bez náležitého výcviku jsou převeleni k obraně bezvýznamného mostu. Chlapci se svého úkolu zhostí s nečekanou vervou, mají pro ně smrtelné následky. Tvůrci na mikrokosmu malého města, demonstrují německou společnost na konci války. Právě díky konfrontaci postojů mladší a starší generace, dociluje režisér znepokojivého mrazení v zádech. Celé dílo je totiž elegií na ztracené mládí (i životů) jedné německé generace. Její idealismus, víra ve vůdce, ozbrojenou moc Třetí říše, spravedlivost celého válečného běsnění, to vše je v příkrém rozporu s míněním starší generace (střední generace se ve snímku z logických důvodů téměř nevyskytuje). Film je i obžalobou pokrytectví starší generace, obžalobou mlčící většiny, která netleskala Hitlerovým „dobrodružstvím“ na bitevních polích, přesto se bez problému adaptovala novým politickým podmínkám. To je možno nejlépe demonstrovat na rozmluvě učitele a vedoucího kasáren, kdy se kantor snaží přesvědčit velitele, že jeho žáci nepatří do bitevní vřavy, ale do školních škamen, neboť mladí válku berou jako velké dobrodružství. Do této doby může divák s učitelem sympatizovat, nikoliv však po majorově zdrcující, úsečné odpovědi. V té poznamenává, že nikoliv on, coby voják, ale učitel, neboť je i vychovatelem, nese vrchovatou míru odpovědnosti za pokřivené vnímání reality dospívající mládeže. Učitel se nezmůže na nic jiného, než vágní, nic neříkající obhajobě o „zneužití myšlenek“. Divák se po této scéně nemůže vnitřně ztotožnit ani s touto postavou. Přesto se tvůrci nevyvarovali jednoho klišé, a tím je zobrazení místního čelného příslušníka NSDAP. Ten je vykreslen značně šablonovitě, je necitlivý, promiskuitní a zbabělý. Přesně takto jednorozměrně jsou vykreslováni skoro všichni příslušníci vládnoucích totalitních stran. Zde můžeme od tvůrců cítit jistý kalkul, snahu ospravedlnit se, neboť je lepší být mlčící, nestranickou většinou, než stranickým příslušníkem zavrženíhodné ideologie. To nic nemění na faktu, že západoněmečtí tvůrci, čtrnáct let po válce vytvořili znamenité, protiválečné dílo, nespoléhávající se na velké masové bitevní scény, jak bylo tehdy v módě. Právě lokálnost, malé měřítko jenom umocňuje pocity hrůzy, tak jako nemilosrdný konec. Kdy si divák musí klást otázku, proti komu vlastně mladíci bojovali? Proti Američanům, nebo proti wehrmachtu? Znepokojující může býti i to, jak snadno lze vyznění filmu otočit. Kdyby se národně socialistický režim udržel ještě pár let u moci, mohl by z tohoto námětu vytvořit prvotřídní, propagandistické dílo, oslavující „stádovitost“, která je vrozená všem zvířatům, lidí nevyjímaje. (30.06.2013)

Německý protiválečný film oceněný Zlatým Glóbem a nominací na Oscara. Je třeba uhájit každý metr čtvereční německé půdy a proto na konci dubna 1945 narukují i chlapci plní ideálů ze zdejší základní školy. Dostanou za úkol bránit most. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=XyF6Wx2Z2h0 (23.11.2015)

Odvaha, nasazení, odhodlání se obětovat pro záchranu Německa, neústupnost. Z těchto kluků by měl strýček Adolf radost. ____ Film nabízí upřímnou výpověď o tom, co znamenala Goebblesova Total Krieg pro lidi v posledním roce války, kdy narukovali i děti a starci nad hrobem. Pohled do běžného života šestnáctiletých chlapců v konfrontaci s jejich následným bojovým nasazením, jasně vypráví o tom, co se stane, když se setká propagandistická výchova s válečnou realitou. Až příliš pozdě si Němci uvědomili, že byli zmámeni bludem. Mnozí si to už ani uvědomit nestačili. Bohužel! 74% (22.11.2011)