Obsahy(1)
Rok 2056. Kontrola nad zdevastovanou Zemí je rozdělena mezi sedm vládních korporací. Dochází kyslík a lidstvo je nuceno hledat nové cesty přežití. Možné řešení slibuje vesmírná základna Rubikon, kde pod vedením genetika Dimitriho vzniká na vnějším prostředí nezávislý ekosystém. Na inspekci projektu přijíždí vojačka Hanna a vědec Gavin. Ve chvíli, kdy se trojice na orbitě setkává, ještě netuší, že se možná brzy stanou jedinými přeživšími lidmi v celém vesmíru… Celovečerní debut režisérky Magdaleny Lauritschové je v kontextu evropské kinematografie ojedinělým úkazem. Čistokrevné sci-fi, které se však nevyhýbá zásadním otázkám. Musí jednotlivec nést zodpovědnost za celé lidstvo, a pokud ano, má k tomu být nucen? (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
[KVIFF 2022] Je milé vidět takovýto počin v takové produkci. I s dobrým obsazením. Problém je ale forma. Člověk se nemusí jen tak nechat zlákat efekty a výkony, když příběh nedává smysl. I když svět okolo vypadá zajímavě, tak tvůrci si nedávají sebemenší snahu ho vysvětlit a ve finální fázi mění postavy názory a postoje jako ponožky. Těžký film, který se zabil sám přeskakováním sem a zpátky až z toho byl necharakterní paskvil. A to je velká škoda. ()
Tak nějak jsem čekal, že po překročení tohoto Rubikonu asi nevrhnu na kostkách pětici, ovšem na druhou stranu mě nenapadlo ani to, že téměř vrhnu. A tak tu máme rádobyŽivotní Solaristickou telenovelu, v níž byly do vesmírné ponorky mrdnuty dva zelené mozky, a to evidentní specialista na maniodepresivní jebnuté subky ekoterorista Athelstan a od prvního pohledu krutě nesympatická gumácká herr (sic!) Ripleyová, plus jeden… no, prostě Rusák. Noa tahle partička byla ponechána cvakat jakože děsně falusoficky a moralizujícně vypínačem Odletět/Neodletět tak dlouho, dokud to i ta poslední žárovička dobrého vkusu a logiky nevzdala a v posledním vzedmutí sebeúcty neprdla. ()
Ze prý "čistokrevné sci-fi"... No dobrá, dejme tomu, vskutku se jedná o klasické hard sci-fi, haleluja. Ale byla by slušnost připsat do anotace taky to, že se zároveň jedná i o feministickou a ekologickou agitku. Feministickou prostřednictvím mimořádně nesympatické mužatky v hlavní roli, a ekologickou proto, že pí rejžová se divákovi snaží podsunout hypotézu, že lidstvo bude do jedné generace mrtvé, protože znečišťuje vzduch. Nemyslím, potrvá to určitě o nějakou generaci déle. Taky je v něm na můj vkus příliš humanistického a altruistického moralizování a podobných nechutností. A určitě bych se obešel i bez toho nasládle optimistického konce. Na druhou stranu je to vcelku záživné a vizuálně pohledné komorní scífko, kterému nechybí ani trocha nějaké té akčnosti nebo psychologizování. Na režisérskou prvotinu slušná práce, takže zaokrouhlím nahoru. ()
Po formální stránce bych neměl moc výhrad. Kvalitní vizuál i ozvučení a že mám rád sci-fi béčka, tak mi vůbec nevadí úsporné kulisy. Ale po stránce scénáře to nedává divákovi absolutně žádný důvod, proč by měl vzít Rubikon na milost. Nemá to vůbec žádný drajv. Není tam žádné tajemno, žádné napětí a ještě k tomu jsou ústřední postavy krajně nesympatické a pro mě osobně i co do motivací nečitelné. Nevyvolalo to ve mně vůbec nic, žádné emoce. Na George Blagdena (Athelstan z Vikings) jsem se docela těšil, ale ten tady nemá v podstatě pořádně co hrát. ()
Keď Caesar prekročil Rubikon, bolo to určite vzrušujúcejšie. Aspoň pri tom zvolal "Kocky sú hodené". V tomto filme túto vzletnú frázu nič nepripomínalo, možno akurát tak kockatý účes hlavnej predstaviteľky. Inak jedna veľká nuda, bez vzrušenia, bez napätia. Ale ak Rakušáci vidia svoju blízku budúcnosť takto, potom treba povedať, že ide o silne netolerantnú vesmírnu spoločnosť. Rakúska vesmírna loď a ani jedna mešita? Nechce sa mi veriť. ()
Galerie (28)
Photo © Filmladen
Reklama