Ještěr

Benedikt Býkovský je sice pořád démonický a jeho mámtovpičistické herectví uhrančivé, ovšem ten karfiól na palici, který si strachem z šedin barví tou nejčernočernější černí, kapku tu jeho belzebubitu komicky degraduje, protože s tím vypadá jako vlastní karikaturní gumák nebo nesmiřitelně plešatějící senior v hodně teplé paruce. Každopádně tuhle zcela fádní, šablonovitou, nepřeqapivou, místy narkoleptickou a zbytečně dlouhými záběry na nic a o ničem vatěnou detektivku vcelku vytrhl, protože být tam někdo méně charismatický, nynal bych jako rohypnolem praštěný nejpozději po druhém plnočasovém ubíjejícím pochodu z auta do nějakého baráku (A že jich tam je!), načež bych ty zbytečné proleženiny a frustraci z otravy filmem dozajista druhý den promítnul do svého erudovaného hvězdičkového pohrdání. Takhle se omezím jen na suché konstatování, že až se debutující Zpěvák naučí potlačovat své visualmanické ego a zacházet s nůžkami na přebytečnou vatu, mohlo by z něj i něco být. Režii to má pevnou, atmosféru chladnou až depresivní, navíc podtrženou zde vcelku příhodnou konstantně plačtivou grimasou prkenného neherce Justýna Timbrgeje, a docela to i graduje. Sice závratným tempem hemiplegického šneka, ale graduje. Tudíž zpruzené tři, ale mít to tak o pětatřicet minut otravných redundantních pičičand méně, sahal bych možná po rutinní čtyřce. (30.09.2023)

Jako rozvířit vody v posledních letech spíše konzervativního Hollywoodu tak svěžím kriminálním dramatem, to musím Granta Singera pochválit (a to si pak ještě člověk uvědomí, že se jedná o jeho režisérskou prvotinu...opravdu smekám klobouček). Ještěra bych zařadil do kolonky klasických, skoro až starosvětských detektivek. A to, lidičky, berte jako pochvalu. Film se tak nese v pomalejším tempu, což nemusí sedět každému, já si to ale užíval. Užíval jsem si tu bezchybnou audiovizuální stránku (neznámé jméno Glotman po hudební stránce zabodovalo). Užíval jsem si zajímavé nápady s kamerovými záběry. A hlavně jsem si užíval one-man-show Benicia Del Tora. Tak charismatický herec, to se dnes již moc nevidí. Ale i ostatní osazenstvo zabodovalo, potěšil zejména Michael Pitt se svým "divnočlověkem". Druhá půlka docela překvapovala. No a pak nám autoři naservírovali ten závěr, který jednoduše ťal do živého (ano, dal se odhadnout o trošku dříve, než by to chtělo, ale co už). Knockin' on Heaven's Door příznačnou skladbou k uzavření celého filmu...Za mě dávám solidních 8/10 P. S. Po druhém zhlédnutí jdu s hodnocením výše. Lepší detektivku jsem fakt dlouho neviděl. Zasloužených 9/10 (02.10.2023)

Po dvoch-troch filmoch, ktoré som zahodil po necelej polhodine, som mal konečne dojem, že uvidím niečo zaujímavé.  Veď zopár hercov sľubovalo  slušnú úroveň.  Dostal som nekonečne dlhú detektívku, ktorá nebola napínavá, ale vyžadovala neustálu pozornosť, aby sa divák v deji a vzťahoch nestratil, čo sa ľahko mohlo stať. Opäť som si vychutnal mizerný zvuk slovenského dabingu, kazil som si zrak čumením do tmavej obrazovky, pretože príliš veľa scén sa odohrávalo v tme prerušovanej iba svetlom bateriek, hoci stačilo zapnúť svetlo. Tak, ako v mnou neobľúbenom filme Sedem. Akurát, že tu toľko nepršalo. Celkovo pozerateľné, ale maximálne raz. (22.04.2024)

"Ještěr" do jisté míry pokračuje v tradici nastolené kultovním snímkem "Sedm". Minimálně v tom smyslu, jak kolem postav neustále stahuje smyčku, zatahuje práci do soukromí ženatého a bezdětného protagonisty a vyvolává podezření skoro na všech stranách. Film se odehrává ve světě, kde na každém lpí kousek viny či neúprosných výčitek, kde slunce snad nevychází a největším nepřítelem slušných lidí je jejich svědomí. Kouzlo příběhu netkví ani tak v originalitě, jako spíš v sebejistém provedení, které dává na frak banalitě a schematičnosti většinové tvorby Netflixu. Zpočátku připomíná "Temný případ" a těžištěm je proces vyšetřování, v němž protagonistům evidentně cosi uniká. Grant Singer ostatně distribuuje pozornost tak, aby vždy odkryl jen malou část skládačky. Pomáhá mu v tom neotřelá střihová skladba, která film místy zrychluje, vypouští potenciálně důležité záběry a někdy i zamlčuje, jaká postava se na scéně nachází. Na rozdíl od "Temného případu" ovšem nejsme na stopě maniakálního vraha, nýbrž překvapivého spiknutí. Druhá část 130minutového snímku se víc zaměřuje na vztahy mezi postavami a oprašuje špinavý policejní thriller, který byl populární třeba po přelomu tisíciletí ("Skrytá identita"). Byť už vyústění tušíme, skvěle hrajícímu Del Torovi nejde nedržet palce. A přestože je nasnadě, že snímek nechává vedlejší postavy v čele s přesvědčivě nejednostranným Timberlakem trochu poddimenzované a nevyužité, finále udeří velice silně. Přestože se "Ještěr" na klasiky žánru nechytá, jako plíživý napínák s retro vizuálem je suverénní. /80%/ (30.12.2023)

Mýma očima zdařilá kriminálka s podmanivou atmosférou, příběh o vyšetřování brutální vraždy mladé ženy (realitní makléřky) mě zaujal, postaral se o to výborný Benicio Del Toro, který si to celé naložil na svá bedra a odtáhnul to prakticky sám.. Pomalé tempo vyprávění mi ani tak nevadilo, spíš bych řekla, že ten film mohl být o cca 20 minut kratší, nevím, prostě na plnou palbu to ode mne dnes večer není... (06.10.2023)