Pád domu Usherů

Reparát za Půlnoční klub se povedl. Za mne sice slabší než Hauntingy a asi i než (druhá půlka) Půlnoční mše, ale i tak za tuhle moderní aktualizaci povídek E.A.Poea patří režisérovi a jeho dvorním hercům potlesk. Z Flanagana se stal konceptuální tvůrce, který to má vždy všechno velmi hezky promyšlené, naplánované, vysoustružené do podmanivého smysluplného celku, u nějž se ne vždy lze aktivně bát, ale povětšinou lze o něčem přemýšlet. První epizoda spolehlivě zaháčkovala, šestici prostředních epizod trochu ubrala na zajímavosti totožná kostra (opět platí, že se to dalo zkrátit a zhutnit), poslední epizoda uspokojivě zakončila. Succession v hororovém kabátě a s fenomenálně charismatickou Carlou Gugino. (23.10.2023)

Jako fanynka povídek Edgara Allana Poa, se kterými jsem strávila snad celou základku a díky faktu, že už jsem se dvakrát vyprdla na poslední seriály od Flanagana kvůli jejich kontroverzním ohlasům, jsem si řekla, že tentokrát se do toho vrhnu. Musím pochválit fakt zajímavý koncept, kdy je opravdu v každé epizodě cítit motiv jednotlivých povídek, tudíž, kdo četl Poa poctivě, bude v obraze. Sice je celé to vyznění takové zase hodně Flanaganovské, navíc zdejší strašení vás nemůže moc překvapit, pokud jste znalí jeho tvorby, protože jede podle své zajeté šablony. Scénáristicky je to ale fajn propracované, herecky super a ty motivy mi tam prostě fakt sedly. Nepopiratelně mě jeden nebo dva díly nebavily tolik jako ostatní, takže výtky k tomu mám. Zkoukla jsem to na své poměry ale opravdu svižně, což samo o sobě vykazuje kvalitu a dobré tempo jednotlivých epizod, takže nuda zde nehrozí. (26.10.2023)

Ja som vedela, že túto blbosť budem pozerať iba preto, aby som sa nasrala. Je to zneuctenie E. A. Poea a jeho výborných poviedok. Tento trápny, prekombinovaný a nezmyselný gýč so Zánikom domu Usherovcov nemal nič spoločné. Táto jedna poviedka by sa veľmi dobre dala vykresliť aj v seriáli, ale nie, oni zoberú dobre že nie všetky jeho príbehy a urobia z toho debilnú kokotinu. Pri piatom diele som si povedala: A dosť!, a vymyslela zopár hororových scén, ako zavraždím Flanagana. (16.10.2023)

Flanaganův Doktor Spánek se mi (i přes trochu delší stopáž) hodně líbil a Poeovy příběhy, které sice neznám tak zevrubně, mají atraktivní auru pro čtenáře i diváky - tudíž zhlédnutí Pádu domu Usherů byla celkem jasná volba. Po zhlédnutí však musím říct, že mám z této minisérie rozpačité pocity. Osobně bych zkrátil jak stopáž jednotlivých dílů, tak i celé minisérie, protože místy to byla vážně uplkaná a zbytečně natahovaná nuda. Divák sledoval hotovou plejádu charakterově odporných postav, kterým nešlo tu smrt nepřát. Tvůrci mohli s klidem zvýšit kadenci úmrtí, která byla stejně vždy dopředu vyzrazena (méně napínavá variace na Nezvratné osudy?), a tím i zredukovat celkovou stopáž. Rovněž mě bila do očí přehnaně okatá inkluze - jako by si tvůrci vzali do ruky pomyslný RAL vzorník a jen si odškrtávali etnika a sexuality: v tomto případě rozhodně platilo nepsané pravidlo "méně je více". Z postav mě nejvíce bavily starší verze sourozenců v podání Bruce Greenwooda a Mary McDonnell a samozřejmě "ďábelská" Carla Cugino. Pokud by se Pád domu Usherů jako celek vezl na atmosféře poslední epizody, která se mi nadmíru líbila, neváhal bych dát vyšší hodnocení - ale líbivému finále předcházelo bohužel sedm prapodivně zpracovaných epizod. (09.11.2023)

Už hodně dlouho jsem neměla chuť psát komentář. Ne pro někoho jiného než pro sebe. E.A.Poe je - byl nevídaný umělec (a nevím, kdy lépe použít přívlastek nevídaný). Samozřejmě není pro každého. On ne každý má predispozici k pochopení či ocenění jeho díla. Ale dnes mám chuť sdělit vesmíru, jak moc mě tato minisérie dostala. Ještě půlhodinu po posledních závěrečných titulcích sedím a vnímám to mrazení v zátylku. Neskutečné. Každý díl má svůj smysl. V každém díle poznáte Poea. Každý kousek zapadá přesně na místo, aby vytvořil celek. Udělejte si na to čas. Udělejte si čas na sebe a darujte si kousek uměleckého díla. (31.03.2024)