Anděl zkázy

Ach ten nenápadný půvab buržoazie… Vidět smetánku spát na zemi je opravdu zvláštní, ale nic se nevyrovná ovcím a surrealistickým rozhovorům. Třeba když doktor na dotaz k umírajícímu odpoví, že za šest hodin bude plešatý. Chcete vědět, jestli hosté zavraždí majordoma? Co budou pít, když dojde voda? A co nebohé ovce, běhající po domě? Zvítězí hlad a paranoia nad lží a nenávistí? A co na to farář, jeho ovečky a běhající ruka? A hlavně, bude se to líbit kostelním zvonům? Na tyto i jiné otázky vám Buñuel v tomto filmu poskytne odpověď. (04.01.2009)

Anděl zkázy je bravurní surrealistické drama. Je to jeden z největších skvostů tvorby Luise Bruňuela. Scénář plný pomatených momentů si skvěle pohrává se zkažeností a pokrytectvím snobů. Snímek je jakýmsi katastrofickým filmem v absurdních kulisách salónu pro hosty, kde všichni jsou uvězněni svým pokryteckým smyslem pro etiketu. Takovýto film je čiré umění, které nemůže nikdy zestárnout, protože působí v jakékoliv době. (05.01.2009)

Viděl jsem jen pár filmů, které byly horší než tohle nudící surrealistické hovno. Film mě ničím neoslovil a neměl nejmenší potenciál mě vtáhnout do děje. Neustále mi někam utíkala pozornost, pro kterou byl zajímavější i flek na stropu. Kdo na tomhle nesmyslu spatřuje komediální prvky musel snímek sledovat na LSD. Nemohu se zbavit dojmu, že zamýšlené téma filmu, coby společenská satira zbohatlické vrstvy společnosti, se dalo zpracovat nesrovnatelně atraktivnějším způsobem. Tohle byla jen úmorná nekončící nuda a obrovské utrpení. Nebylo v mých silách udržet u tohto blábolu pozornost ani minutu v kuse. [0 %] (12.02.2024)

Luis Buñuel a jeho umělecký film. Ostrá kritika aristokratů, kteří se v nelidských podmínkách, žijí a spí v jedné místnosti několik dní, stávají doslova opicemi. Jejich pudy by je dovedly dokonce až k vzájemnému vraždění. Vše zachránil majitel domu a pořadatel oslavy, který rozluštil se svou družkou zakletí, proč se nikdo již dřív neodhodlal odejít. Nebýt jeho, který jako jeden z mála zůstal ještě duševně zdráv, nedokázal bych si představit následky. Ode dneška, když uslyším jméno Luis Buñuel, tak se mi zobrazí režisér, jehož tvorba byla tak trochu rozdílná od hlavní větve tehdejších režisérů - zvířata: medvěd, slepice a ovce, časová smyčka, výjevy z blouznění - chodící zápěstí, které je vlastně cizí rukou, no je težké cokoli říct. (07.01.2008)

Skvělá zhovadilost. Jen u Nenápadného půvabu buržoazie jsem si říkal, kde Buñuel přišel na tak malém prostoru k takovému množství nápadů. U Anděla zkázy je hodně výrazná hlavní myšlenka, zhruba od půlky se však zábavnost hlavní dějové linie, na ještě menším prostoru, než má Buržoazie, vyčerpá a poté už snímek tak nabitý není, s výjimkou konce samozřejmě. (22.05.2010)