Obsahy(2)
Charleyova teta je divadelní komedie anglického autora Brandona Thomase z roku 1892. V češtině ji poprvé uvedlo Národní divadlo v Praze roku 1894, proslavila ji ale teprve inscenace v šedesátých letech, kterou pár let od premiéry Československá televize zaznamenala. Na inscenaci Charleyovy tety se v roce 1964 v Městských divadlech pražských sešli významní tvůrci té doby, v čele s režisérem Ivanem Weissem, scénografem Františkem Skřípkem a dalšími. A především soubor, který uměl tento typ komedií hrát. Fenomenální úspěch u diváků komedie slavila právě kvůli skvělým hereckým výkonům v čele s Lubomírem Lipským, který ve svém převleku anglického studenta za bohatou tetu navždy vložil do této role nezapomenutelnou situační komiku i anglický humor. (Česká televize)
(více)Recenze (46)
Celkem pěkná komediální hra, a toto konkrétně její záznam. Hlášek mimimum, spíš je to o situacích, kdy ze sebe chlápek dělá ženskou. Herecké výkony dobré, děj složitý není. Všichni jsou v něm do sebe hned zamilovaní. Jako film by to moc nefungovalo, v divadle to může být příjemný zážitek. Viděl jsem zábavnější hry i hry horší, takže hodnotím průměrně. ()
Doporučuji všemi eka eka (chodil jsem do Waldorfské školy, počty nebyly prioritou. Ovšem kdyby jste jen viděli, jak krásně umím z plastelíny uplácat šneka, popřípadě vyšít na spoďárky monogram!). Tu poslední - tuším šestou, nebo dokonce až čtvrtou - hvězdu nedávám pouze pro příliš pozvolný rozjezd divadelní hry. Ovšem zkuste mi věřit, děvčátka a chlapci, překousněte první čtvrthodinku a ihned po oněch zmíněných jedenácti minutách se Lipský hodí do korzetu a taškařice započne něčekanou měrou. Nasmějete se, až vám všech sedm dlaní do kolínek poplácá. ()
Těch divadelních záznamů z let dávno minulých se na obrazovkách neobjevuje zase tolik. A tak když se něco najde, jsem rád. Toto představení jsem navíc nikdy předtím neviděl a ani jsem ho neznal. O to více mě ale pobavilo. Starých filmů je v televizích dost, ale starších divadel málo. Žel bohu, dodávám. Je to škoda, protože představení je zábavné, plejáda herců hraje dobře a já si jej příště zase rád vychutnám. ()
hezká studie klasického herectví. Příběhem však nenadchne, protože je dost jednoduchý a předvídatelný. Ale o ten tentokrát nejde a dává aspoň víc prostoru hercům a jejich kreativitě. Nakonec jsem se docela dobře pobavil a uteklo to jak voda. Slabší 4hvězdy [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Lubomír Lipský - velké, přitom jakoby stranou stojící místo české Thálie. Zdánlivý bezstarostný komik, prvoplánově neokázalá oběť okolností a situací, jimiž je jakoby chaoticky smýkán. A skutečnost? Herec z největších a nejčešštějších, nikoliv náhodou blízký druh špičkového intelektuálního českého komictví par exellence Miroslava Horníčka, další hvězdy generačního trojhvězdí, doplňovaného Milošem Kopeckým. TETA, při zběžném pohledu jedna ze zaměnitelných konverzaček své doby právě Lipského výkonem v ženské úlohy rázné dámy získává náhle rozměry a valéry třetí dimenze. Při pohledu na řádící Lipského ženu v letech se vybavuje filmová Tootsie Dustina Hofmanna a vůbec cosi, co je mimo čas a prostor. Ano, až na výjimky jsou ostatní herci vedle Lipského náhle jakoby do počtu. Myslím, že TETA je právem nadčasovým představením, důkazem, že humor, současně zkázněný i bouřlivý, nespoutaný i zkázněný, nevázaný i kultivovaný, je v tomto nastudování opravdu klasickým. A to ne pro jednu, ale hned několik mimořádně vděčných diváckých generací. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (1)
- Premiéra 29. 10. 1964, Městská divadla pražská, scéna Divadlo ABC. (NinadeL)
Reklama