Strašidlo cantervillské

Po naprosto příšerných úvodních titulcích sledujeme příjemnou televizní komedii o strašidle, které už je tak staré, že strašit nejen že nemůže, ale hlavně už ani neumí a nechce. Je načase, aby se nad ním krásná blondýna slitovala a vysvobodila jej z kletby. Film je chvíli pohodovou komedií, chvílemi chce strašit, chvíli nudí. Jde vidět, že ani s kvalitními herci neumí Vít Olmer pracovat. Hudba: Miloslav Halík. (10.07.2008)

Škoda, mohlo to být podstatně lepší, ale i tak dneska s odstupem to bylo dost dobře koukatelné a to, co mi vadilo v pohodě překrylo to, co se mi líbilo. Takže to, co bylo podle mně zcela famózní, byla jedna z nejlepších rolí Jiřího Bartošky a to an block - tedy s hlubokou úklonou směrem k maskérovi. Další skvělý výkon ve vedlejší roli podal Michal Dlouhý, sympatická byla Ulrika Kotajná, jedna z těch herečk, které se po pár docela slušných příslibech (Pejmě píseň do hola) zcela vytratila a vyklidila tak pole těm pár "oblíbeným", bez kterých se film ani televize neobejdou. Dvojka malých synků pana velvyslance taky potěšila, i když shodou okolností byly tyhle role provázány s Bartoškovým Simonem Cantervillem. Prostředí zámku bylo rovněž v dobré a příjemně horrorové, Nárožný hraje pořád stejně, ale pokud je vybrán do odpovídající role, nemám s ním nejmenší problém. Naopak na svoji roli se nehodila Naďa konvalinková, která spíš působila jako hodná česká máma z pohádky na nedělní odpoledne, ale dál je třeba zmínit několik tragických výkonů. Hanák a už vůbec Renč nejsou herci a jejich obsazování kamkoliv je asi stejné, jako obsazování různých misek a podobných celebrit do filmů a seriálů. No a klasickou tragédií je neskutečně přeceňovaná a vnucovaná Jiřina Bohdalová, jejíž zjev odpuzuje sám o s obě (nemuseli se jí mstít tím čarodějnickým nosem, tam se dalo ušetřit) a jejíž krákoravý hlas je dobrý ve spojení jen a pouze s Křemílkem a Vochomůrkou. Na druhou stranu - kdyby nebylo okázalých oslav skutečnosti, že v českém filmu (podle mého nejen mého mínění) už opruzuje cca 65 let a dožila se 85 let, tak bychom strašidlo Cantervillské asi hned tak neviděli. Popravdě, lepší než všechna ta vysoce umělecká díla, kterými nás chrám a tvrz české kulůry zahrnuje v souvislosti s osmdesáti pětinami Největší Dramatické Umělkyně skoro pořád s vrcholem ve zlomu dubnu a května, byl tahle hříčka jedno z nejpříjemnějších, čeho se nám dostalo. Nástup úpadku scénáře zde je taky dost patrný a Vít Olmer snad právě v této době zahájil svůj pád na pomyslné dno...... (03.05.2016)

Jediný povedený (tv) film Víta Olmera. Jiří Bartoška má sice k dokonalosti daleko, ale takřka celý zbytek obsazení hraje zcela bezchybně a velmi dobrý scénář Ivo Pelanta si evidentně vychutnává. Film je navíc oproti přece jen hodně literární Wildeově předloze o mnohé obohacen a dopadlo to dost dobře. Doporučuji. (02.05.2003)

Nápad konfrontovať stredoveké strašidlo s americkou pragmatickosťou amerického veľvyslanca so sebou prináša množstvo príležitostí na komické situácie. Žiaľ zostávajú nevyužité a dej sa vlečie. Petr Nárožný zvláda svoju rolu veľvyslanca dobre, ale ostatní herci pôsobia máličko škrobene. Z filmu trčí slabá televízna produkcia. Na druhej strane sa scenárista pohral s dialógmi a včlenenie básní do textu je osviežujúce. (18.10.2023)

Olmer totálně zprznil dokonalou předlohu, ze které si vzal jen základní myšlenku, vybral veškerý vtip i legendu okolo strašidla a vytvořil jakousi báchorku pro děti s dialogy vymyšlenými, avšak nevtipnými, s příběhem horším než originál a šťastnou ruku na herce také neměl. Nejvíce mi pilo krev, že strašidlo je zde dobrák, unavený časem, namísto zlomyslného ducha, který je trvale deprimován americkou rodinou. (21.09.2013)