Ostrov

Není to napínavé, není to vtipné, není to dojemné. Prostě to jen je. Ostatně v případě režiséra Rudolfa Havlíka je to klasika. Přitom to zase začíná solidně. Vychladlé manželství Plodkové s Langmajerem tmelí jen dospívající dcera. On ji věčně nevnímá, raději pracuje nebo čučí do telefonu, ona se snaží si romantickou dovolenou vychutnat, ovšem pro podrážděnou reakci také nejde daleko. Uhozené je, že Langmajer k luxusní dovolené ve dvou svolil, ač už podal žádost o rozvod: což jí vlastně až tam oznámí jen tak mimochodem. Následuje předčasný odlet domů, který ovšem naruší zdravotní indispozice pilota pochybného letadla… zbytek je asi jasný. Zajímalo mě hlavně to, jak to snaživého Havlíka napadlo. Protože v tom žádný nápad není. Není to autentické (divák žádné ohrožení páru necítí, všechno potřebné najdou nebo si hravě vyrobí, šikulové, a ačkoliv třeba vidíme, jak v dané scéně na ostrově příjemně vane, vezme si Plodková do ruky provizorní vějíř a ovívá se – prostě to tam dejme, ať si ten hloupý divák myslí, že to tam ti dva mají těžký) a je plné chyb (objevující se a mizející šrámy na obličeji, hladce oholená Plodková), navíc Havlík opisuje, kde se dá (což u něho ostatně není novinka), a jeho prázdný a povrchní obsah, který se s realitou (a se vztahy) prostě naprosto míjí, ani moc nezachraňují samotní herci. Od nudného pošťuchování přejdeme k průhlednému sbližování a (vy)řešení vztahových bolístek. Každopádně jedno se musí nechat: aspoň mě to neuráželo. (30.08.2023)

Jo, jo, zcela vědomě jsem se rozhodl, že si pokazím odpoledne. Česká romantická komedie to je fakt jistota. Česká romantická komedie s Jiřím Langmajerem je jistota jistoty. Přesto si vždycky řeknu, že by to už mohlo našim filmařům dojít, podívám se na jejich další výplod a dojde naopak mně, že tyto záležitosti mají své věrné publikum a že jsem hlupák, když přemýšlím nad jakoukoli změnou. Janu Plodkovou mám docela rád, ale i kdyby v tomto snímku hráli jen ti nejlepší čeští herci, ničemu by to neprospělo, protože by neměli co hrát. Scénář byl totiž k uzoufání plytký, nenápaditý, zcela pochopitelně předvídatelný (bo romantická komedie), nudný a vyplněný příšernými stereotypními dialogy. Gratuluji pánům Havlíkovi a Oberfalcerovi k jejich výtvoru, při jehož vzniku nebyla použita ani špetka jakékoli invence. / Poučení: Chystáš-li se ztroskotat, nezapomeň na Wilsona. (16.02.2024)

Řekněme si na rovinu, že je to vykrádačka. Ale když tohle dám stranou a budu se na to dívat jako na "český originál", tak se jedná o jeden z těch povedenějších českých filmů. Nejvíc jsem ráda za to, že si tvůrci odpustili takové ty české typické trapné fórky. Tenhle snímek jede na klasických vtipech, občas i na vážnost a funguje to. Jen jsem moc nevěřila chemii mezi Jirkou a Janou. (08.01.2024)

Pro mě velmi milé překvapení s naprosto luxusním obsazením. Ano, dalo by se ledasco vytknout, ale nenechal jsem si to detaily pokazit. Chyběla mi časová linka, tedy, jak dlouho tam vlastně byli. Nádherná příroda, kvalitní a příjemná kamera, super lokace a ti dva neměli chybu. Oproti zde toliko srovnávaným filmům se scénář drží především konverzace a vývoje jejich sinusového vztahu. Spokojen, zasmál jsem a rád kouknu kdykoliv znovu. (25.07.2023)

Vycizelovaná malá česká robinsoniáda. Pro český film vcelku úkaz díky exteriérům, jinak to zase žádný zázrak není. Jde jen o to, jak moc (nebo jestli) máte rádi Langmajera s Plodkovou. Ze zahraničních filmů na stejné téma mám mnohem radši Swept Away. #kinobus (23.07.2023)