Nenápadný půvab buržoazie

Kiežby malo moje snové rozhranie niekedy takúto spletito hravú atmosféru, plnú absurdity, bizarnosti, nápaditosti a kúzelnej, kriticko-posmešnej satiry. Hneď by bol deň krajší (alebo možno aj nie). Ale takto mi Luis Buñuel vylepšil aspoň ten dnešný. Vábivá analýza povrchnosti súčasnej spoločnosti a jej dokonalých ideálov (od cirkevných hodnostárov až po najvyšších politických predstaviteľov), ktoré sa svojou podstatou dodnes nezmenili a ani sa tak skoro nezmenia. Svoje povedali hlavne smiešne až trápne faux pas v tých najvážnejších a spoločensky najprísnejších situáciách. Snové fantasy prvky, prelínané s realitou sa občas vymkli spod kontroly, ale určite to neuvádzam ako jednoznačne záporný faktor. Teším sa že som našiel skrytý pôvab tohto filmu a hneď sa vydám na jeho hľadanie v ďalších Buñuelových kúskoch. 80%. (19.01.2009)

Luis Buñuel mě vždy znovu přesvědčí o své schopnosti vyvést diváka z míry přesně odměřenou dávkou své fantazie a odhalením lidského podvědomí, zesměšněním lidské povrchnosti a pohledem pod ni. Jeho filmy jsou důkazem a zárukou, že surrealismus nikdy nezanikne, protože každý má nějaké sny, každý sám v sobě hýbe minulostí i budoucností. Ale ne každý to dokáže tak rozhýbat na plátně a v sále kina jako Buñuel. I když už jsem od něj byla na leccos zvyklá, Nenápadný půvab buržoazie mě zase zaskočil. Je to smršť příjemně absurdního humoru mířícího ovšem na zcela konkrétní cíle. Jeho styl mi silně připomínal Monty Pythony. Jak jsem se mohla přesvědčit, může to být požitek i pro Buñuelem zatím netknuté "běžné" diváky. (18.02.2006)

Jo bohatí lidé to mají holt těžký. Společné setkání se ne a ne zdařit, v restauracích pořád nějaký ten problém a když pašujete kokain, tak vám to na klidu taky moc nepřidá. To se vám potom zdají škaredé sny a pomalu ztrácíte pojem o skutečnosti. Pokoušejí se vás zabít a do toho všeho vám ještě nějaký voják vypráví své příběhy. Potom o tom někdo natočí film a ono to ještě vyznívá docela vtipně. No teda. Takhle si dělat legraci z buržoazie. V této skvělé surrealistické komedii si Bunuel utahuje z boháčů, církve, armády a tak trochu i z politiky. Snová výstavba dělá výborný dojem a dotváří vhodný rámec k situacím, které by jinak působily mírně přemrštěně. (23.02.2008)

Akurát včera som po krátkom čase dočítal celkom zaujímavú knižku, v ktorej vystupoval populárny francúzsky scenárista: Jean-Claude Carrière, a ktorý mimochodom spolupracoval s významnými režisérmi zvučného mena, keď jeden z nich nebol nikto menší, ako španielsky surealista Luis Buñuel, pričom oni dvaja tvoria veľmi progresívny a mimoriadne silný, tvorivý tandem, od ktorého nikdy neviete, čo dostanete na tanier... ? Kráska dňa je mojim strašne obľúbeným snímkom i Viridiana, ale inak tohto horkokrvného Španiela mám momentálne za akosi rozporuplného, ktorého buď neznášam, alebo obľubujem, a zatiaľ som v zlatej, strednej ceste, že Skrytý pôvab buržoázie ma veľmi príjemne prekvapil svojim atypickým, provokatívnym, odvážnym, a zaujímavým prístupom, čo si ma jednoducho musel získať. Po celý čas som obdivoval trojicu herečiek, ktoré boli očarujúce, najmä Bulle Ogier v roli Florence, či vidieť velikána Fernanda Reya bolo na nezaplatenie ! _ Šestica postáv ma v jednom kuse zamestnávala tým, ako sa bezúspešne pokúša zasadnúť k jednému stolu na spoločnú večeru_ Počas tohto napínavého sledovania som si pripadal, ako v dajakom sne, keď som nevedel rozlíšiť, či sa pozerám na ilúziu alebo na realitu ? Splnil som si svoju filmovú povinnosť, pretože nevidieť tento známy film= byť ukrátený o dôležité poznatky ! (14.10.2018)

Pokud v Krásce dne sny pouze navodily atmosféru a decentně doplňovaly hlavní děj, zde jim Buñuel přikládá mnohem větší váhu a bezelstně stírá hranici mezi realitou a sny. Činí tak opravdu náramně, protože nemáte šanci během sledování odhadnout, co je skutečné a co ne (ostatně takové sny jsou u lidí nejhorší). Svým jemným humorem se vysmívá duchovenstvu a armádě - jako v pozdějším Přízraku svobody - a některé scény jsou dotáhnuty do naprostých absurdit (večeře v restauraci, kde ve vedlejší místnosti právě oplakávají zemřelého majitele). Buržoazie je podle Buñuela půvabná, a to daleko nápadněji, než by se mohlo zdát! (25.05.2006)