Poslední dobrodružství

Prvních 15 minut jsem si říkal, že ani si nepamatuji, kdy mě tak přikoval nějaký film o povinné vojenské službě... zbytek vůbec nebyl o vojenské službě. Později jsem měl pocit, že na mě žádný film o sexuálních prožitcích nezapůsobil tak podmanivě a současně mrazivě... ve finále to vůbec není o sexu. Pak jsem si už jen v poslední půlhodině řekl, že tohle je určitě film, který bych chtěl jednou okomentovat – celkem divné, když už dlouhodobě komentuji skoro každý viděný film, žejo. Jenže poté, co jsem přes hodinu sledoval napínavý příběh o nových zkušenostech mladého člověka v nové práci i novém vztahu, i závažném morálním dilematu v učitelské profesi, jsem po pár zvratech začal společně s hlavní postavou sám nabývat zvláštní schizofrénní pocity. Najednou jsem si nebyl ničím jist, vše se mi zdálo chvílemi jako převrácené a připadal si jako v jiném světě oproti tomu, čehož jsem byl svědkem dřív. Janu Halldoffovi (režisérovi mj. skvělého filmu KORIDOR z roku 1968) se navíc podařilo nečekaně obrátit celý film, příběh a hlavní postavu bez toho, aby mě tím zklamal, vytočil nebo snížil můj zájem o další děj, naopak mě ještě více přikoval a zasáhl. Což považuji za obdivuhodné, stejně tak způsob, jakým dokázal dojít ke konci, který nechává za sebou spoustu tajuplného, ale současně nabízí přesah. Po zapadnutí více střípků do sebe mám najednou nad viděným spoustu otázek, ale naštěstí i něco málo klíčů k odpovědí... SPOILERY! Mysteriózní příhoda z jídelny jako první indice ke klíčovému tématu? Riziko více proher najednou jako příčina ke zbláznění + spojení fyzických a psychických problémů jako příčina zhoršení obojího? Nebo simulace jako kontroverzní, ale někdy úspěšná cesta k nalezení nového štěstí? Mám pocit, že ta psychologie hlavní postavy se dá interpretovat více způsoby, lze se v tom probírat do nekonečna, ale oceňuji i to poselství, které může být vyloženo z jedné strany pozitivně a naopak i pesimisticky. Znepokojuje mě představa podlehnutí psychologické manipulaci tak primitivním způsobem, fascinuje mě představa objevení zvláštního poetického světa s pocitem jiné dimenze (třeba alespoň ve snu) a po skončení vlastně celý film... [95%] (07.02.2023)

Důstojnický kadet je propuštěn kvůli divnému chování. V práci je považován za vykolejeného. Doma zas ho ovládá matka a snoubenka. Zařídí si dočasný úvazek jako učitel biologie, opustí domov a pronajme si pokoj. Zamiluje se do studentky, oprávněně žárlí a po ataku se dostává do psychiatrické léčebny na venkově...Pronikavá, citlivá studie obtížně přizpůsobivého jedince. (22.03.2023)