Untold: Crimes and Penalties
Hudba:
Brocker WayHrají:
James Galante, A.J. Galante, James Gandolfini (a.z.), Dwayne Johnson (a.z.), John Cena (a.z.), Paul Levesque (a.z.), Dan Rather (a.z.)VOD (1)
Obsahy(1)
Byli postrachem hokeje – tým vlastněný mužem s vazbami na mafii, vedený jeho sedmnáctiletým synem a na ledě známý nejen svými schopnostmi, ale i agresivitou. (Netflix)
Recenze (26)
Rozhodně zajímavá story, o mafiánovi ala Soprano a jeho synovi. Nikdy jsem o Danbury Trashers neslyšel a překvapilo mne pár jmen, které za ně hráli. Prvně se mi A.J. a jeho nápad založit nejtvrdší tým nezamlouval, ale člověk tomu postupně přijde na chuť a příchod jednoho hráče mne fakt překvapil. Určitě je to zajímavý nápad a pak už mi nepřišel tak blbej, akorát když máte otca mafiána, je potřeba počítat s komplikacema. Ale provedení dokumentu je dobrý, nemám ani co bych vytkl. ()
Zlatá éra zámořského hokeje začala pro mě v šestém zápase semifinále Stanley Cupu v roce 1996 mezi Coloradem a Detroitem, Cleaude Lemieux narval na mantinel Krise Drapera a začalo to. Každý zápas obou soupeřů v příštích letech sliboval zajímavou podívanou, pokaždé se to semlelo. Vrchol byl v březnu dalšího roku, kdy Larionov s Forsbergem začali něco, co musí znát každý fanda hokeje. A když ne, tak by si to měl povinně nastudovat. Jednalo o pomstu, kterou si vzal do rukou dlouholetý spoluhráč Drapera z lajny Darren McCarty. Ten doslova dobil Lemieuxe u mantinelu, aby pak rozhodl samotný zápas v prodloužení. Dneska by ten zápas fakt nedohrál, proto také současná NHL té z před 20 let nesahá ani po kotníky. Dnes už legendární rvačku si dali i oba brankáři Roy – Vernon. Zlatá éra hokeje skončila stávkou v sezóně 2004 – 2005, tedy v sezóně, kdy se objevili Popeláři. Jejich nástup a styl hry se dal registrovat, když jste byli do hokeje fakt zapáleni, už tehdy. Ta tvrdost u nich byla cílená, ne jak ta v NHL, někomu se to líbí, někomu ne, protože už to je objektivně přes čáru. Být ale při tom na stadiónu, líbí se mi to taky. Co je neskutečné a vlastně super, jak i po těch letech všichni aktéři na to vzpomínají jako na něco, co byl vrcholem jejich života. Nejenom A.J., hráči, fanoušci, ale i šéf UHL. ()
Fascinující ale také trochu děsivej příběh. Kombinace mafiánů, kteří si myslí, že jim vše patří, hokejových hráčů, z nichž většina se nedokázala hokejovým uměním dostat do NHL a stali se z nich bitkaři v nižších soutěžích a fanoušků-primitivů z amerického maloměsta. Chtělo by to i pohled těch, co hráli proti nim a větší míru kritiky. Takhle to působí, že všechno bylo takřka OK. Jenže nebylo. Na konci jsem měl opět neodbytnej pocit, že spravedlnost skutečně neexistuje. ()
Mám trochu rozporuplný pocit. Svým způsobem zábava, ale to pozadí je shnilé do morku kosti. Namachrovanej trenér trashers mě neskutečně točil do běla. A nakonec mafianskej zmrd po pár letech venku. Spravedlnost? Docela by mě zajímal nějaký dovětek ke starýmu Galantemu. Přišel o podnik? Kdo si co odseděl? Za pocit, kdy jsou všichni zlí hoši vystaveni téměř jako hrdinové mi je trochu zle. 61% ()
Neuvěřitelně bizarní příběh podle skutečné události, kdy se mafiánův synátor dostal v sedmnácti letech na pozici generálního manažera hokejového týmu. Upřímně jsem neměl o tomhle příběhu sebemenší ponětí, takže jsem byl maximálně připraven si celý dokument užít, ale úplně se mi nezdá celkové finální zpracování, kde sice potěšily autentické záběry z kamer, ale je to udělané tak nějak americky, takovou divně zábavnou formou, která mně osobně zábavná prostě nepřišla. Samotný jedinečný příběh je skvělý, ale zpracování je věc druhá, takže musím zůstat u průměrného hodnocení. Čisté 3* ()
Reklama