Doktor z vejminku

Další seriál, který byl překonán svým hitem. Waldemar Matuška nazpíval skvělou píseň a ta se stala slavnější než seriál samotný. I tak si ale zahrála velká spousta kvalitních herců. Tím, že jsou případy skutečné pro mě navíc dostal ještě další, zajímavější, ráz. Samozřejmě nelze očekávat, že se v seriálu budou zpracovávat velké právní kauzy. A v socialistickém Československu tím tuplem ne. Přesto si myslím, že není seriál k zahození. Sice není úplně komediální - i když v epizodě Láska a úklady jsem se docela bavil, ale zajímavá sonda pod československou právní pokličku to byla. Je to spíš na nedělní deštivé odpoledne jako výplň. Ale úplně hrozná zase ne. (29.06.2020)

Pana Růžka jsem si začal vážit nejenom jako herce, ale i jako člověka po té, co v osmdesátých létech v pořadech 3 krát S se velice kladně vyjadřoval o západních hereckých hvězdách, což v té době bylo něco nevídaného. Tehdy v televizi tloukli do hlavy o západu jenom to špatné. Jinak v tomto seriálu hrál dědu-advokáta velice dobře. A ve větě "Dovezl jsem ti počítačku ty kluku jeden!" to je v pořádku. Pamatuji dobu, kdy kalkulačka byla zcela něco nového převratného a někteří dědové to mohli tenkrát takhle nazvat. (17.10.2014)

Formou i obsahem velmi střídmá pohodovka, ve které je kupodivu jen jediný soudruh a ještě navíc je to gauner. Martin Růžek si advokátního penzistu střihl s přehledem a mistrovsky. Aniž by změnil polohu, dokáže být stejně chápavý jako neústupný, laskavý i nečekaně tvrdý a to někdy i současně. Případy které řeší jsou přesně tak civilní a banální, že dokonale vykreslují tehdejší dobu. Občas je to úsměvné, občas ze života. Dobří herci opravdu hrají, dialogy nešustí papírem, příběhy nenudí a nostalgie to všechno dokonale dochucuje. (13.09.2015)

Herec Martin Růžek patřil vždy mezi mé oblíbené a tak jsem v jeho filmotéce nemohl vynechat ani seriál Doktor z vejminku. Byl to také jeden ze seriálů Jaroslava Dietla, který jsem neviděl při jeho premiéře. Později se moc nevysílal, možná vůbec, nevím, snad za to mohla ústřední píseň Waldemara Matušky, který dal později vale socialistické republice. Jsem moc rád, že se tvůrcům podařilo vynechat skoro v každém díle nějaké komunistické řeči, úkony, soudruhy a já nevím co ještě. Doktor z vejminku tak na mne zapůsobil pohodovým dojmem, který by se dal ideálně vysílat v nedělním odpoledni ke kávě, čaji a čerstvé bábovce. Zdá se tedy, že seriál splnil to co měl - podat obrázek o životě advokáta v penzi, trávící podzim svého života na vejminku u dcery, zetě a vnuků a který si jako bonus v každém díle poradí s nějakou menší či větší kauzou, která se stane v jeho okolí. Martin Růžek jej zahrál skvěle, jen mi neseděla dcera Daniela Kolářová a zeť Jaromír Hanzlík, který v té době hrál snad ve všem. Vzhledem k názvu seriálu se nedalo ani očekávat žádné drama či akční scény, což mi naprosto vyhovovalo. Při jeho sledování jsem si všiml šedivosti, průměrnosti a šílené stejnoty, která u nás v socialismu panovala. Nic nesmělo vyčnívat, barevné byly jen plakáty s tématem VŘSR a na tehdejších silnicích se proháněla jen naše škodovka, sovětská LADA a němečtí trabanti. Ještě že je to pryč, brrr.......Na více než tři hvězdy Martin Růžek nestačil. *** (01.11.2016)

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se s těmi advokáty v důchodu rozthl pytel: 1979 Causa králík (Miloš Kopecký), 1980 Jak napálit advokáta (Kopecký), televizní cyklus Milana Růžičky, na jehož název si bohužel nevzpomínám (překvapivě opět Kopecký) a ještě tohle nadělení s Růžkem (vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby vyšlo najevo, že to předtím nabízeli Kopeckému). Právě ta kvantita škodí všem jmenovaným a tahle záležitost je, myslím i objektivně nejslabší. Ani bodrá Matuškova píseň mě nenadchla. 50 % (06.05.2003)