Nezralé maliny

Mimořádně zdařilá televizní inscenace toho času s legendárním hercem Ladislavem Peškem, který podával vždy brilantní herecké výkony, jsou pro mě zážitkem. Jeho přirozená poloha dobráka a mistrovské herectví dokáže nádherně pohladit po duši. Je nutno napsat, že další herci Miloš Nedbal, František Filipovský, Ota Sklenčka, Jiřina Šejbalová, jsou dokladem toho, že u nás byla tato herecká generace na vysoké úrovni. Myslím, že zde zúročili své zkušenosti, ale i kus velké pravdy o ne vždy radostném stáří na prahu smrti. Opravdu výjimečné dílo. (26.12.2009)

Je to strašné, ale po dokoukání tohoto díla jsem měl dojem, že jsem hleděl do zrcadla a pozoroval sám sebe. Tolik bolesti, zklamání a trpkosti jsem již delší dobu neviděl. Ačkoliv nejsem příznivcem Miloše Nedbala, v této roli před ním smekám, neboť nikdo jiný by to zřejmě nezahrál lépe. Tak jako jsou lidé, kteří projdou životem s lehkostí jim vlastní, musí jako protipól zřejmě existovat lidé, kteří si celý život protrpí, většinou bez porozumění ostatních. Nádherný, hluboký a pravdivý příběh ... Proč jen 4 hvězdičky? Protože nikomu nepřeji, aby musel prožívat cokoliv z trpké části tohoto příběhu, a naopak přeji všem, aby objevili krásná přátelství, o kterých by si nemysleli že mohou existovat. (26.12.2009)

Veliké zklamání. Kromě toho, že je to celé „papundeklové“, což by se při televizním formátu dalo odpustit, jsou (přes slušné herecké výkony) nepřesvědčiví i herci sami. Podobně jako závěrečná pointa s latinským nápisem je totiž celý příběh značně banální a svou „hloubkou“ sice vyhovující komunistickému vidění světa, ale nikoli lidem z masa a kostí. Samotný „objev“ v podobě zjištění, že nepříjemní spoluobčané nejsou pouze zlí, ale spíše nešťastní lidé je sice sympatický, ale lokajské dotvrzování loajality komunistickému režimu, které tento „objev“ doprovází činí film značně nestravitelným soustem. I v podmínkách reálného socialismu vzniklo dost filmů, které tutéž myšlenku sdělují lépe a bez idelogických klišé. (08.10.2006)

Československá televizní inscenace postavená na výkonech zkušených umělců popisující setkání maturantů po padesáti letech. Scénář J. Hubače nabízí pohledy do složité psychologie seniorů rozdílných povah a vyzdvihuje nezištné pouto přátelství, jež může rozdělit pouze smrt. Neuvěřitelný M. Nedbal, jehož herecký výkon kladu nad ostatní, dokázal svou výjimečnost. Jeho závěrečný monolog ve zvonici a celé jeho vystupování důrazně varuje před zbytečným a neaktivním životem člověka. (20.05.2013)

Velmi hezky natočený příběh o starých spolužácích. Herecký koncertnestorů českého filmu. Každých pět let po maturitě se setkáváme ve škole a vždy si vzpomenu na tento film a uvažuju, kolik setkání po 5 letech ještě absolvuju. Příští rok to bude setkání po 40 letech a tak se začínáme přibližovat těm z toho filmu. A slavný Pochod pražské studentské legie, nezapomenu dosmrti. (28.04.2012)