Ennio

Když tak o tom přemýšlím, tak v současnosti asi není příhodnější režisér pro dokument o této hudební legendě než právě Giuseppe Tornatore. Ennio a Giuseppe spolu tvořili nerozlučnou dvojici skoro tři dekády a přijde mi symbolické, že úplně poslední filmovou hudbu maestro Morricone složil pro film La Corrispondenza, který režíroval právě Tornatore. Dokument Ennio je tak pomyslným rozloučením s jednou z nejvýznamnějších hudebních osobností, která se zapsala do srdcí milionů lidí. Film nabízí komplexní pohled na mistrův život, přesněji řečeno od Enniova dětství až po vítězství vytouženého Oscara za Tarantinův snímek Osm hrozných. Největší prostor je však věnován ranějšímu období mistrova života, zatímco éra od roku cca 1990 do současnosti už je rozebrána poměrně stručně. Což je moje snad jediná výtka na tomto jinak skvělém dokumentu, i když uznávám, že do 156 minutové stopáže se rozhodně nemůže vejít vše a pro podrobnější portrét by přicházel v úvahu spíše dokumentární seriál. Pro filmové fanoušky a fanoušky filmové hudby obzlášť je dokument Ennio i tak "must see" záležitost. (20.11.2022)

Letos jsem lepší film neviděl, při jeho sledování jsem ani nedutal. Jasně, není to dokonalé. Jak taky chcete zmapovat život jednoho z nejzásadnějších (dost možná nejzásadnějšího) filmových skladatelů, experimentátorů a vizionářů, který složil hudbu k více než 500 filmům, to do 150 minut narvat prostě nejde. Takže je to bráno dost z rychlíku, až teda zapomněli hudbu k filmu Věc, jinak ty podstatné a opravdu důležité filmové okamžiky tam byly. Je to dost pěkně natočeno, kombinujíce tam nahrávky z archivu, které se prolínají se současností a samozřejmě do toho hraje jeho famózní hudba. 2 koncerty jsem navštívil. I na jeho posledním v ČR jsem byl kde oslavil své 90. Morricone se nikdy nenaučil Anglicky, nepřestěhoval se do Ameriky / Hollywoodu, dost možná důvody proč ho celé ty roky přehlíželi, mírně řečeno. Také nenáviděl, když se italský western nazýval "Spaghetti" westernem".[Kino Veselí n. M] (30.10.2022)

Takový klasický dokumentární piedestal pro mistrovu tvorbu, kde stejně většinu děl jen proletíte. Je to často i s jeho komentářem, což potěší. Zklamala mě ale poměrně častá snaha o podbízivý obrazový doprovod z daných filmů. A na osobnostní rovině se taky jede spíš po povrchu, proto nemůžu dát vyšší hodnocení. S dovolením si tu ale odložím svoji top 10 nejoblíbenějších Maestrových skladeb (s vědomím, že jsem toho spoustu neslyšel, ovšem s očekáváním, jak to budu hodnotit za x let): 10. For A Few Dollars More main theme (Pro pár dolarů navíc) 9. Man with a Harmonica (Tenkrát na západě) 8. Ecstasy Of Gold (Hodný, zlý a ošklivý) 7. The Braying Mule (Nespoutaný Django) 6. Chi-Mai (Profesionál) 5. Gabriel´s Oboe (Mise) 4. El Indio theme (Pro pár dolarů navíc) 3. Once Upon A Time In The West Theme (Tenkrát na západě) 2. L´Arena (Žoldnéř) 1. Saluto Alla Madre (Marco Polo) (31.03.2024)

Letem světem maestrovou kariérou. Zrovna u rekapitulace Morriconeho tvorby těžko vyčítat, že to je poklonkování géniovi bez jakékoli kritiky (a minimálně v oblasti konfliktní svéhlavosti by se témata našla, ne že ne). A ano, je to mix půl na půl mluvících hlav (naštěstí hlavně a především té Morriconeho) a archivních záběrů (s čestnou výjimkou perfektně zinscenovaného prologu). Jenže je to perfektně sestříhané na hudbu, jak je to letem světem, tak neustále jedno fascinující téma/detail/pohled za oponu střídá druhé. Což je, paradoxně, největší problém. Na dvě a půl hodiny to strhne, ale na konci máte neodbytný pocit, že to měla být mnohodílná dokumentární série, protože takto klouzat po povrchu devadesáti let života, kariéry zahrnující přes pět stovek filmů, o koncertních turné, dopadech na (pop)kulturu či vážné i populární tvorbě mimo film ani nemluvě, je setsakra málo (osobní život je shrnout do dvou minut a "denní rutina" se odbyde sotva dvěma větami). Je to slet klíčových momentů a zajímavostí a nikoli komplexní a ucelený dokument "o životě i tvorbě klasika". Krom neustálých holdů na genialitu, a Enniova tichého vzpomínání, jsou jedinými spojujícími motivy jeho celoživotní komplex méněcennosti, nespokojenosti se svou tvorbou a neustálého hledání uznání ve "vážných" kruzích. Je to výtečné, ale je to předkrm a nikoli hlavní chod. (21.10.2022)

Poctivá, pečlivá a důkladná biografie mistra, která na můj vkus až příliš dlouhou dobu mapuje jeho útlé mládí a příliš málo se věnuje jeho nejznámější tvorbě, kterou si podmanil většinu hudebního světa. Fakt, že tvůrci zde úplně vynechali jakoukoliv zmínku o některých jeho nejslavnějších ostech a naopak zde sáhodlouze a do nejmenších detailů jmenují a analyzují rannou tvorbu, kterou většina diváků nezná, je jen těžko pochopitelný. (17.12.2023)