Das blaue Licht
The Blue Light
Obsahy(1)
Z vrcholku hory Monte Cristallo září za úplňku tajemné modré světlo, které už dohnalo k smrti mnoho mladíků snažících se v noci vystoupat vzhůru. Za vše viní místní vesničané mladou dívku Juntu. Ta zná jako jediná cestu k modrému světlu a občas k němu chodí. Jednoho dne ji tajně sleduje do hor malíř Vigo. Vyzradí její tajemství a přinese zároveň velkou katastrofu... (Cecilka)
(více)Recenze (16)
Krásný film... Leni Riefenstahl a její pocta přírodě, navíc se všeříkajícím závěrem... který se žel potvrzuje dnes a denně. Příběhově Modré světlo nemůže nepřipomínat naši Divou Báru, je to podobné téma, i když jinak natočené. Modré světlo vznikalo v době počátků zvukového filmu, i proto je dialogů méně, přesto film rozhodně nenudí. Je tomu tak především díky síle příběhu, výborným hercům (jak Leni Riefenstahl, tak Mathias Wieman hrají výborně) a práci s kamerou. Ta předvádí úchvatné krajinářské záběry, ale nejen ty stojí za to, je tu i spousta detailů, čí záběry děje ve vesnici. Místa natáčení jsou pečlivě vybrána, vůbec vesnice a její okolí je nádherná... nutí vzpomínat na doby dávno minulé, neprožité. I když to Junta v těchto dobách neměla lehké, ostatně, jako naše Bára a téměř všichni lidé, co nejdou s davem... Hledat v tomto filmu otisky budoucího směřování Leny, mi přijde směšné... potom by se dalo hledat i v mnoha jiných, starších i novějších filmech a vlastně nejen ve filmech, ale například i v knihách... 80% ()
Klasické německé a rozhodně mistrovské dílo po všech stránkách věci. Dokonale propracovaný scénář nafilmovaný v kombinaci němého a zvukového filmu podpořené vynikajícím herectvím všech protagonistů, kde až neuvěřitelně vyniká Leni Riefenstahl, nasnímané dechberoucí kamerou, téměř nutí sledovat s otevřenou pusou. Scénář, produkce, režie, hlavní role, střih. Za tím vším Leni Riefenstahl stojí. Za kamerou už stál Hans Schneeberger a dá se říci, že to byl mistr svého řemesla. Úchvatné obrázky všech nasnímaných scenérií jsou pastvou pro oči. Po výtvarné stránce je černobílý obraz skutečně využit na maximum. Nic úchvatnějšího snad z této doby k vidění není. Na filmu jsou vidět na svou dobu neobvyklé postupy, kdy například ve scénách lezení po skále jsem nabyl dojmu, že se tu zřejmě inspiroval náš Bořivoj Zeman, který to použil např. ve svém filmu ´Ukradená vzducholoď´. Příběh jako takový dnes mnohé připomíná. Psychologické drama o záhadném modrém světlu ve skalách a podivínském mladém děvčeti je tak dokonale nafilmované, že ani dnes nenechá na pochybách. Škoda pozdějším politickým událostem v Německu, kdy bylo filmové umění Leni Riefenstahl zneužito k filmové propagandě nacizmu, neboť to na ní okamžitě uvrhlo černé světlo nevole a nenávisti. Každopádně tento snímek rozhodně patří mezi klenoty filmových děl. ()
stereolab: Ale Modré světlo patří mezi TOP zvukového výmarského filmu a že Leni Riefenstahlová byla součástní mnoha němých filmů je snad také dostatečně známé... čili proč spekulovat o tom, jestli se nechala inspirovat? Ona sama byla vrcholnou ženskou představitelkou horských filmů, které žánrově neopustila ani ve zvukovém filmu. Díky jejich úspěchu pak mohla sama Modré světlo produkovat, protože byla finančně nezávislá. Ano, měla své nabídky do Hollywoodu, Joe von Sternberg dokonce uvažoval o jejím obsazení jako protikladu nové Marlene... ale jak vyplynulo z mnoha zkušeností, nedalo se v první letech zvukového filmu hovořit o jasné volbě pro Evropany právě mezi Hollywoodem a Babelsbergem. Sama Marlene v prvních letech doslova trpěla odloučením, ztrátou kořenů a zcela jiným způsobem práce. Konečně zvukový film pohřbil nadnárodnost a tehdy se naopak hodně lidí vracelo zpět. Jak se krátce na to změnila politická situace je věc jiná a nikdo nebyl vševědoucí. ()
Film Modré světlo by klidně mohl být jedním z "majstrštyků" meziválečného německého filmu.Je téměř zcela výhradním výtvorem kontroverzní režisérky Leni Riefenstahl,která film pojala jako jakousi baladu o dívce z hor(již také sama hraje),která je za své podivné chování pronásledována a nakonec dohnána k smrti místními pověrčivými vesničany.Téma,jak pro K.J.Erbena.Film je výborný po stránce estetiky.Střídají se tu scenérie italských Dolomitů,vodopádů a přelévajících se mraků s expresivními výrazy tváří,jež jakoby vypadly z filmů němé éry.Je zjevné,že právě v těchto filmech se režisérka inspirovala.Důkazem je i minimum dialogů(jsou dotáčeny postsynchronně a Leni zde mluví italsky),důraz na detail a filmový střih.Dnes už lze jen domýšlet,jak by její tvorba pokračovala např. v Hollywoodu,kdyby následovala před válkou do emigrace mnohé své krajany.Namísto toho však propůjčila svůj nesporný um fašistické ideologii a politicky angažovaným filmům,jež postavily tuto její režijní prvotinu trochu do stínu zapomnění.Doporučuji ke shlédnutí. ()
Junta žije na vesnici, ale místní ji nenávidí. Obzvláště ženy, které ji podezřívají z čarodějnictví. Je jediná, která dokáže vylézt do jeskyně, ukryté vysoko v nedalekých horách, kde za úplňku svítí záhadné modré světlo. Spousta místních mladíků se pokoušela Juntu následovat, ale nikdo z nich se nevrátil živý. Z vesnice ji nakonec vyobcují a ona odchází žít do hor. Tajemství modrého světla svěří jednomu muži, který ho však vyzradí... (zdroj: www.katalog.artfilm.cz ) ()
Reklama