Reklama

Reklama

Modré světlo

  • Německá říše Das blaue Licht (více)

Obsahy(1)

Z vrcholku hory Monte Cristallo září za úplňku tajemné modré světlo, které už dohnalo k smrti mnoho mladíků snažících se v noci vystoupat vzhůru. Za vše viní místní vesničané mladou dívku Juntu. Ta zná jako jediná cestu k modrému světlu a občas k němu chodí. Jednoho dne ji tajně sleduje do hor malíř Vigo. Vyzradí její tajemství a přinese zároveň velkou katastrofu... (Cecilka)

(více)

Recenze (16)

stereolab 

všechny recenze uživatele

Film Modré světlo by klidně mohl být jedním z "majstrštyků" meziválečného německého filmu.Je téměř zcela výhradním výtvorem kontroverzní režisérky Leni Riefenstahl,která film pojala jako jakousi baladu o dívce z hor(již také sama hraje),která je za své podivné chování pronásledována a nakonec dohnána k smrti místními pověrčivými vesničany.Téma,jak pro K.J.Erbena.Film je výborný po stránce estetiky.Střídají se tu scenérie italských Dolomitů,vodopádů a přelévajících se mraků s expresivními výrazy tváří,jež jakoby vypadly z filmů němé éry.Je zjevné,že právě v těchto filmech se režisérka inspirovala.Důkazem je i minimum dialogů(jsou dotáčeny postsynchronně a Leni zde mluví italsky),důraz na detail a filmový střih.Dnes už lze jen domýšlet,jak by její tvorba pokračovala např. v Hollywoodu,kdyby následovala před válkou do emigrace mnohé své krajany.Namísto toho však propůjčila svůj nesporný um fašistické ideologii a politicky angažovaným filmům,jež postavily tuto její režijní prvotinu trochu do stínu zapomnění.Doporučuji ke shlédnutí. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Úchvatně nasnímané exteriéry, opravdová obrazová báseň o mýtu čisté přírody či o ztraceném ráji. Už jen pro tohle by stálo za to, tenhle film vidět. Ale přitažlivost tohoto snímku pro našince jistě vyvěrá i z toho, že hrdinka je modelována dle vzoru vznešeného vyděděnce (ušlechtilého divocha), který našinec nasál už s četbou Foglarových románů, který ten model samozřejmě nevymyslel, přejal jej (jistě nevědomky) ze starší romanticko-dobrodružné literatury. Ve foglarovkách je často hrdina, který je okolím nechápán ba vysmíván, a který naopak svým okolím pohrdá, maje jej za přízemní a toužíc po něčem vyšším, uniká do „čisté“ přírody, která je projekčním plátnem jeho snů. Chata v Jezerní kotlině, nejlepší Foglarův román, je toho takřka vzorovým příkladem. Zde je to vlastně podobné - jen s ženskou variantou hrdiny. A jsou tu jisté nějaké rozdíly vyvolané tím, že film je určen dospělým, nikoliv nezletilé mládeži. Vzhledem k pozdějšímu osudu režisérky jsou už zde nalézány paralely s nacistickou ideologií, ale v tomto filmu to asi ještě není tak jednoznačné. Jistě nacizmus využíval mnohé z duchovního odkazu romantismu, ale stejně tak to dělaly imperialistické ideologie evropských koloniálních velmocí. Kolik jen vzniklo populárních dobrodružných romantických knih a filmů, které jsou implicitně rasistické a které obhajují kolonialismus. Ani Rudyard Kipling toho nezůstal ušetřen a ohlas tohoto najdeme i románech Julia Verna. To ale neznamená, že ta romantická schémata jsou sama o sobě protonacistická. Důkazem budiž již vzpomenutý Foglar, který romantická klišé neužívá k obhajobě rasy, víry, ideologie či impéria, ale k tomu aby čtenáře přiměl k vnitřní i vnější proměně. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

stereolab: Ale Modré světlo patří mezi TOP zvukového výmarského filmu a že Leni Riefenstahlová byla součástní mnoha němých filmů je snad také dostatečně známé... čili proč spekulovat o tom, jestli se nechala inspirovat? Ona sama byla vrcholnou ženskou představitelkou horských filmů, které žánrově neopustila ani ve zvukovém filmu. Díky jejich úspěchu pak mohla sama Modré světlo produkovat, protože byla finančně nezávislá. Ano, měla své nabídky do Hollywoodu, Joe von Sternberg dokonce uvažoval o jejím obsazení jako protikladu nové Marlene... ale jak vyplynulo z mnoha zkušeností, nedalo se v první letech zvukového filmu hovořit o jasné volbě pro Evropany právě mezi Hollywoodem a Babelsbergem. Sama Marlene v prvních letech doslova trpěla odloučením, ztrátou kořenů a zcela jiným způsobem práce. Konečně zvukový film pohřbil nadnárodnost a tehdy se naopak hodně lidí vracelo zpět. Jak se krátce na to změnila politická situace je věc jiná a nikdo nebyl vševědoucí. ()

Renfield 

všechny recenze uživatele

Krásný film... Leni Riefenstahl a její pocta přírodě, navíc se všeříkajícím závěrem... který se žel potvrzuje dnes a denně. Příběhově Modré světlo nemůže nepřipomínat naši Divou Báru, je to podobné téma, i když jinak natočené. Modré světlo vznikalo v době počátků zvukového filmu, i proto je dialogů méně, přesto film rozhodně nenudí. Je tomu tak především díky síle příběhu, výborným hercům (jak Leni Riefenstahl, tak Mathias Wieman hrají výborně) a práci s kamerou. Ta předvádí úchvatné krajinářské záběry, ale nejen ty stojí za to, je tu i spousta detailů, čí záběry děje ve vesnici. Místa natáčení jsou pečlivě vybrána, vůbec vesnice a její okolí je nádherná... nutí vzpomínat na doby dávno minulé, neprožité. I když to Junta v těchto dobách neměla lehké, ostatně, jako naše Bára a téměř všichni lidé, co nejdou s davem... Hledat v tomto filmu otisky budoucího směřování Leny, mi přijde směšné... potom by se dalo hledat i v mnoha jiných, starších i novějších filmech a vlastně nejen ve filmech, ale například i v knihách... 80% ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Z uměleckého hlediska je to na výbornou, jelikož film má vše, co je z hlediska umění potřeba - krásné scenérie, tajemnou atmosféru, esteticky dokonalé herce to vše v prostředí nádherných hor, ovšem časem film začne bohužel nudit (no přece jenom je to pořád skoro němý film, ve kterém se prohodí pouze pár dialogů). Ovšem pro fanoušky Riefenstahl je toto povinnost. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • V roce 1951 vznikl nový sestřih, který je kratší téměř o dvacet minut. (NinadeL)
  • Film byl v Československu v distribuci v letech 1932, 1935 a 1941. (NinadeL)
  • Film vznikol v dvoch verziách. V nemej a neskôr aj zvukovej (práve tu v titulkoch už meno Bélu Balázsa chýbalo). (lilina133)

Reklama

Reklama