Muž, který se směje

Vynikající němý film. Pět hvězdiček dávám hlavně za to, jak neuvěřitelně napínavě, dynamicky a dramaticky byl natočen závěr. To jsem skutečně nestačil koukat. No a taky je potřeba pochválit perfektní výkon Conrada Veidta. Se vsadím, že se pak ještě hodně dlouho po skončení natáčení nesmál, protože ho strašně musela bolet pusa :-))) (18.05.2010)

Veľkoleposť nie je zobrazená len v davových scénach a kostýmoch, ale i v emóciach, s ktorými nemý príbeh pracuje. Príbeh plný osudových zvratov ( neustále smejúci sa muž, či slepá dievčina ), oddanej lásky, ale i intríg a zloby. Nečítal som román Victora Huga, ale myslím, že filmu sa podarilo dokonale vystihnúť dobu z konca 17. storočia. Muž, ktorý sa smeje je všedný príbeh o nevšedných ľuďoch a dokazuje, že prežiť svoj príbeh lásky si zaslúži každý. Po technickej stránke je dráma poctivou prácou s vytriebeným vkusom, keď umne pracuje s davovými alebo komornými scénami. Kamera používa prelínačky i rýchle nájazdy na tvár a dotvára toto nezabudnuteľné dielo. (19.10.2010)

Je to zážitek. A mohou za něj tři lidé: Conrad Veidt, nejlepší evropský herec němé éry, jehož Gwynplaine působí komicky, tragicky a hrůzně zároveň, přičemž všechny tři polohy jsou opravdu chtěné (a nemylte se, to není zdaleka samozřejmost ani v dnešní době!), krásná Mary Philbinová a živočišná ruská tygřice Olga Baclanovová. I když jsem moc nechápal, jak se taková bonvivánka a milovnice života mohla zakoukat do znetvořeného Gwynplaina, držel jsem jí (i jemu, solidarita je solidarita) palce, aby ho do postele dostala. Ale to by se nesmělo jednat o moralistické doby před pětaosmdesáti lety. Jen je škoda, že ve snaze věrně postihnout děj knihy zůstala spousta scén vlastně nedořečená: jak kdo reagoval poté, co se děj divoce přenesl jinam? To jsem se nedozvěděl ani v případě, že šlo o královnu Annu. A to je chyba. (24.06.2013)

Skôr len taká historická rozprávka o usmievajúcom sa divadelníkovi, ktorý síce skúša sveta skusy, ale šťastie nachádza pod nosom, tam kde bolo aj predtým. O horore či aspoň trileri nemôže byť ani reči, aj keď režisér vsádzal na typicky nemecký expresionizmus s bohatými výrazovými prostriedkami, s pomedzi ktorých dominuje onen "neodolateľný" úsmev hl. hrdinu. Happyendový záver ale čisto akoby vystrihnutý z nejakej rozprávky. A na nemý film je stopáž prepálená. (04.06.2023)

Těšil jsem na kvalitní atmosferický horor, ale dočkal se navýsost nudného melodramatu s děsivou 110 minutovou stopáží. Velké štěstí, že se Victor Hugo nedožil premiéry, jelikož by měl k muži, který se směje, opravdu velmi daleko. Spíše by v kinosále pořádně zuřil a režiséra Paula Leniho následně zasypal sprškou peprných výrazů. Tato adaptace se zkrátka absolutně nezdařila, k čemuž mimo jiné přispěly i otřesné herecké výkony ústředních protagonistů. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku Man Who Laughs uděluji odpad. (07.07.2017)