Moje slunce Mad

Syrový příběh z orientální země dává nahlédnout do afghánské každodennosti. Složitost odlišných civilizačních východisek je demonstrována na mikroúrovni způsobem, který bere dech. Řevu o ženských právech a velkovýrobě rádobypohlaví nemusí taková evokace příliš vyhovovat. Ale i tam žijí lidé, kteří mají stejné právo na život jako my. Za zmínku stojí i ruský vklad do tohoto filmu i režisérka Pavlátová, která z toho dokázala vytvořit celistvé strhující dílo. Afghánistán je jen z více zemí tohoto - neevropského - druhu. Samostatným kontinentem Euroasie je např. Čína, která v porovnání s touto středoasijskou zemí žije také jako my ve 21. století. Dívat se za roh je prospěšné. A moudré. Petře Procházkové držme palce. (02.07.2023)

Moja afgánska rodina je až prekvapivo krutý film, i keď nepôsobí obzvlášť depresívne. Sledujeme každodenný život vo viacgeneračnej rodine, respektíve viac rodín obývajúcich jeden dom v Kábule. Dotýkame sa všetkých známych problémov v tomto štáte v nedávnom období, avšak ako dnes vieme, všetko je zrazu úplne inak a podobné filmy skrátka strácajú na aktuálnosti. Pozor, ide síce o film animovaný, avšak výhradne určený len pre dospelé publikum a publikum, ktoré má na túto tému žalúdok. Občas sa sem dostane nejaký ten fórik, ale určite nebolo autorským zámerom nikoho baviť. Film je svižný, avšak chýba mu tretie dejstvo, čo ale nie je kritika, ako to bude s hlavnou hrdinkou ďalej, si musíme domyslieť. (21.10.2021)

"Vepřový a hříšný myšlenky jsou tady zakázaný. Jinak jsi úplně svobodná." ___________ Na tenhle animák se moc hezky nekouká, což byl zřejmě účel – a to nemám na mysli bravurní minimalistickou animaci. Moje slunce Mad totiž reflektuje afghánskou společnost bez příkras a takovou, jaká ve skutečnosti je – jako patriarchální náboženskou antiutopii. Fakt mě sralo, jak moc je tahle země středověká a jak nelidsky se chová k ženám. Navíc nejde o film pro děcka – párkrát zde zazní i slova jako kurva nebo kunda (Miloš by se tetelil radostí) no a na ten šuk tady taky dojde – pro islamofoby tuplem ne. Není to dokonalý, příběh je hodně zkratkovitý a nekoheretní (o otevřeným konci radši ani nemluvě), takže neví o čem chce vůbec vyprávět, ale na český poměry jde o víc než úctyhodný dílko. Jak tohle všechno Petra Procházková dokázala vydržet asi nikdy nepochopím.... Už teď se nemohu dočkat na pokračování Moje slunce Mad Max. (22.08.2022)

Přijetí snímku je ovlivněno respektem k autorce knižní předlohy. Příběh o těžkém životě žen v islámských zemích totiž nic objevného nepřináší, ale jde o chytrý kalkul, což potvrzuje i nominace na Golden Globe. Dojímat se nad osobou, která naivně bojuje s kulturními odlišnostmi, chce pořádnou dávku pokrytectví. Jednoduchá animace má svoje kouzlo. (10.07.2022)

Pracujete-li ve školském systému a přemýšlíte nad tím, zda tento umělečtěji založený, jinak velice povedený film pustit coby poučnou látku, tak si dobře rozmyslete, zda-li chcete následně poslouchat misogynistické výjevy že ,,Afghánistán je fakt sigma země, protože tam ženy nemaj práva.'' Radím Vám dobře, mluvím z vlastní zkušenosti, a to jsem jeden z žáků. Jinak film opravdu obdivuji a pomalu až nechápu, že něco takového dokázala vzniknout v naší skromné krajince. Animace moc pěkná, příběh chytrý a rozhodně poučný... snad jediné co mohu vytknout, je zvuk, který je občas zkrátka moc potichu a jindy až moc nahlas a občas až moc umělecky laděné vyprávění snímku, které ale bude vadit jen tím méně otrlým (či chcete-li primitivnějším) divákům. Je to rozhodně poučné a moc pěkné a i když jsem osobně proti všem mesiášům, co přijdou a začnou ti kecat do sebemenších zvyklostí, zde to je podáno zcela pochopitelným podáním a opravdu sympatizuji s tím, co chce film ukázat. (29.05.2023)