Reklama

Reklama

Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (114)

kingik 

všechny recenze uživatele

V téhle oáze se divák zasměje. Bohužel, nechtěně. A užije si trochu té bojové vřavy, ale mezitím asi tak třikrát usne, protře si obličej, zamžourá očima, následně vypleští oči z toho, co to má před sebou za debilně obsazenou slátaninu v děsně nekvalitním technickém a obrazovém provedení. Režisér Zbyněk Brynych byl mimořádný fušer. Zřejmě ho "komáři" museli děsně obdivovat a s láskou k Sovětskému svazu mu dali v čase normalizace šanci natočit si hru na vojáčky ve kterém svoji významnou roli sehrála číslovka 7, která se táhne napříč filmovou historií: 7 samurajů, 7 statečných, 7 milionů v krabici od vína. Což o to, prostředí pouště je na tehdejší dobu exotika mimořádná, ale když se v ní povaluje sedm tatrmanů, tak už to taková bomba není. Nejhůře dopadl tlustý Hrušínský. Lilo z něj jako z konve. Nejhorší role v jeho kariéře. Josefa Bláhu má většina diváků spojeného s komediemi. Je pravda, že měl mimořádný talent pro herecké chameleonství, ale to, co předvedl v "Signum Laudis", je pouhým stínem v téhle frašce. Někdejší urostlý, slovenský lamač srdcí Kvietik byl pak zřejmě jediným, komu jsem byl ochoten věřit jeho roli. Ostatní byli snesitelní, ale role nepojali uvěřitelným způsobem. Herci určitě zaslouží obdiv za náročné natáčení v písečných dunách, ale bud to chtělo vyměnit režiséra, anebo kompletně přepsat scénář. Film je to roztahaný a dějově by obléhání studny vystačilo na krátkometrážní povídku o délce dvaceti minut, ne na celovečerní film. Z filmu se line dusno, vedro, sluneční žár, který divák pocítí téměř fyzicky, což je jeden z nejpůsobivějších kladů filmu, kterých bylo jinak poskrovnu. Příběh sedmi uprchlíků z cizinecké legie svádějící boj s nepřítelem je však vyveden maximálně nekvalitně, což je svým způsobem škoda, přijmu-li fakt v jaké době vznikl a že se film vymykal normalizačním slátaninám, které upadly v zapomnění. Jenže to samé postihlo i tohle malé, válečné drama, které aby bylo velké, muselo by nabídnout i nějaké velké a významné až nezapomenutelné momenty bez aplikovaného monotonniho rázu vyprávění, kvalitnější obraz s nezkreslenou barvou, méně karikované postavy, zajímavý a koncepčně funkční scénář a v neposlední řadě řemeslně kvalitní režii. Ani jedno film nemá. Nezbývá než se téhle oáze vyhnout. Mé hodnocení: 20% ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Budu upřímný, opakované setkání s tímto filmem po třiceti letech bylo zklamáním. Silný námět, skvělé obsazení a neobvyklé prostředí spolu s ucházející výpravou (přiměřenou komornosti filmu) zůstávají zcela nevyužité. Provedení je nanejvýš průměrné pokud jde o postavy, dialogy, plynutí děje či jeho vyznění. Konec je neskutečně useknutý, najednou střih a dvě věty Brzobohatého uzavírají celý příběh. Podivná psychedelická vysloveně šedesátková hudba a s tím i kamera klonící se do divných úhlů mají asi nabudit napjatost situace, ale ve mně spíš vyvolávaly představu příběhu odehrávajícího se v dobovém narkomanském doupěti než podobenství o válce, moci ideologie a boji lidské mysli proti ní. Ta závěrečná věta "poznal jsem, že smír s fašismem není možný" jako shrnutí toho, k čemu měl film asi směřovat, je plochá a tezovitá. To co by mělo (marně) nějak vyplývat z příběhu samotného, povah, vývoje a prostředí muselo být asi ještě dořečeno, aby to "jako každýmu došlo". ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Nejdřív se dlouho nic neděje, pak přijde krátká akce a následně se dostaví zbrklý konec. Jedni z nejhezčích československých chlapů jsou zarostlí a špinaví k nepoznání, to už je pak celkem jedno, že má Radek Brzobohatý na půlce obličeje obvaz. Štefan Kvietik ho sice nemá, ale k poznání též není. Německého důstojníka hraje tradičně velmi nepohledný Němec, který mluví hlasem Eduarda Cupáka. Jednoznačně konstatuji, že Cupákův hlas byl tím nejhezčím a nejzajímavějším prvkem celého filmu. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Problematika cizinecké legie nám byla vždy hodně cizí a vzdálená, ale možná právě proto nás lákala. Dozvídali jsme se o ní hlavně z literatury a zahraničních filmů. Utéci z cizinecké legie se podařilo málokomu. Těžko říct, proč se režisér Brynych pouštěl na tak tenký led a chtěl autenticky natočit příběh z prostředí tak neznámého. Moc se mu to ale nepovedlo. A tak autenticky vyznívají pouze výkony herců. Určitě si ale nemyslím, že se jedná o jeden z nejlepších českých válečných filmů. Celkový umělecký dojem za 3* ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších českých válečných filmů. Samozřejmě, není moc z čeho vybírat, ale Oáza by si rozhodně zasloužila být známější. Není sice tak strhující jako Atentát či Nebeští jezdci, není tak filmařsky vyhračičkovaná jako Tmavomodrý svět nebo Tobruk a není monumentální jako filmy Otakara Vávry... ALE: Působivě (samozřejmě díky senzačním hercům s Radoslavem Brzobohatým a Rudolfem Hrušínským v čele) ukazuje, čeho všeho jsou lidé ve vypjatých situacích schopni, psychologii zoufalých žíznících vojáků rozebírá do posledního mozkového závitu a výsledky toho všeho nám servíruje vcelku nemilosrdně a tak nějak i lhostejně stylem "Diváku, přeber si to". Jsem fakt spokojený. Jediná vada - Němci mluví česky. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (13)

  • Odbornými poradcami filmu boli vedúci inšpektor Odd. vševojskovej kontroly Inšpekcie MNO (v druhej polovici 60. rokov zástupca náčelníka raketového vojska a delostrelectva MNO) plk. Ota Hudrlík, resp. plukovníci vo výslužbe Richard Zdráhala a Alois Bíca, ktorý sa ako odborný poradca podieľal už na vzniku viacerých filmov. (marlon)
  • Natáčení probíhalo v poušti Karakum při průměrné denní teplotě 55 °C. (Xell)

Související novinky

Jaká to rozkošná válka

Jaká to rozkošná válka

30.04.2006

Režisér a producent Václav Marhoul, jenž se svým scénářem filmu Tobruk inspirovaným knihou Stephena Cranea Rudý odznak odvahy uspěl v českém kole americké soutěže Hartley-Merrill Prize pro tvůrce z… (více)

Reklama

Reklama