Nitram

Začátek 90. let a jeden alarmující příběh. Pozitivního toho tady příliš není. Nitram (ale raději mu tak neříkejte) se jen tak poflakuje nebo si zkouší vydělávat coby zahradník, vrstevníky nezajímá nebo jim je pro smích, prášky zobe nepravidelně, instituce jsou netečné, rodiče se snaží, ač je inteligenční kvocient sakra nízký. Je utrápený, plný frustrace, v lepší příští moc nevěří. A pak pozná Helen, postarší, ale hlavně zatraceně bohatou dámu. Jenže ústřední hrdina měl mimo jiných známý „zvyk“ vrhat se po volantu… záhy je z něj jediný příjemce Heleniny závěti, jeho samota a hněv sílí, a když k tomu přidáme, jak liknavě se přistupuje k prodeji jakýchkoliv střelných zbraní… Je to pomalé, komorní, soustředěné. Tvůrci se otřou o děravý systém zacházení s duševně nemocnými i o zmiňovaný nekontrolovaný prodej zbraní. Caleb Landry Jones výrazný a přesvědčivý. (12.11.2023)

Nový psychologický Drama/Thriller dle skutečných událostí z Australie o duševně chorém jedinci, který způsobil jeden z největších Masakrů v Australii, kde zastřelil 35 lidí. Nitram žije osamocený život v izolaci a plný frustrace, že nemůže nikam zapadnout a to se trochu změní když pozná bohatou starší ženu, ale i tenhle vztah povede k tragédii. Jeho samota a hněv sílí a to povede k jednomu z největších masakrů, který se odehrál v Tasmánii v roce 1996. Film je pomalejší, soustřeďuje se na psychologický vývoj hlavního hrdiny a docela zamrzí, že k očekávanému masakru na konci vůbec nedojde, takže 22 July a Místnost sebevrahů:Hater je pro mne o dvě třídy výše. Kdo má rád tyhle žánrovky dle pravdivých událostí, tak film za zhlédnutí stojí, ale v mých očích je málo šokující. Příběh 4/5, Akce 0/5, Humor 0/5, Násilí 1/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 3/5, Napětí 2/5, Emoce 3/5, Herci 3/5. 6/10. (11.01.2022)

Psychologická sonda do nestabilního života a nitra člověka, který byl kvůli svému ztrápenému životu schopný zabít desítky lidí. Těžko si z této obrazové analýzy představit pádný důvod, proč ho něco k takovému činu přivedlo, avšak z brilantního hereckého výkonu Caleba, který si za roli odnesl Zlatou palmu, lze vidět, že porozumění pokřivené psychice je velmi těžká disciplína a tuto událost nelze vysvětlit racionálně. Drama je to dobře natočené, kamera i obraz napomáhá tento film definovat jako nezávislou festivalovku, která nebude pro každého. Byla to celkem těžká látka na strávení, všechny postavy tu jsou bezmocně zoufalé a zdeptané životem a celá stopáž se nese v těžkém a vážném duchu. Těžko říct, zda by ten film byl tak kvalitní právě bez výkonu Caleba, který splnil úkol přivedení diváka do pocitu rozpaků, znechucenosti a obav, co bude dál na jedničku a je v podstatě ústředním tahounem. Mnoho lidí jeho výkon nebude mít rádo, protože jeho antipatie jsou cítit na kilometry daleko. Tohle je ale právě jeho styl hraní, kdy se snaží schválně být divákovi odpudivý jak zvenčí tak zevnitř. Proto byl víc než vhodným kandidátem na roli bezcitného zabijáka. Po filmu jsem si udělala malý research a byla jsem až překvapená, jak moc se film držel reálií a snažil se autenticky zachytit komplexnost životního období Martina Bryanta. Zamrazilo, ale ještě uvidím, jestli zvýším, něco mi tam k těm čtyřem hvězdám chybělo. (09.03.2022)

Nemôžem povedať, že by ma Kurtzelov pohľad na udalosti predchádzajúce veľkému masakru presvedčili o tom, prečo vrah konal ako konal, ale možno aj to bol jeden z jeho zámerov, nepreniknuteľnosť do duše človeka, ktorý je nám na plátne prezentovaný tak, aby sme si mysleli, že sa do jeho mysle časom naplno ponoríme, samozrejme nie v zmysle, že s ním budeme súhlasiť. Nitram v podstate ničím neprekvapí, ide o tradične nakrútený festivalový film, ale skrátka rýchlo ubieha, Landry Jones je maximálne presvedčivý a tento príbeh sledovať na území Tasmánie je skrátka príťažlivejšie, ako na niektorom dobre filmársky známom prostredí. (20.02.2022)

Při nutkání podebatovat o lukostřelci Kevinovi to zlo celou dobu bublalo pod povrchem. Tady je uloženo hlouběji a nenaplněné sny, systém zacházení s duševně nemocnými, nekontrolovaný prodej zbraní a rodičovská láska a chlad, co nejsou schopny vnímat varovná znamení, jsou postupně praskající pukliny, ze kterých nakonec vyjde zničující výtrysk. Kurzelovo „preludium of shooting spree“ je silné jak uchopením svých slabošských postav (hledající se syn Jones a nehledající matka Davis), tak připomínkou toho, jak zlo umí povstat z všednosti. To nezobrazení sóla na AR-15 byl stejně dobrý tah jako rozklížení divácké mysli nepříjemnými zvuky běžného života (rojení včel, sekačka zpovzdálí, na prázdno hrající gramofon). A po skladbě přichází už jen bolest.. (01.06.2022)