Tísňové volání

Příslušníci VB a žlutobílé žiguli v akci a ve službách prachmizerného režiséra Miloše Zábranského, který věrně sloužil a dostal příkaz vykreslit dobu typicky zkresleným způsobem. Veksláci, smažky, výtržníci nebo násilníci, vždycky to byla lůza, kterou měl ale bývalý režim svým způsobem pod kontrolou. Josef Vinklář a spol. ukázal, jak oddaně sloužit soudruhům, bojovat s neřádem v (nočních) pražských ulicích a mít fajn příští víkend už v bezpečných ulicích. Film je žalostně natočen. Ukazuje se jen to, co se tehdejší cenzuře hodilo. Samozřejmě scény násilí jsou mírné, jednotlivé přečiny v socialistickém soužití divákovi nezvednou tep, ve filmu není pomalu jediná scéna, který by nevypadala strojeně a pitomě. Z filmu se nějakým nevysvětlitelným způsobem vytratila autenticita. Ani herecky to za moc nestojí. Švestka Vinklář je nesymp k pohledání, do role nijak nezapadl, film nijak nepozvedl. O dalších hercích se také nedá zrovna prohlásit, že by nějak úchvatně hráli. Čím víc se film táhl, nikam se neposouval, o to víc byl nesnesitelnější. Vymydlenost filmu, z něhož byl odstraněn všechen škodlivý p(r)ach, je hodně okatá a naivní. Občas se objevil náznak nějaké potenciálně dobré scény, ale režijní neobratnost nedala vůbec ničemu vyniknout. Film je zřejmě považován za nepovedený socialistický výblitek, protože přílišného počtu repríz se v tv nedočkal. I tak mám pocit, že kdyby se námětu ujal někdo režijně schopný, někdo, kdo umí pracovat se střihem a dynamikou záběru, story by tím získala na potřebné hutnosti, v níž by se (možná) eliminovala scenáristická nemohoucnost a špatné herectví českých herců, od kterých bych to nečekal. Výsledkem je povrchní a režijně nezvládnutá pitomina, jejíž zmanipulovaný obsah ani nedopřává tomu, aby jej divák vnímal kontroverzně. Nic pro ty, kterým se příčí evidentní fabulace totalitních tvůrců, byť s vědomím toho, že režim už oslaboval. Tak takhle by to ale soudruzi nešlo! Tuhle dramaturgicky slabou oslavu práce "esenbáků" nebrat. 20% (18.02.2016)

Bylo to takové naslané nemastné. Poručík VB se dvěma kolegy projíždějí většinou noční Prahou a celkem úspěšně nahánějí narušitele pořádku, drobné i větší zloděje, poručík Kabát se celý film obává, že pachatelem jedné z krádeží je jeho syn, který shodou okolností na víkend zmizí, nakonec se však ukáže, že všechny indicie trestného činu zklamou, hoch je nalezen u děvčete... A též noci přijde (zřejmě, ale zůstalo to nevyřčeno) o život, když ho v zahradě za barem, kde se obdivuje po dopadení kapsáře barokním sochám, přepadnou násilníci, kteří tu vykonávají znásilnění... Moc tomu člověk nevěří. (28.12.2019)

Nebudu-li se zabývat tím, zda film je/není poplatný totalitnímu režimu tvářícímu se jako takový maličký ráj na zemi, tak je to spíše film průměrný, leč cosi mě na něm zaujalo. Josef VINKLÁŘ v té zelené uniformě zpočátku sice vypadal divně, ale po pár minutách jsem si zvykl. (■) Hlavním hrdinou je stárnoucí poručík Josef KABÁT, který bere svou práci jako poslání a má ji rád. Snaží se být poctivý a čestný. Občas jej přepadne pocit bezmoci, pocit, že vlastně nic pořádně nemůže změnit a že se lidi nedaj napravit. Někdy pochybuje i sám o sobě a o své úloze ve společnosti či jak je vlastně pomocný své zemi, ve které žije. Nicméně nakonec vždy jde dělat svou práci, protože je to to jediné, co umí a co ho vnitřně naplňuje. (■) Společně se svým o něco mladším kolegou, se kterým se znají již dlouhá léta, zaškolují na noční jízdě hlídkovým vozem Veřejné bezpečnosti mladičkého kolegu, který ve své mladické bujnosti, by hned nejradši při prvních náznacích, že se něco může semlít, vyskakoval z auta a jal se jíti usměrňovat davy. Stárnoucí KABÁT je již však ostřílený hlídkař a ví, že mnohdy není vůbec potřeba zasahovat, a že mnohdy je jakákoliv perzekuce zbytečná či naopak kontraproduktivní a vše řeší s nadhledem a hlavně v klidu. (■) V první chvíli jsem mladého KABÁTova syna Pavla vůbec nepoznal. Zřejmě kvůli těm velkým brýlím a vlasům do obličeje. Po chvíli jsem v něm již viděl herce Michala DLOUHÉHO. (■) Na postavě "Šunky" je krásně vykreslena ona stará lidová moudrost o chlapci, který tak dlouho křičel, že je tu vlk, až ho jednou již nikdo nebral vážně a vlk jej roztrhal na cáry. (■) Tento film je jakousi zastřenou sondou do nočních ulic, pajzlů a šantánů tehdejší Prahy. Samozřejmě je třeba brát snímek s nadsázkou a nic nebrat doslova. Ovšem na druhou stranu, podíváš-li se na dnes natáčené či vysílané filmy, zpravodajství a média obecně, tak se chtě nechtě musíš silně zamyslet, zda dnešní pohled není také zastřený. Zda ano či ne, tak to nechám na Tobě. (■) Postava stárnoucího KABÁTa na mě působila hodně realisticky a civilně. Původně jsem se rozhodoval, že filmu udělím tři hvězdy, ale díky tomu, jak film končí, tak jsem se rozhodl jednu hvězdičku přidat. (■■■) (R) [90/100]. ▪ (K) [80/100]. ▪ (V) [77/100]. ▪ (♫) [69/100]. ▪ (H) Josef VINKLÁŘ [90/100]. Jiří ŠTĚPNIČKA [80/100]. Michal DLOUHÝ [70/100]. (■) (E) Poslední mejdan (1984) ● Smrt stopařek (1979) ● Masseba (1989). (■■■) (Č) 1 (■) (1) {Sobota, 10-X-2015; 19:36; Doma; PC.}; 720 x 544p; ))(( (v původním znění). [91/100]. (■■■) (csfd) MickeyStuma ● BigBang ● patrikus ● Gavin87 ● Rosalinda.(■■■) (C) [91/100]. (18.10.2015)

Je pravdou, že všichni ti kluci vypadali jako štamgasti Modré Ústřice. Ale ten film má své zajímavé kouzlo. Předně mě zaujala hudba. Dále se mi zvláštní postava, která chodí po Praze se svou loutkou. Romská dívka, která byla těhotná dle svých slov už nejméně hodinu mě také velice pobavila. Ten film má prostě něco do sebe. (08.07.2010)

Zkušení příslušníci VB Josef Vinklář a Jiří Štěpnička projíždějí se svým mladým kolegou noční Prahou a setkávají se s více či méně závažnými přestupky proti zákonu. Při jedné akci nalezne Josef Vinklář kousek bundy a stejné brýle jaké má jeho syn. Jelikož nebyl přes noc doma začíná mít podezření, které nakonec vyvrátí přítomnost syna u jedné slečny. Při poslední akci je příslušník Josef Vinklář smrtelně zraněn nožem. Celkově chybí snímku lepší a duchaplnější scénář. (10.07.2011)