Den Šakala

Asi dodnes nejlepší filmový politický thriller prost veškerého zbytečného patosu, chladný, uměřený, s naprosto profesionálním zabijákem a taktéž i policistou. Milovníci akčních jízd mají smůlu, zato milovníci napětí, logiky a reality ve filmu si přijdou na své. Oč napínavější a vygradovanější je scéna, kdy si Šakal vulgo Edward Fox v lese nastřeluje zbraň střelbou na meloun, oproti deseti jiným filmům s mnoha přestřelkami, výbuchy a honičkami s destrukcí půlky města. Pro mě představitel naprosté dokonalosti v žánru. (09.01.2006)

I v tomto případě jsme konfrontováni s nepochopitelným jevem, jímž je absence tohoto pozoruhodného filmu lehkého žánru na DVD nosičích. Precíznost a důkladnost, věnované vykreslení prostředí a postižení psychologie obou soupeřů, zpravodajce-teroristy i jeho policejního protihráče, sympaticky udivuje svou chladnou, jakoby nezúčastněnou optikou. Hledáme-li zdroje současné tváře dnešní kinematografie hraného filmu, v tomto případě jsme konfrontováni se zvlášť zdařilým příkladem. Upozornil bych v této souvislosti ještě na jeden důležitý prvek v kompozici filmu: na jeho vazbu k realitě (pokud mě paměť neklame, je Šakal objednán zbytky OAS, teroristické organizace někdejších francouzských vojáků a usedlíků v Alžírsku). Přesvědčivosti filmu toto propojení reality a funkce jen prospívá. Dokonce natolik, že již dnes je možno předpovědět přetrvávající klasičnost ŠAKALA, monumentálního díla nejen svého filmového subžánru, ale navíc i neformální oslavy dnes stejně klasického filmového řemesla, jež se v době počítačů a jejich stále preciznějších animací rovněž stává dědictvím zacházejícího minulého století. (21.03.2008)

Viděl jsem už dávno a ani s odstupem to neztratilo. Určitě lepší, než verze z roku 1997. Brutálně profesionální Jackal, o kterém se vlastně nedozvíme, kdo byl. Od začátku do konce napínavá a velmi realisticky vypadající hra na kočku a myš z časů neexistence internetu, kdy policie byla nejčastěji odkázána na fyzicky doručené zprávy a informace. Jediné mi vrtá hlavou, proč musela špehující dívka telefonovat zrovna z rezidence člověka, u kterého špehovala. P.S. Lidé, kterým film připadá nudný, asi nedovedou vnímat (nebo je nebaví) lidské emoce a myšlení. (19.02.2024)

Kniha Fredericka Forsytha bola jednoducho fantastická!!! Na tento film som bol namlsaný ako už dlho nie a výsledok veľmi potešil, hoci tú silu knihy som z filmu nepocítil. Povedzme si pravdu, pri tak dokonalej predlohe (film sa výrazne drží storylinu knihy) mohol tento film spackať len nejaký "amatér" a Zinneman svoju rolu zvládol. Oceňujem casting, predovšetkým postava "chameleóna" Šakala bola vskutku podarená a mrazivá. Prvá liga politicko- špionážneho trileru...4,5*/5 (07.07.2008)

Preciznější sniperský thriller než je Den Šakala nenajdete. S maximální snahou o realitu a s téměř dokumentárním feelingem mapuje více než dvouhodinovou strastiplnou cestu charismatického zabijáka, který si říká Šakal, za jeho cílem - atentátem na prezidenta De Gaula. Fred Zinnemann věděl jak vytvořit stupňující se napětí, téměř každý okamžik filmu jako by dával tušit, že se za chvilku něco stane. O Edwardu Foxovi ve své životní roli se jinak než v superlativech mluvit nedá. On jediný tím Šakalem prostě je. A ač je to chladnokrevný zabiják, nelze mu nedržet palce. Když mě někdo zastaví s otázkou, jaký film z drsné školy 70. let bych mu mohl doporučit, mohu vyjmenovat velké množství titulů. A pokud by chtěl jeden úplně nejvíc doporučit, byl by to Den Šakala. 100%. (09.05.2009)