Pilot: boj o přežití

Nikde se to neuvádí, což je podivné, ale tento snímek v celé své dějové struktuře vypadá jako remake sovětského válečného, a tehdy velmi oslavovaného, filmového počinu Příběh opravdového člověka. Nelze samozřejmě také nezmínit snímek norský vzniklý později  Devět životů , od kterého remake vznikl Ten dvanáctý Těžko říct, co za tím vězí. Stejný námět, stejná dějová linka, jen jiná jména pilotů. Připomínání děje je tak nošením dříví do lesa. Zůstaneme-li pouze u ruské filmové tvorby, i tento snímek je připomínkou a hlavně poctou statečným sovětským pilotům za druhé světové války, kteří se vlivem svého silného vlastenectví neohlížejí na své životní zábrany, jako v tomto případě amputované nohy, a dál vyráží do boje s nepřítelem. Jejich seznam je nám před závěrečnými titulky prezentován. Na celém snímku je vidět ohromný důraz na letecké bitvy. Klobouk dolů, neb něco takového dlouho nebylo vidět. Dnes si tvůrci samozřejmě vypomohli CGI, ale to na věci nic nemění. Letecké scény s pevnými záběry z různých úhlů a pozic jsou prostě úžasné. Avšak jak už to většinou bývá, z dnešního pohledu na tehdejší dobu jsou diskutabilní některé válečné scény. Zabít dvě mouchy jednou ranou pomocí kouřové clony vypuštěné z letadla je vskutku téma pro historiky. Letecký hrdina má za úkol vyhodit do povětří most, ale je pronásledovaný nepřátelským letounem. Jak to vyřešil je vskutku šalamounské, což ve filmu funguje dobře, ale na svou dobu? K pousmání je také scéna, kdy velící důstojník považuje pilota, nevědíc že má protézy, za opilého po přistání z návratu z válečné vřavy. Po té, co se dozví o něm pravdu, vzdá mu vojenskou poctu. Ano, je to blbé, ale kdo dnes víme, jak se tehdy sovětští vojenští soudruzi důstojníci k vojákům chovali, že? Že je do příběhu naroubované také melodrama již nepřekvapí. To se stalo standardem a stále drženým. Ale zase je fakt, že se v tom tentokrát moc netlačí na pilu a tak třeba dojemně emoční scéna ke konci všeho dějství, vlivem toho, moc nefunguje. Scéna s kovářem ukrývajícího zraněného pilota pod podlahou, ke kterému přijde německý důstojník s vojáky a pátrá po něm, připomene film Quentina Tarantina Hanebný pancharti. Ruští tvůrci to však samozřejmě pojali po svém. Snímek je po filmové stránce dobře odvedený. jen je vlivem známého příběhu předvídatelný až hamba. To kazí danou dramatizaci a dobrodružství, což je škoda. Pomineme-li určité dějové nesrovnalosti, jedná se o další ruský válečný snímek do své ohromné válečné filmografie, který je ryze po filmové stránce přívětivý, (20.01.2022)

Každý chlap tady řeší otrocky každý šroubek a detail válečné techniky, no, chlap opravdu nejsem, tudíž pro mne tu šlo o celkový příběh a poctu válečným pilotům. Patetika salutování na závěr? Co takhle vyjádření úcty a respektu? Co jiného ve válce? Jinak pěkné souboje, nádherná krajina, kamera i hudba. (21.10.2022)

Na rozdíl od několika modernějších, a opravdu v pohodě válečných filmů ze Sajuzu zde pokulhává spousta věcí. Sice je to rádoby efektní, ale úvodní útok na tankovou kolonu u Moskvy s ne příliš podařenými PZ IV F2 či co to mělo být...to byla tragédie. A ta snaha střílet hlavním laufem na Sturmovik... No, to sice občas asi skutečně mohlo probíhat, jakkoliv s jediným historicky zaznamenaným úspěchem, ale tedy....V takovémhle filmu to bohužel "sedí"  Rozhodl jsem se však přetrpět, a koukat dál. No, a ze Sturmovika se prej dá udělat i stíhačka xD Jediné co bylo taknějak zajimavější, byla survival část a českoslovenští ovčáci v roli vlků.  To jo. Filmu bych dal dvě hvězdičky, třetí hvězdička je za titulky, respektive seznam Hrdinů Sovětského svazu, kteří opravdu létali s takovými zraněními dál, a jimž měl být film jako pocta určen. To sice úplně nevyšlo, ale tu třetí hvězdičku pro všechny pilotní Hrdiny Sovětského svazu za burácení fantastické Авиамарш a temné Государственный гимн СССР nakonec dávám, jakkoliv jsem antikomunista. Salut! *** a 50%. (12.02.2022)

Prosinec 1941, Severozápadní fronta. Německá tanková kolona se pohybuje směrem k Moskvě. Během mise k zastavení nepřátelského postupu je sestřelen IL-2 Nikolaje Komleva (Petr Fjodorov). Komlevovi se podaří nouzově přistát se svým letadlem na odlehlé lesní mýtině. Přežije, je ale daleko od svého území. Čeká ho neúprosná zkouška těžké fyzické a psychické odolnosti. Po boji s hladem a extrémním chladem, vyhýbání se smečkám vlků a oddílům nacistických vojáků se zraněný Komlev konečně dostává zpět do bezpečí. Tam však čelí další výzvě, která ze všech nejvíce mění jeho život. (15.01.2022)