I Spit on Your Grave
Obsahy(1)
Mladá atraktivní spisovatelka Jennifer Hills (Camille Keaton) přijíždí na venkovskou usedlost u řeky dopsat svůj román. Namísto vytouženého klidu na práci a inspirace tu ale nalezne pouze bolest a ponížení z rukou čtveřice brutálních buranů, kteří ji opakovaně znásilní a zničí její knihu. Zdrcená umělkyně se jim rozhodne krutě pomstít - a vytvoří tak mistrovské dílo!
Nechvalně známá klasika žánru exploitation filmů, který prožíval konjunkturu v 70. letech. Ještě donedávna byl tento film v řadě zemí zakázán, protože měl podle cenzorů glorifikovat násilí páchané na ženách a přední americký filmový kritik Roger Ebert jej označil za nejhorší film, jaký kdy viděl. Camille Keaton za svůj výkon obdržela v témže roce kdy byl film natočen cenu na Katalánském mezinárodním filmovém festivalu ve Španělsku. (choze)
(více)Videa (1)
Recenze (196)
Horor přesně pro mě! Nádherná příroda, ostrý obraz, super zvuk DD 5.1, moje HD jenom zářilo... :-D Ale dost bylo srandy, zasvěcení se pousmáli, ostatní šoupou očima. I Spit on your Grave je zatěžkávající zkouškou pro diváky, jejichž přehled začíná a končí u remaků Texaského masakru a Hor, co mají oči. Syrová a drsná jako šmirglpapír, samozřejmě brutální, těžce erotická a proto i nepochopená. Psychické týrání, mučení a opakované znásilňování mladé dívky v dlouhých záběrech, naproti tomu krvavá pomsta, která předčasně vrcholí koupelnovou kastrací. Zarchimu se povedlo svým filmem šokovat, zhnusit a vyvolat horlivé diskuze, čímž si bezpečně zadělal na kultovní status. ()
Proč je nepoužití hudby považováno za amatérismus? Copak hudbu v normálním životě někdo slyší jen tak ze vzduchu? A pomiňme případné blázny a feťáky. Hudba je podle mě to, co každý snímek oddaluje od reality, i kdyby v něm ukázali nevímco jakkoliv naturalisticky. Napliju na vaše hroby je očištěno od všech těch nešvarů, které v kinematografii dnes vidíme. Podle mě je to jeden z nejrealističtěji natočených filmů, jaký jsem viděl. Proč? Dialogy jsou blbé, ale reálné. Nikdo nemluví jak knížka. Poslouchali jste někdy rozhovor dvou vám úplně neznámých lidí? Obvykle snůška volovin, dost často nelogicky na sebe navázaná a hloupá. Většinou se to skládá z krátkých vět, z nedořečených vět, někdy i z nadávek (podle druhu lidí). Ale veskrze je to dialog o hovně, neboli že málo slovy lidé řeknou ještě míň. Tady je to podobné a proto uvěřitelné. Jestli herci hrají špatně? Nevím, mně to tak nepřišlo. Pro většinu to asi bude způsobený tím, že tu nikde není moc prudkých a náhlých střihů a tak ten americkej způsob herectví nepoznají. Viděl jsem lepší filmy, ale taky zatraceně horší. Tohle je prostě průměr. Kdyby to mělo trochu propracovanější postavy (ukázat trošku něčeho z jejich života) nebo tam přidali trochu černýho humoru či cynismu a ne jen osm koulí s nožičkama a jednu Nemesis, bylo by to mnohem zábavnější (takhle se to přeci jen moc táhne). Myslím, že hodnotit tento snímek záporně je opět jen otázkou módy a musíte to hodnotit sami, tak, aby to hodnocení nikdo neviděl. Neboli předsudky (strach z našich proti sobě), předsudky (strach z cizích proti nám), předsudky (strach z naší vlastní reakce na ty cizí). Jo, jestli tohle je oslava násilí na ženách, tak já jsem Panna Orleánská. Spíš je to obhajoba pomsty a ospravedlnění touhy vzít věci do vlastních rukou. ()
Tři nadržení vidláci, kterým by sláma čouhala z bot, kdyby věděli, jak si je obout + jeden retardovaný Felix Holzmann dostali zálusk na z jejich úhlu pohledu vyzývavé děvče z města a tak jej v duchu svých svérázných praktik tokání brutálně znásilnili. A pak? Pak se už jen Michael Madsen zadívá do dálky ze dveří svého karavanu a vyrovnaným, jakoby s osudem smířeným tónem, pronese: „That woman deserves her revenge and they deserve to die..“ Jeden ze základních kamenů subžánru Rape & Revenge, který trpí na katastrofální herecké etudy a hlavně nepochopení Zarchiho tvůrčího záměru. Není se co divit, v jeho ryze amatérském podání je to jako by si šly děti hrát se sirkami do stohu, nicméně ostříhat nějakých dvacet minut dějové vaty + klín Camille Keaton a hned by se na ten zvrat submisivity dívalo veseleji.. ()
CITÁT - Víte jak se na tu chatu dostanete? Je to celkem složitý........... Je vám, doufám, jasný jak to dopadne? Mladá, hezká měšťanda, se rozhodne ubytovat na osamělé chatce v lese a napsat svou knihu. Ale.....ano velké ale. Potká pár místních buranů a je vymalováno. Kniha nekniha, dál se příběh vyvíjí v rámci mučení, znásilnění, šikany a podobně. Od té chvíle mě to přestalo bavit. To není, dle mého, zábava, není to drama, není to romantika, je to prostě sračka na kterou se nemusím dívat, protože z příběhu nic nemám. CITÁT - Banda buranů............ Ano má to své napětí, ale je to tak smutný, že mě to nebavilo. Bohužel jsem si sehnal i další filmy na toto téma a to Plivu na váš hrob 1 a 2. A už teď se jich bojím, protože vím, do čeho jdu a nevím, zda do toho vůbec chci jít. CITÁT - Jseš moc blbej na to, aby jsi věděl, jakej jsi kretén............ ()
“Day of the Woman“, od roku 1980 vďaka znovuvydaniu titul známy pod názvom “I Spit on Your Grave“, svojim novým označením reaguje na kontroverzný román Borisa Viana z roku 1946 - “I Spit on Your Graves“ (“J'irai cracher sur vos tombes“). Okrem inšpirácie titulným názvom nemá Zarchiho exploit nič spoločné s touto francúzskou knižnou klasikou. Zato je však jednoznačne postrehnuteľná inšpirácia Cravenovým THE LAST HOUSE ON THE LEFT a ako sám režisér aj povedal, skutočnými udalosťami z jeho života. Jednej noci v New Yorku sa stal totiž svedkom scénky ako sa z miestneho parku plazí skrvavená a zúbožená žena po nevyberavom znásilnení. Dievčina nemala už v tom momente tú silu, aby sa o seba postarala, preto zasiahol Zarchi. Jadro jej osudu neskôr obalil zmysleným príbehom newyorskej spisovateľky Jennifer, čím jej dal možnosť aspoň takýmto spôsobom sa na filmovom plátne svojim przniteľom kruto pomstiť a vrátiť úder späť. Vznikla tak klasika “Day of the Woman“. Označením klasika, resp. cult, sa film mohol honosiť samozrejme až po čase. Pod pôvodným názvom “Day of the Woman“ skoro vôbec nezabodoval. Nový smer v propagácii, prechod na väčšie trhy s video zábavou a v konečnom dôsledku útok na povedomie divákov, slávil časom svoj úspech. Nezabudnuteľné scénky, reálne pôsobiaca brutalita, psychický a fyzický teror padajúci na hlavu a telo často nahej Jennifer – spočiatku bezbranný objekt túžob skupiny vidieckych hovád, myšlienky, alternatívny uhol pohľadu na situáciu, herecký prejav, dialógy, ...no je toho proste dosť, čo dokáže zaujať a prispieť tak ku zaujímavému filmovému zážitku hodnému pripomenutia. Avšak totálna absencia hudby a v druhej polovici zvraty na úrovni zvratkov – až šialene nelogický priebeh, opierajúci sa iba o snahu čo najviac šokovať či už to dáva zmysel alebo nie, zrážajú v konečnom, doposiaľ výbornom dojme “I Spit on Your Grave“ do iba niečo málo nadpriemernej skupinky filmov. Amaterizmus vysokého stupňa! Len aby bolo jasné, neznevažujem týmto film ako celok ani chovanie Jennifer. Po tom čo si prežila, jej úsudok a racionálne riešenie situácie sa výrazne nabúralo neprekonateľnou vlnou, ktorá zahalila a rozožrala existujúce receptory v mozgu. Stará dobrá Jennifer zomrela. Jej nové ja sa prebúdza – z toho dôvodu veľmi trefne zvolený aj pôvodný názov “Day of the Woman“. K tomu, aby som uviedol konečne to, čo mi najviac vadilo, netreba od Jennifer chodiť ďaleko. Uvažovanie skupinky násilníkov po ohavnom čine opakovaného prznenia a nedostatočného riešenia vzniknutej situácie, stojí teda zato. Ani po opakovaných impulzoch (doslova bleskoch) do ich sedliackych hláv im stále nič nedochádzalo. Bez urážky, ale s nimi by si dokázal poradiť aj malý Kevin zo SÁM DOMA. Taká dôverčivosť sa len tak nevidí. ### Vďaka svojmu obsahu - detailnému zobrazeniu krutosti znásilnenia, vrážd a všeobecne teroru a nahoty, sa “I Spit on Your Grave“ stal terčom nevyberavého odporu zo strany kritikov a cenzorov, vrátane časti diváckej obce. Vo Veľkej Británii sa “I Spit on Your Grave“ po svojom tunajšom vydaní na VHS-ky z roku 1982 zásluhou distribučných štúdii “Wizard“ a “Astra“, dokonca úplne zakázal. Stalo sa tak v júli 1983, kedy film cenzori z BBFC umiestnili na zoznam tzv. Video nasties, čím znemožnili jeho propagáciu a distribúciu. K banu na film sa okrem UK uchýlili napríklad aj cenzori z Austrálie (zákaz 1998-2004, avšak s minimálnou účinnosťou), Írska, Nórska, Nemecka, Kanady, ... K re-releasu vo Veľkej Británii sa po zákaze pristúpilo až v roku 2001, kedy vychádza Cut verzia skrátená o 7 minút a 2 sekundy označená vekovou prístupnosťou Rated:18. O dva roky neskôr sa namiesto zvoľnenia zásahov pristúpilo k opačnej variante – vychádza disk orezaný tentoraz o 7 minút a 43 sekúnd. V roku 2020 vychádza zásluhou distribučného štúdia "Kaleidoscope" verzia skrátená o 1 minútu a 41 sekúnd (Rated 18). V Británii Full uncut verzia doposiaľ nevyšla. PS videný Uncut. () (méně) (více)
Galerie (31)
Zajímavosti (19)
- Film byl původně přijat tak, jak byl zamýšlen, ale to mělo velice krátké trvání. Původní Zerchiho název filmu byl "Day of Woman". Tohoto názvu se Zerchi stále drží a nestotožňuje se se známějším názvem "I Spit on Your Grave" (Plivu na tvůj hrob). Toto proto, že film nakonec nechtěla žádná seriozní společnost produkovat. Ujala se jí tedy společnost vydávající horrory, trashové snímky a v rámci tehdejší explotation vlny film přejmenovala. Udělala tak z filmu čistý explotation trash, který si získal nechvalnou pověst "ubohého" díla. Toto vše je ovšem dle Zerchiho slov obrovský omyl a nedorozumění od samého začátku. Pověst, kritika a cenzura filmu prý naprosto pohřbila jeho původní "účel a výpověď". (Flipnic)
- Jistý profesor na universitě v USA kdysi tento film pustil ve třídě dívkám, aby je dostatečně a názorně varoval před nebezpečím znásilnění. Jeho čin vzbudil obrovský poprask a profesor byl z university propuštěn ... (Flipnic)
- Zerchi chtěl realitu znásilnění vyobrazit co nejpřesněji a přiznal, že diváky záměrně šokoval, ovšem bez toho, aby natočil cokoliv nereálného nebo neskutečného. Když zkoušel "sílu a efekt" některých scén na náhodně vybraných divácích v malém promítacím sále, při druhé scéně znásilnění na kameni v lese jeden z přítomných můžů (povoláním elektrikář) zvolal: "To už je moc, tohle nezvládám!" A opustil sál. Zarchi po této reakci zvolal: "Ano! Scéna funguje přesně tak, jak má!!" (Flipnic)
Reklama