Mrkvič

Tolik let po Star wars a vypadá to jak, kdyby to bylo děláno za první republiky. Příšerný efekty (odpovídají tomu nejlacinějšímu ze starých trpaslíků) a ještě mnohem a mnohem příšernější dialogy. Když se o Star wars říká, že dialogy jsou až komické, tak tady platí jediné, jsou debilní. Laciný, jendoduchý, totálně prostoduchý. Jen díky Dvěma "monstrům" Feydovi (Sting) a Rabbanovi (Ten ze Šimona a Matouše) je to místy celkem sranda. Knížku si někdy rád přečtu, ale tohle pro mě je jasný důkaz, že intouš nemusí natočit skvělé scifi nebo akčňas. Po přečtení knihy ani nemusím měnit hodnocení. Film je opravdu mizerný. Možná tříhodinové verze by stály za zkoušku a nepůsobily by jako prostříhaný trailer, ale efekty a celé prostředí by stejně byly i na svou dobu mizerné. Při srovnávání s knihou jsem musel uznat, že vážně nebude jen tak, ji natočit. Zde byla snaha obsáhnout ji v co nejvyšší míře, ale současně bylo vypuštěno až moc vysvětlujících prvků a drobností, bez kterých film postrádá po hodně stranách smysl.

Dokument o Freddiem jako člověku a muzikantovi. Po tolika letech spousta málo viděných záběrů, rozhovorů a videí z natáčení klipů. Takže hodně slušné audiovizuální dokreslení osobnosti největší hudební persony dvacátého století.

Radši neřešit herce, protože to je jak na houpačce. A dole je vždy Legolas Bloom. Jinak ale slušná a ještě nápaditá jízda. Vtipy jdou, akce není přeplácaná a do příběhu se také ještě nemuselo zavrtávat kde co.

Antoine Fuqua akci umí. A tady to dokazuje plnou měrou. Po první půlhodině jsem myslel, že se film musí blížit svému konci, jak nadupané to bylo. Sice jsou to třeba blbosti, ale je to podáno tak, že mě v minimu případech vůbec napadlo nad tím uvažovat. Hlavně hodně divoké nápady. To je věc, díky které Olympus ční nad tuctovými akčňáky. A že se amíci zase plácají heroicky po ramenou? Ať se plácají. Já jim v tomhle závidím, když u nás je to jen závist falešné obdivování.

Řekl bych, že každý od filmu čekal něco jiného. Já čekal prázdnou blbost a místo toho jsem zažil silný příběh plný zajímavých scén. Uznám ale, že bez famózní Saoirse Ronan by film opravdu za moc nestál. Její rozpolcená Poutnice/Vanda a Melanie jsou prostě kouzelné. A že to má občas náplň jak přiblblý seriál pro náctiletý holčiny? Tak ať, i takové věci se přece musí řešit. A že je to ve scifi? Jedině dobře. Bylo to odvážné jako některé díly Krajních mezí.

První hodina si nezaslouží nic jiného než prospání. Dále je to dokumentární přehlídka velkých herců, kteří vesměc nemají co hrát. Radši si dám nějakou emotivní slátaninu, která hraje na city pomocí laciných triků, ale dokáže zaručeně pobavit. Ne jako tohle.

Dosti pestrá klasika. Spousta humoru hlavně v podání Terence Hilla, ale ani Bud Spencer moc nezaostává. Snad jen ta dlouhatánská bitka na konci je už spíš trapná než zábavná. Jinak se to ale pořád dá i po letech celé sledovat s tím, že si scény s jinými jejich filmy jentak nespletete (možná až na Superpoldu s Hillem).

Nebýt místy nemístného Carella, byla by to docela pecka. Kouzelní je dost a většina čísel je působivých i zábavných. Carrey ač v roli padoucha je přímo boží. Ke konci je příjemné moralizování podtržené narážky na různé nešvary moderní společnosti. No a úplný konec Kouzelníků je přímo kouzelný.

I přes pro mě slušné obsazení je to příšerná nuda. Začátek nikterak objevný a už vůbec ne zábavný. Od začátku takřka všechno jasné a stále bez vtipu. Jen scény s Kevinem Klinem za něco stály. Jen mě mrzí, že jsem zaspal lesbickou scénu. Takže klucí - vydržet do lesbické scény a potom už můžete spát.

V kině nad očekávání slušný zážitek. S tučnáky je sranda a i Jimovi se často podaří diváka pobavit. Malé děti okolo byly filmem ještě mnohem nadšenější. Devadesát minut filmu snad ani neobsahuje nějakou slabší pasáž. Je docela škoda, že toho Jim poslední dobou moc netočí.