E.T.

Nevtipno kumuluje. Jednu hvězdičku dávám za námět, protože nápad je dobrý, včetně zasazení do socialismu. Snad trochu i za výpravu. Tím to ovšem končí. A čím to začíná? Scénářem. Proč tam vůbec ti eSTéBáci jsou? Na zdravý rozum je tam hlavní persona, není třeba to zdvojovat. Navíc u běžných deliktů by STB vůbec nefigurovala. Ale možná je tam připsali kvůli prabídnému výkonu Jiřího Macháčka. Zápletky docela ujdou. Nejsmutnější chvíle jsou, když se “dělá humor”. Něco plastového a neživého se vymyslelo u stolu a pak se to snaží herci a režisér nějak oživit. Ono s nápady od stolu je to jak s autíčkem na setrvačník. Nejdřív se pěkně rozjede a pak - pokud doputuje až na plac - už nemá žádnou energii a zastaví se. Seriál také neví, jestli je trhlou komedií nebo vztahovým dramatem. Chjo, pokud se dělá retro, proč nikomu nedojde, že postavy nemohou mluvit současným stylem a frázemi? Tvůrci se tak naprosto zbytečně připravují o stylizaci. Já být výtvarníkem a rekvizitářem podobného díla, tak skřípu zuby. V seriálu si právě výprava hraje s každým detailem (i v tom omezeném rozpočtu) a pak tam někdo zahlásí: “moje emocionální potřeby nejsou naplněny” - což by v nadsázce bylo vtipné možná dnes, ale ne u vrátného z osmdesátek. Opravuji - u kohokoli z osmdesátek. Protože šlo o neexistující veličinu. Nebo když říká vekslák "Mějte hezkej zbytek života" - blé - to ani není česky. "Have nice day" je anglická fráze, která k nám připutovala do češtiny až s novým miléniem a zní nečesky a ústech veksláka nemá vůbec co dělat ...au.  To je bohužel problém většiny podobných historizujících děl v české produkci. Pan Brzobohatý protkává hudební doprovod seriálu mnoha pěkně zabalenými odkazy. Asi to mínil jako sbírku easter eggů  pro fajnšmekry - jako třešničku na dortu originality. A ono by to možná i vyšlo, nebýt celé dílo spíše šlichtou plnou vykrádaček. Člověk by si rád řekl, že holt samouk je samouk (režie M.Chlupáček), ale hlavním problémem je scénář a ten má na starosti FAMák Šifra. Tak nevím kde je problém. V mládí tvůrců ne. Špičkového Hojera (Metoda Markovič) vytvořili taky třicátníci. Takže pokud si chcete zanadávat, co to zase vzniklo za srágoru, běžte do toho. Pokud si chcete ušetřit čas vydat se na nějakou smysluplnější výpravu, tak rychle pryč. Třeba do Kamenice roku 1984.

Osobnost Arnoldova formátu si jistě zaslouží dokument. Ale tohle není úplně typický dokument. Je to promo, autorizovaný portrét. Ale dokumentem se stává bezděčně tím, že ukazuje neskutečný egoismus Árnýho tím, že vůbec vznikl a vypadá tak, jak vypadá. Ale i to má svou hodnotu. Mnohým může imponovat jistá míra moudrosti a i trocha toho nadhledu, které se obvykle dostává průměrně rozumným staříkům ve vaší obci. Stačí se dát s někým u piva do řeči a zjistíte, že máte svého Arnolda v hospodě ve vedlejší ulici.  Není na tom nic výjimečného. Na druhou stranu ne každý stařík dosáhl světového věhlasu a umí si to užívat. Přiznávám, že jsem byl zvědavý, co je to za osobnost. Jsem vděčný za mnohé záběry, které jsem nikdy neviděl a především za třetí díl - kde jsem si mnohé ujasnil z jeho politické kariéry. Ovšem zcela chybí nějaký zásadní komentář třetí strany. Nemohu se ubránit pocitu, že se dívám na rodinné video Dona Corleona, které mu připravil jeho consiglieri, podělaný strachy. Teče z toho ego, jak med z prasklé sklenice. Ještě teď si utírám monitor.  Pochopitelně, že cesta pana Schwarzeneggera má více temných stránek než jedno nemanželské dítě. O tom však až příště děti, až někdo natočí dokument bez jeho "asistence".

Kéž by už začala umělá inteligence natáčet. Ta bude mít alespoň nějaké limity hlouposti.

Tvůrci kašlou na vytváření nějaké temné atmosféry, umělecky pojatých flashbacků, dojení emocí, ohromující lokace, záběry z dronu nad ujíždějícím autem uprostřed lesa či barevné filtry a podobné nástroje, které sice vytvoří takový ten “world visual standard”, ale jsou někdy jen na překážku k tomu, aby se příběh mohl dotknout okoralého srdce přežraného diváka (já). Jeden efekt si ovšem ujít nenechali a tím je doprovodný voice over hlavní postavy, která tu a tam komentuje rekonstrukci vlastního chování. A jde spíše o funkční mateník než o klíč k pochopení. Střih, kamera, režie - vše pokorně slouží hercům/postavám. A u toho se pozastavím. Polská herecká škola je už po desítky let vynikající. Podobně je na tom v posledních letech celá polská kinematografie. Výběr herců je perfektní. Všechny herecké typy slouží scénáři, který mě bavil od prvního záběru, kdy nacamraný představitel hlavní role vstoupí na anonymní alkoholiky. A není to legrace, ani patos. Samotní herci předvádějí mimořádné výkony. Jsou naprosto přesvědčiví, protože pečlivě připravení. Žádná rychlokvaška. Poctivá herecká práce. A za to patří dík především režisérovi, že na to dbal. Protože takových výkonů jsou schopni samozřejmě i herci u nás, jenže produkce tlačí na točení téměř bez zkoušení. Pak je tu samozřejmě nosné téma a odpovídající závěr. Možná to však bylo až příliš komorní, protože z toho nemám takový ten ze židle zvedající zážitek s pocitem, že jsem byl svědkem ojedinělého kusu za který dávám pět hvězd. Sám nevím. Takže 85%. (Ke sledování této minisérie nepijte alkohol. Nechutnal by vám.)

Poměrně dobře odvedené dílo. Na Brazílii. Zápletka přiměřeně komplikovaná, ale uvěřitelná. Přestřelky a honičky přehledné a zdařilé. Nečouhá tomu z bot nízký rozpočet. Je to tak akorát. Trochu jsem měl problém se vyznat v postavách, casting mohl být nápaditější. Jediná ženská postava byla dobře odvedená, jen jsem ji moc nevěřil to extrémní zažrání do práce, které bylo hlavním tématem postavy. Maeve Jinkings mi navíc neustále připadala jako genetický experiment, při kterém vědci zkombinovali dvě slavné herečky - S. Sarandon a S. Weaver a trochu to okořenili jihoamerickou opáleností.  Záporák je problém. Křesťanský konvertita? Mno, tím si tvůrci moc nepomohli. Výsledkem je taková nejednoznačná postava, které to celé moc nevěříte. Jeho přezdívka Bezcitnej hodně pokulhává. Ani ti ostatní gangsta nejsou nic moc. Má to být výchovné? Ale to přeci na katarzi nepřidá. Ale nebojte, jsou tam ještě další hajzlové. Jeden díl, který má být patrně takovou ukázkovou prací federálního policisty, raději do hodnocení vůbec nezarhnuji, protože tím to produkce značně podělala. Vůbec to neposouvá děj a napětí je tam pomálu. Ale je tam zase několik těch příjemných momentů, vycházejících z nějaké místní rutiny, které dávají na srozuměnou, že se tvůrci opravdu snažili vytvořit něco solidního. Hlavní postava je výborně zahraná a skvěle napsaná. Je to tak na 65%, ale 10% přidávám jako bonus, že jde o brazilskou produkci. Celkem 75%

Pokud by Addamsova rodina neexistovala, jednalo by se o celkem průměrný čarodějnický svět, ale v postavě Wednesday by člověk našel chuť na druhou sérii. Měl by touhu se dozvědět o té dívce a rodině více. Jenže AF (Addams family) je brutálně známá značka a výsledkem je čaj, z jehož sedliny by šlo vyčíst leda to, že byl velmi slabý. Přitom Netflix na to nasadil těžkou váhu - Tima Burtona. Navíc se zde mihne i C. Zeta Jones, takže je zřejmé, že měl vzniknout áčkový seroš. Dokud to režíroval Burton (první čtyři díly), tak to bylo na čtyři hvězdy. Pak se to začalo kazit. Jde o lehce nadprůměrný náctiletý seriál s emočně vyprahlou hlavní postavou v hlavní roli. Nic víc. A nelze se vymlouvat na to, že by postava Wednesday neunesla delší stopáž, vždyť dvojka AF byla postavená na ní a fungovalo to. AF jsou vtip. AF je postavena na gazích, vtipných scénkách a situacích a kolem nich se odehrává nějaký příběh, který není podstatný. Estráda, černá komedie, chytrá karikatura. Zde se však poměry obrátily -  základní, spíše detektivní linka, je sem-tam okořeněna vtípkem. A to je hlavní slabina celého díla. Ani pověstná “Burtnovská” atmosféra se nekoná. Triky jsou ubohé. Patrně se všech 24 mil. dolarů vyplýtvalo na Věc, která je zase výborná. Takže pokud si to chcete užít, zapomeňte zcela na Addamsovy a koukejte se na to JEN jako na jeden z mnoha čarodějnických seriálů pro mládež. Kdo ví, třeba to druhá série uchopí lépe. Nebo to po 4. dílu vypněte. (Jasně, Ortega působí skvěle, ale to je především zásluhou castingu a maskérů. Zvorat takovouhle lahůdkovou roli by dokázal snad jen Daniel Radcliffe.)

Jako byste se rozjeli tryskem do kopce a pak vám došel benzín, auto se pomalu zastavilo a začalo couvat, nabíralo rychlost čím dál větší až projelo skládkou dole ve městě a nakonec skončilo ve sr... čističky odpadních vod. Ten film začne osvěžujícím nápadem, kterak tři lůzři odhalí podzemní laborky. Vše je karikované, ztřeštěné, ale stále tak nějak uvěřitelné a často i zábavné. Pak ale čím dál víc začne člověka štvát, že ty Tarantinovské a Cohenovské dialogy a situace jsou čím dál míň vtipné, herci čím dál utahanější  (až na Teyonah Parris) až nakonec scénář zcela opustí uvěřitelnou linku a situace jsou falešné a všechno přestane fungovat. A to jste někde v polovině filmu! Žvejkačku bez chuti musíte snášet ještě další hodinu. Ve chvíli, kdy se režisér snaží přepnout film na společenské drama,  ten sajrajt z pusy definitivně vyplivnete. Zůstane jen pachuť a matná vzpomínka, že na začátku to chutnalo fakt dobře. Selhali především producenti, kteří měli už v námětu vidět problém natož pak ve scénáři. Výprava je strašně nevyrovnaná a člověk jen žasne, kam se podělo těch 47 mil. dolarů (což je 1 mld Kč!!!). Díky za těch úvodních 15 minut, což se rovná 15 % hodnocení.

Průměrný seriálový díl. Na film, byť televizní, dost chabé. Vše předvídatelné, okoukané a nedotažené. Téma lockdownu je osvěžující, ale taktéž odfláknuté. Dalo se z toho vyždímat víc, ale tvůrci ničím nepřekvapili. Kromě architekta, který vybral dost dobré lokace, neměl snad nikdo z týmu jakoukoli ambici vytvořit něco mimořádného. Úkol zněl jasně - natočit výplňový film do seznamu Netflixu. To snad umíme natočit i u nás lepší televizní detektivku. 30%

Standardní tajemno, které má rozporuplné zpracování, rozporuplné herecké výkony, rozporuplnou režii, triky, rozporuplné zaměření na cílovku a v neposlední řadě značnou agitační LGBT linku. Ale postupně. Jedná se o nasládlý, tajemný, lehounce hororový kýč, který však nepostrádá své originální momenty. Děj přináší spíše očekávatelné než nečekané zvraty, ale to vlastně patří k žánru rodinné zábavy, i když rodinné... to taky pokulhává. O nové magické klíče není nouze a tak je galerie pravidelně doplňována pestrými scénami a co musím přiznat scénáristům k dobru - neplýtvají. Každé užití kouzel má svůj smysl a člověk se těší, kdy mu zas bude umožněno žasnout. Tím však výčet dobrých úžasu končí. (spoil sekce>)Velmi dobrý byl herecký výkon Bodýho (Bode), kdy ve třetí sérii ukázal, že umí. Naopak představitelka matky Nina, byla se svým jednodruhovým výrazem k nesnesení. Ovšem obsazení Gideona byl castingový majstrštik. Většina trikových scén jsou standardní nebo i obdivuhodné, o to větší kontrast nastane v duchových scénách. Občas se několik dílů rozjede jak formule a pak nastanou neuvěřitelně táhnoucí se scény jako třeba kompletní svatba?! Je mi celkem jedno, že jde homosexuály, ale v životě jsem neviděl takhle dlouhý záznam svatby, pokud nemá (což nemá) vůbec žádný význam pro děj. Podobně jako vzpomínková sekvence matky na alkoholismus, když už je vše odbito. “Prostě to tam Johne dej a neremcej, musíme diváka poučit!”. O to větším kontrastem pak působí, když Netflix (aspoň v ČR) uváděl tento seriál jako PEGI-13, čemuž značně odporovala sexuální scéna s přidušováním a nakonec vraždou hned v druhém dílu. Dovolil jsem si jim napsat, že tohle je fakt přes čáru. Napsali mi (to zas musím uznat, jakože dobrý), že se řídí americkými zákony. Nicméně to zvedli na PEGI-16. Aspoň to. A když jsem dospěl až do scény, kdy děvče (kladná postava), které to táhne s dvěma chlapci, řeší situaci návrhem na polyamorický vztah, seriál jsem na dva roky odložil. Naštěstí to úplně opustili. Víte, po tisíciletí je v literatuře i v dramatu všude jasné sdělení - nevěra je zlo a věrnost je dobro. Na tomto základu se odehrává většina romantických příběhů. / Přes veškeré tyto výtky jde o standardní, vlastně docela dobře natočenou zábavu a s občasným přetočením se na to koukat lze.  57,35%.

O tom, jak homosexuál, žid, míšenka a poloviční liliputka napříč třemi staletími… (ale to už bych spoiloval za hranici politu). Ne, jako dobrý dobrý, je to hezky vypravený, propletený scénář, paradoxy, v podstatě docela koukavá detektivka - ale agitka z toho teče jak z prasklýho kelímku jogurtu. Zvláště homosexuální scény jsou naprosto mimo potřebnou stopáž, aby i největšímu troubovi došlo, jak to dříve bylo strašné. Já bych se tak nad tou “edukací” tolik nerozčiloval, kdyby to nebylo na škodu příběhu. Člověk totiž v určité části začne mít dojem, že snad scénárista souhlasí s hlavní zlou postavou. Navíc "zlou", no... O to násilnější a nevěrohodnější je závěr, kvůli kterému dávám jen 40%. Zahozená šance na důmyslné přechytračení, které se vůbec nekoná. (pozor teď už spoil) Geniální mozek psychopata se protě nemůže takhle jednoduše obrátit na správnou cestu. Anebo může, ale to by musel scénář umožnit vidět nějaký vývoj. Dost mi to připomíná dětskou berličku - když nevíš jak skončit příběh, tak dej na konec: "...nakonec jsem se probudil". Konec začne strašně rychle - v ostrém kontrastu poměrné rozvleklosti. Což vůbec nechápu. Osm dílů je tu budováno napětí a když už si konečně může režisér dovolit hrát si s divákem a napínat ho na maximum, tak bum, tři záběry a titulky. Když jsem u titulků, ty úvodní se povedly.